Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Další, v pořadí už čtvrté řadové album PHOBOCOSM, se vynořilo zpoza rohu poměrně dost rychle. Zatímco na následovníka „Bringer Of Drought“ jsme museli čekat sedm let...
Před čtyřmi roky vyšlo debutové album MALAKHIM a my jsme ho na našich stránkách zařadili do šedého průměru.
Nedávno jsme zde ve formátu „dvojčlánku” rozebírali nová alba PANOPTICON a dnes to samé učiníme i s WALDGEFLÜSTER.
Tenhle koncert byl takový „hidden gem“ v listopadovém menu. Týden poté, co v klubu Subzero zakotvili AFSKY, přijela na téže místo jiná dánská kapela...
Dnešní posudek bychom mohli zjednodušit na jednu jedinou větu. „SARASTUS hrají klasický black metal dle zažitých pravidel finské školy“.
Pozdě, ale přece. Možná i pod tlakem nedávného koncertu na kopci na Sedmičce otevírám šuplík a dokončuji kdysi jen mizerně rozepsaný posudek na novou desku DIABOLIZER.
Gene Palubicki se opět vynořil z podpalubí se svým hlavním projektem PERDITION TEMPLE. Od zásadního člena ANGELCORPSE nejde čekat nic jiného, než sázka na agresivní a pekelným plamenem očazený blackened DM. Není to špatné, ale raději poslechnu originál.
PHOBOCOSM se i tentokrát drží standardů vytyčených už více než deset let starým debutem "Deprived". Takže i tentokrát to bude o paktu mezi INCA/IMMO na straně jedné a ULCERATE na straně druhé. Vše navíc umocněno co se intenzity i "destruktivnosti" týče.
„Ahoj, tak jsme tu zase, jsme MALA…“. Já vím, jste MALAKHIM a hrajete BM, raději mi řekněte, jestli už jste se naučili skládat. „No pilně jsme pracovali a moc se snažili...“. No dobře, tak zkusíme. Střih za 45 min: No, jo, naučili, je to dobrý, chlapi!
Vynikající sbírka. Australané produkují vysoce intenzivní semi-tech/death metal, staví na oldschoolových vzorech (samo SUFFOCATION) a přitom tlačí nekompromisně jako HATE ETERNAL, případně HOUR OF PENANCE nebo KRONOS. Moderní deska s kořeny v minulosti.
Zdaleka nejvíce směšná BM obálka roku mě tak dlouho dráždila, až jsem nakonec svolil k poslechu. Letos vzniklý one-man projekt DRAUGVEIL (operující z Prahy) je klasicky úsporný pokojíčkáč. Nečekal jsem nic, ale ono se to nakonec poslouchat i dalo.
Ne, tohle určitě nechceme. Pokud si chtěl Martin Schulman vyhodit z kopýtka, měl si raději založit speciální projekt (ONKEL MARTIN?) a aktuální tvorbu nespojovat se jménem CENTINEX. Je fajn se občas pobavit, ale někdy je lepší to nechat za zdmi zkušebny.
Kdysi velká devíza kapely začíná být jejich největší slabinou a to, co bylo dříve jako zjevení z jiného světa - nejrychlejší chrlič slov ever - dnes kazí jinak dobrý dojem. Někdy je toho předvádění se prostě moc.
Jsem teprve na začátku a zatím velká spokojenost, i když to může působit jen jako variace na původní téma. Atmosféra skvělá, plus cením odvahu tvůrců – už po prvním díle víte že neblafují a dokáží překvapovat.
Evidentně rozděluje posluchače na ty, jež tvorbu znají a očekávali něco jiného, a na ty, kteří jejich kouzlo objevují až v poslední době a u kterých album slaví úspěch. Osobně se řadím k nováčkům, kteří si mohou jejich tvorbu užít bez předsudků.
Hezky masitý a neslazený post BM drsný jako Atlantik dorážející na skaliska Irska, odkud pochází kapelník Callan Hoy. Perfektní souhra energických kytar, dynamické rytmické sekce a hezky fyzické produkce. Svižně letících 35 minut hrubě evokativní muziky.
Možno sa k tomuto 2CD doplnku dosky „Wild God“ (2004) budem vracať častejšie než k nej samotnej: veď je tu 8 z 10 skladieb zo štúdiovky, obohatených o injekciu živej energie, ktorou sú koncerty BAD SEEDS povestné. Chýba len obvykle obligátna „Mercy Seat“.
Po rokoch, keď diskografii SUNN O))) dominovali experimenty a spolupráce, sa duo O'Malley-Anderson vracia na začiatok. Polhodinová hluková stena, vydaná ako „maxi-LP“ na kultovom labeli Sub Pop, je poctou lesom okolo Seattlu: temná, praveká a bez príkras.
Američané pro mě trochu nepochopitelně přitvrdili a jako by se vraceli k tradičním hrubým metalcore až nu-metal šablonám. Po minulém výborném albu "Tether" tedy zklamání. Ale první dojem může klamat. Ještě prozkoumám.
