Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Zakládající člen MetalMania.cz a jeden z otců-zakladatelů serveru Metalopolis, bývalý bard. Filmový distributor, občasný producent, dočasný proděkan, stálý kverulant, hudební, literární a filmový publicista.
Pokud vás to táhne k americkému stoner rocku, Nashville pravděpodobně nebude tou první adresou, na níž by člověk hledal zádumčivé vousáče s různou měrou podlazenosti nástrojů.
Někdy se pro spisovatele může stát úspěch svěrací kazajkou. To když stvoří kultovní fikční svět a hrdinu, který rezonuje napříč generacemi i sociokulturními vrstvami.
Úplně vidím, jak VITTRA vstupuje do pracovny kolegy Reapera na slyšení. „Chlapci, chlapci, takto se chodí do práce?
Tak nám nicota zas obchází bytí. Co jiného má taky dělat? Při pohledu na obyčejné tváře členů německé post-blackové úderky DER WEG EINER FREIHEIT se člověku nevybaví nic tak brutalistně tíživého...
O BLACKBRAID a jejich frontmanovi Sgah’gahsowáhovi se toho v posledních letech napsalo dost a dost. Velká část toho se týkala pochvalného hodnocení jeho hudební činnosti a obou dosavadních alb jeho one man projektu s puritánskými názvy „Blackbraid I“ a „Blackbraid II“.
Zřejmě poslední vlahý letní sobotní večer roku nesváděl právě k ponoru do hlubin zoufalství a nihilismu...
Hezky masitý a neslazený post BM drsný jako Atlantik dorážející na skaliska Irska, odkud pochází kapelník Callan Hoy. Perfektní souhra energických kytar, dynamické rytmické sekce a hezky fyzické produkce. Svižně letících 35 minut hrubě evokativní muziky.
Album, jehož póly jsou něžný prog jako od Tima Bownesse a velmi důrazný post BM. V tomhle zvláštním pnutí se Britové pokouší vybudovat napjaté, nepředvídatelné dílo moderní progrese. Stále si nejsem jistý, ale stále se vracím. A sympatie se stupňují.
Rusové světu mnoho klidu nedopřáli, ale KAUAN aspoň trochu splácí dluhy. Harmonická, imerzivní, křehká, pečlivě vystavěná zvuková krajina. Stačí zavřít oči a propadnout se do konejšivého limbu. Tahle snivá kapela je dlouhodobou zárukou nejvyšší kvality.
Ubrali na pompě, přidali na výrazu. Zprvu se může zdát, že se Ukrajinci vrací k hrubosti svého debutu. Prvotřídní BlaDM smršť ale ve druhé polovině alba vystřídá překvapivě pestrá introspekce a křehkost, jakou bych nečekal. O to lepší a silnější dojmy.
Neurvalá, rozbouřená, turbulentní deska od stonerové bestie, jejíž drásání je nezaměnitelné. Po šesti letech se vrací s další vlnou bolavé, valivé, špinavé a o Mattův drásavý vokál opřené hudby. Oslava riffu, oslava houževnatosti a síly unést těžké kříže.
Houpavý stoner s příjemnou retro patinou a vícehlasy, které mohou polarizovat, ale mně osobně sedí jako prdel na hrnec. Vybavují se mi u toho ELDER. Zní to současně i anachronicky, perkuse tomu dodávají na členitosti. Deska, u které se na čas zastavím!
Hned při prvním poslechu mě napadlo, že si Garry Brents stojící za projektem SALLOW MOTH vzal za vzor BLOOD INCANTATION. V deathových polohách je ale brutálnější a všechny ty až artrockové vlivy jsou naopak méně okázalé. Dělá to trochu jinak ale výborně.
Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co se s tím dá dělat. Toto je nejzábavnější sedmipalec roku 2025 v této i jakékoliv jiné galaxii. Pouštím kdykoliv je mi smutno.
Jorgos Lanthimos a Jerskin Fendrix jsou sehrané tvůrčí duo a hudba k filmu Bugonia je stejně znepokojivá jako samotný snímek, místy dokonce děj doslova tlačí vstříc neodvratné záhubě. Pro milovníky jejich tvorby naprostá povinnost!
Původně jsem chtěl nové MASTER´S HAMMER, jakkoliv jsou nakonec chytlaví, zpochybnit s tím, že by bývalo lepší vydat je jako AIRBRUSHER. Jenže pak jsem si AIRBRUSHER pustil znovu a... počkat? Takže nakonec podepisuji bez ohledu na to, až jak František.
Rottingchristos šéfopulos albumos čerstvos! Opäť nezávislý počin, voľne k šíreniu. Hutná polhodinka neprináša nič nové, spočiatku sa recykluje, neskôr prídu rytmy a nálady, vďaka ktorým to neznie len ako odpad z RCH. Príjemná vec k zimnému slnovratu!
Kdysi velká devíza kapely začíná být jejich největší slabinou a to, co bylo dříve jako zjevení z jiného světa - nejrychlejší chrlič slov ever - dnes kazí jinak dobrý dojem. Někdy je toho předvádění se prostě moc.
Jsem teprve na začátku a zatím velká spokojenost, i když to může působit jen jako variace na původní téma. Atmosféra skvělá, plus cením odvahu tvůrců – už po prvním díle víte že neblafují a dokáží překvapovat.
