Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Oblíbená hudba: Blondie a 4 Non Blondes
AEON TEMPLE jsou německá kapela, která si s nějakým hudebním vývojem nedělá těžkou hlavu. Nabrala inspirace napříč časem...
Holandská kapela SAD WHISPERINGS o sobě dala znát loni pětiskladbovým EP „Strategy of Tension“. Jenže pokud se chceme podívat více do její historie...
EDENBRIDGE už mají svůj styl natolik ustálený, že každé nové album přinese přesně to, co se dopředu očekává.
Od debutu MARIANAS REST uplynulo deset let a letos už vydávají páté album. Pro neznalé, tahle finská kapela hraje death/doom metal podobný SWALLOW THE SUN.
Psát recenzi dva týdny po ukončení seriálu je činnost tak trochu s křížkem po funuse. Nicméně seriál samotný je svým způsobem fenomén...
BEYOND THE BLACK vznikli před více jak deseti lety a vezli se na odkazu NIGHTWISH a WITHIN TEMPTATION, přesto jejich první dvě alba měla svou kvalitu.
Podrobně jsme se o tomto one-man projektu zmínili minule. Aktuální lékařská zpráva z psychiatrie o stavu jedné utrápené duše má verdikt stručný: Beze změny.
Zvukově plnější, hudebně variabilnější, na druhou stranu mírný ústup ze sludge metalové bažiny, což bylo na této holandské kapele to zajímavé. Za mě určitě skvělé album, které si zaslouží soustředěný poslech.
Funeral doom metal, tíživý, pomalý a depresivní. Žánrová čistota bez náznaku změny je ovšem i ubíjející, dobré album to ale je. Členové tohoto pohřebního spolku mají i heavy metalovou kapelu KERRIGAN, kde to zas pěkně odsypává. Doporučuji obojí.
Německá či spíš multi-národnostní kapela je svou melancholickou tvorbou ne nepodobná Švédům DRACONIAN. Pro letošek si připravili jen EP, nicméně i tato kolekce písní stojí za poslech.
Italský power metal, který je překvapivě nevtíravý, a přesto plný pěkných melodií a dobře postavených skladeb. Hudebně nic nového pod sluncem, ale má to šmrnc, moderní zvuk i schopného zpěváka.
V Německu se melodickému deathu daří. Důkazem je i tato parta. Po více jak deseti letech své existence vydávají plnohodnotné album. Možná ne zcela invenční, ale celkem fajn věc.
FOSSILIZATION se poměrně rychle dostali do první OSDM ligy, ale místo toho, aby pomýšleli na pohárové příčky, volí ustálený střed tabulky. Jinými slovy, „Advent Of Wounds“ je samozřejmě velmi dobrá deska, jen jí chybí trochu více odvážné tahy štětcem.
Velmi zajímavá kapela. Po třeskutě deathovém debutu tu máme neméně třeskutého následovníka, ovšem plně v režii vzpomínání na černé skandinávské devadesátky. Znělo to dobře napoprvé a neméně slušné je to i napodruhé. A tak se ptám - co bude příště? Thrash?
Je příjemné se zas a znova přesvědčovat, že melodický black / black/death metal dle receptů nedostižných DISSECTION tu s námi bude navěky. Brazilci OUTLAW patří mezi velmi učenlivé žáky a svou tvorbou uspokojí zejména milovníky divokých poloh THULCANDRA.
Mimořádně fragilní post-black/shoegaze. Je to jako by se Neige (ALCEST) rozhodl založit boční projekt, který by měl za úkol posunout hranice přecitlivělosti až na neúnosnou úroveň. Deska pro ty, kteří trpí úzkostí i když jim náhodou přidají v práci.
Zcela typický Rogga. Švédský oldschoolový workoholik se svým projektem PAGANIZER nezklamal ani tentokrát. Slušná deska nabírající na síle hlavně ve svém závěru. Palec nahoru za energickou dámu za mikrofonem v poslední skladbě „Vanans Makt“.
Zní to jakoby postpunkeři, začali hrát rapmetal se saxofonem. Má to atmosférou, energii a spoustu zajímavých zvuků. Jestli tak má znít obsah škatule s visačkou „crossover současnosti“, tak vrním spokojeností.
Výlet do temných hlubin industriálního metalu s překvapivě organickým nádechem, inspirovaným skutečnými ptačími zpěvy a zkušenostmi z dobrovolnické pomoci migrantům. Tristan vytvořil jedno ze svých nejtvrdších, ale současně nepřístupnějších alb.
