Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Keď počúvam tento album, často myslím na Rytmusa. Respektíve na slová, ktoré mi o ňom na jeseň v roku 2010 povedal nebohý Gabriel Drenka, vtedy dôležitý človek vo vydavateľstve EMI na Slovensku i v Česku. Patrik sa vraj už nechce obmedzovať iba na hip-hop, jeho záber bude širší a úspech oveľa väčší. Vyšlo mu to.
Jeho poľskou verziou ako superstarovského porotcu je Nergal a tiež sa úplne očividne nechce obmedzovať iba na black/death metal. Chce viac.
Bolo to vidieť aj na jeho správaní v bekstejdži v rámci tohtoročného Brutal Assaultu. Suverénny, sympatický, usmiaty, s každým sa rád porozprával, podal ruku, podpísal, odfotil. Ústretová hviezda, aký to rozdiel oproti introvertným, depresívnym umelcom.
Nová hudba ide ruka v ruke s týmito ambíciami, nehovoria o tom, že sa v nej plnej miere odráža aj Nergalova sólová kariéra. Hrubý satanistický blackened death metal dosiahol na predchádzajúce doske svoj vrchol, treba otvárať nové obzory. BEHEMOTH sú v tom všetkom až prekvapujúco dobrí a presvedčiví.
Novinku rád počúvam až od skladby „Ecclesia Diabolica Catholica“. Singlové a klipové hitovky sme si už dosť užili cez leto na festivaloch, srdce nového albumu je v ďalších, neošúchaných veciach - „Bartzabel“, „If Crucifixion Was Not Enough...“ či „Havohej Pantocrator“, tam je najviac cítiť ten posun.
A aj možnú inšpiráciu vo veľkých menách súčasnej tvrdej hudby - GOJIRA a GHOST. Chytľavosť a zdanlivá prístupnosť, avšak bez straty umeleckej konzistentnosti a nekompromisnosti. Dá sa to a BEHEMOTH to dokázali tiež.
Rúhanie neprestáva, rúhanie trvá. Posun kapely treba vnímať skôr smerom od veľkého mena v rámci death/blackovej škatuľky k neoddiskutovateľnému fenoménu v rámci metalu ako takého.
Božemôj, čo nás to len v prípade BEHEMOTH ešte čaká? Viac melodického spevu? Menej sypačiek a rýchlych skladieb? Viac hitoviek a ešte prístupnejšieho materiálu? Ťažko povedať, treba sa však pripraviť na zástupy nervóznych fanúšikov starej tvorby a ešte väčšie davy nových, ktorí budú oslavovať práve objavenú veľkú metalovú kapelu.
Tento album je začiatok nového, obrovského dobrodružstva.
1. Solve
2. Wolves Ov Siberia
3. God = Dog
4. Ecclesia Diabolica Catholica
5. Bartzabel
6. If Crucifixion Was Not Enough...
7. Angelvs XIII
8. Sabbath Mater
9. Havohej Pantocrator
10. Rom 5:8
11. We Are The Next 1000 Years
12. Coagvla
Diskografie
Opvs Contra Natvram (2022) I Loved You At Your Darkest (2018) The Satanist (2014) Evangelion (2009) The Apostasy (2007) Demonica (2006) Slaves Shall Serve (EP) (2005) Demigod (2004) Crush Fukk Create (DVD) (2004) Conjuration (EP) (2003) Zos Kia Cultus (2002) Antichristian Phenomenon (EP) (2001) Thelema.6 (2000) Live Eschaton (video) (2000) Satanica (1999) Pandemonic Incantations (1998) Bewitching The Pomerania (EP) (1997) Grom (1996) Sventevith (Storming Near The Baltic) (1995) And The Forests Dream Eternally (EP) (1994) From The Pagan Vastlands (demo) (1994) The Return Of The Northern Moon (demo) (1993) Endless Damnation (demo) (1992)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2018 Vydavatel: Nuclear Blast Records Stopáž: 46:32
Produkce: BEHEMOTH, Daniel Bergstrand, Gurpa 13, Slawek Wieslawscy, Wojtek Wieslawscy
Tato deska není novým, obrovským dobrodružství, ale spíše jeho volným pokračování, které započalo na minulém „The Satanist“. Právě tam nevrcholil satanistický blackened death metal (ten vyvrcholil na příhodně nazvaném manifestu „Satanica), nýbrž se začal etablovat na kolbiště, kde zmírněním zuřivosti se vsázelo na uvolněnost a leckdy se na pilu tlačilo až banálně přímočarým sdělení. Jenže tam se to dalo obhájit okolnostmi vzniku. Novinka, zplozena v úplně jiné atmosféře, jde na ruku posluchačova snad ještě okatěji a účinek pomíjí.
Na druhou stranu se zase člověk pod dusotem masivního proma rád vrátí k oprášení starých klenotů BEHEMOTH. Těch se totiž ve zlaté (pardon černočerné) éře 1999 – 2007 urodilo víc než dost.
Tihle Holanďani jako by se snažili dát gothic rocku novou svěží tvář, v jejich hudbě je temná atmosféra FIELDS OF THE NEPHILIM, stejně tak i moderní melodie přívětivější postrockové scény. K tomu trocha neo-progrockových fines a je z toho podmanivé dílo.
Mladší a výrazně sígrovitější bráška ALCEST se vrací s třetím zářezem a jako správný gen Z cápek míchá BM melodickou agresi, punkovou attitude, emo, neurózu a úzkost. Přímočará a chytlavá spojnice mezi TikTokem a starými VHS klipy. A hlavně poctivá metla!
Ocasi z Čejkovic majů novů desku. Sů tam hity "Liberta" a "Kdo chce kopat, mosí slopat". Aj naživo to fest šlape. Ani tá trůba nechýba a to z jejich drunk punku dělá sexy věc, že by aj Rudi podlehl. Čekujte spotifáj. S tou libertoooooou!!
Běsové pařížských stok jsou zpět a s nimi i jejich nově okovaný melodický a pompézní Métal Noir. Reaper dí pravdu, že novince chybí takový hit, ale ten se podaří opravdu zřídka. Jinak to zas nádherně valí a vytváří řácky zlou a velebnou atmosféru. Merde!
Finský doom metal postavený na klasických těžkých rifech raných BLACK SABBATH. Hutná, pomalá hudba podbarvená ponurou, tíživou atmosférou, ve které je slyšet odkaz „Master Of Reality“, ale zároveň má své vlastní kouzlo.
Máte rádi devadesátky? Snad zbytečná otázka, ne? Skupina z amerického Nashville na svém novém albu variuje ozvěny grunge a tvrdšího rocku, jak jsme jej znali zhruba 3 dekády zpátky. Kvalitní songy a velmi slušná atmosféra musí potěšit nejen pamětníky.
Další z těch v poslední době četných nahrávek neřešících aktuální datum. Příjemná sbírka (klasicky) heavymetalových písní, nepostrádá slušné nosné melodické linky ani podařené refrény. Za mě snad jen výtka směrem k o 1-2 skladby přepálené stopáži.