Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Keď počúvam tento album, často myslím na Rytmusa. Respektíve na slová, ktoré mi o ňom na jeseň v roku 2010 povedal nebohý Gabriel Drenka, vtedy dôležitý človek vo vydavateľstve EMI na Slovensku i v Česku. Patrik sa vraj už nechce obmedzovať iba na hip-hop, jeho záber bude širší a úspech oveľa väčší. Vyšlo mu to.
Jeho poľskou verziou ako superstarovského porotcu je Nergal a tiež sa úplne očividne nechce obmedzovať iba na black/death metal. Chce viac.
Bolo to vidieť aj na jeho správaní v bekstejdži v rámci tohtoročného Brutal Assaultu. Suverénny, sympatický, usmiaty, s každým sa rád porozprával, podal ruku, podpísal, odfotil. Ústretová hviezda, aký to rozdiel oproti introvertným, depresívnym umelcom.
Nová hudba ide ruka v ruke s týmito ambíciami, nehovoria o tom, že sa v nej plnej miere odráža aj Nergalova sólová kariéra. Hrubý satanistický blackened death metal dosiahol na predchádzajúce doske svoj vrchol, treba otvárať nové obzory. BEHEMOTH sú v tom všetkom až prekvapujúco dobrí a presvedčiví.
Novinku rád počúvam až od skladby „Ecclesia Diabolica Catholica“. Singlové a klipové hitovky sme si už dosť užili cez leto na festivaloch, srdce nového albumu je v ďalších, neošúchaných veciach - „Bartzabel“, „If Crucifixion Was Not Enough...“ či „Havohej Pantocrator“, tam je najviac cítiť ten posun.
A aj možnú inšpiráciu vo veľkých menách súčasnej tvrdej hudby - GOJIRA a GHOST. Chytľavosť a zdanlivá prístupnosť, avšak bez straty umeleckej konzistentnosti a nekompromisnosti. Dá sa to a BEHEMOTH to dokázali tiež.
Rúhanie neprestáva, rúhanie trvá. Posun kapely treba vnímať skôr smerom od veľkého mena v rámci death/blackovej škatuľky k neoddiskutovateľnému fenoménu v rámci metalu ako takého.
Božemôj, čo nás to len v prípade BEHEMOTH ešte čaká? Viac melodického spevu? Menej sypačiek a rýchlych skladieb? Viac hitoviek a ešte prístupnejšieho materiálu? Ťažko povedať, treba sa však pripraviť na zástupy nervóznych fanúšikov starej tvorby a ešte väčšie davy nových, ktorí budú oslavovať práve objavenú veľkú metalovú kapelu.
Tento album je začiatok nového, obrovského dobrodružstva.
1. Solve
2. Wolves Ov Siberia
3. God = Dog
4. Ecclesia Diabolica Catholica
5. Bartzabel
6. If Crucifixion Was Not Enough...
7. Angelvs XIII
8. Sabbath Mater
9. Havohej Pantocrator
10. Rom 5:8
11. We Are The Next 1000 Years
12. Coagvla
Diskografie
The Shit Ov God (2025) Opvs Contra Natvram (2022) I Loved You At Your Darkest (2018) The Satanist (2014) Evangelion (2009) The Apostasy (2007) Demonica (2006) Slaves Shall Serve (EP) (2005) Demigod (2004) Crush Fukk Create (DVD) (2004) Conjuration (EP) (2003) Zos Kia Cultus (2002) Antichristian Phenomenon (EP) (2001) Thelema.6 (2000) Live Eschaton (video) (2000) Satanica (1999) Pandemonic Incantations (1998) Bewitching The Pomerania (EP) (1997) Grom (1996) Sventevith (Storming Near The Baltic) (1995) And The Forests Dream Eternally (EP) (1994) From The Pagan Vastlands (demo) (1994) The Return Of The Northern Moon (demo) (1993) Endless Damnation (demo) (1992)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2018 Vydavatel: Nuclear Blast Records Stopáž: 46:32
Produkce: BEHEMOTH, Daniel Bergstrand, Gurpa 13, Slawek Wieslawscy, Wojtek Wieslawscy
Tato deska není novým, obrovským dobrodružství, ale spíše jeho volným pokračování, které započalo na minulém „The Satanist“. Právě tam nevrcholil satanistický blackened death metal (ten vyvrcholil na příhodně nazvaném manifestu „Satanica), nýbrž se začal etablovat na kolbiště, kde zmírněním zuřivosti se vsázelo na uvolněnost a leckdy se na pilu tlačilo až banálně přímočarým sdělení. Jenže tam se to dalo obhájit okolnostmi vzniku. Novinka, zplozena v úplně jiné atmosféře, jde na ruku posluchačova snad ještě okatěji a účinek pomíjí.
Na druhou stranu se zase člověk pod dusotem masivního proma rád vrátí k oprášení starých klenotů BEHEMOTH. Těch se totiž ve zlaté (pardon černočerné) éře 1999 – 2007 urodilo víc než dost.
21. listopadu 2018
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
danobest
6,5 / 10
Nuda...ani po mnohonasobnom vypocuti nezostava toho v pamati vela
Další deska Maynard James Keenanova (TOOL) projektu/skupiny logicky pokračuje v alternativně elektronickém rockovém duchu a opět tedy musí zákonitě vzbuzovat kontroverze. Možná lehce přímočařejší přístup by si ale své posluchače měl najít.
Čistě akustický singl AMON AMARTH naznačuje nové tendence v tvorbě švédských velikánů a já jsem z něj potěšen minimálně stejně jako z posledních dvou zvučných alb kapely, neboť, jak zjevno, Quorthonův jedinečný odkaz je věčný a věčně inspirující.
Kanadská odpověď na EVERGREY s ženským vokálem. Na své švédské vzory sice ještě nemají, především zpěvačka by měla zapracovat na emocích ve svém projevu, ale při současném letním albovém suchu to je nakonec celkem fajn materiál.
Sbírka hudební poezie na téma existenciální úzkosti. Vypjatá katarze zabalená do kombinace screama a post-rocku. Nic nového pod sluncem, ale emoce z posluchače ždíme s naprostou jistotou.
O téhle moravské formaci jsem neměl ani potuchy, přesto jejich produkce působí velmi dospěle, hlavně po produkční stránce. Jejich pojetí modern metalu/deathcoru je sice generické až na půdu, ale úroveň i řemeslné zpracování mě docela překvapily.
Obrovské překvapení z Vietnamu. Chaotický metalický hardcore, ve kterém jsou semlety ty nejlepší atributy extrémní hudby. Současně se tu vynořují i zajímavé melodické postupy, určitá dějovost i vypjatá screamo-rozervanost.
ORDOS víceméně pokračují v kurzu poslední desky - opět nádherná apokalyptická atmosféra, která nás provází celou písní. Lehká změna je větší zastoupení melancholie na úkor agresivity, ale to vůbec ničemu nevadí.