SADNESS - Spring 2025
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
S již tradičním tříletým odstupem se o slovo hlásí kapela, jejíž fotografii uchovává každý správný ctitel pravého technického BDM ve své peněžence hned vedle obrázku dámy svého srdce. Ikona z texaské Topeky přichází s následovníkem toho času celkem diskutovaného záznamu „Antithesis“, jenž s definitivní platností posunul ORIGIN směrem ke vzdušnějším a více odlehčeným žánrovým polohám. Američanům se nově nabitý statut kontroverzní kapely evidentně zalíbil, neb i jejich aktuální kolekce „Entity“ oplývá hned několika tahy z kategorie překvapivých. V následujících řádcích se společně pokusíme objasnit, proč je i páté řadové album ORIGIN tak snadným terčem poměrně vzrušených komentářů.
Ve světle zkušeností načerpaných při poslechu „Antithesis“ raději přibírám k prvnímu sezení s „Entity“ společníka v podobě tučných matematických skript, abych mohl snadněji dešifrovat desítky složitých rytmických konstrukcí, které mě v následujících skoro čtyřiceti minutách dozajista budou očekávat. Při první skladbě „Expulsion Of Fury“ tohoto činu rozhodně nelituji, nicméně jedním dechem dodávám, že pro plnou orientaci v dalších položkách tracklistu mi občas stačí již jen znalost úvodníku a několika málo základních kapitol. Jinými slovy, ORIGIN nepropadli instrumentálnímu exhibicionismu (kterého jsem se po „Antithesis“ trochu obával) a natočili přehlednou, jasně pro-kompozičně orientovanou tech/death metalovou desku, s trochou nadsázky vhodnou i pro středně pokročilé posluchače.

„Entity“ neoplývá tak enormní hustotou not jako „Antithesis“ nebo „Echoes Of Decimation“, ORIGIN již nestřídají motivy s tak neuvěřitelně zběsilou kadencí jako v minulosti, jsou o poznání více uvolnění a svým myšlenkám poskytují mnohem větší životní prostor. Následkem je jisté zjednodušení kompoziční struktury, skladby jsou čitelnější a v konečném důsledku posluchači přístupnější. Ukázkovým příkladem je úvod druhé skladby „Purgatory“, kde na nás místo obvyklého kostrbatého arpeggia vyrukuje svalnatý, vyloženě old-schoolový riffing (podobným úvodem disponuje i „Banishing Illusion“).
Při pohledu na stopáž jednotlivých položek upoutají naši pozornost dvě skladby dosahující na hranici sedmi minut hracího času, v případě ORIGIN, mistrů převážně bleskových kompozic, věc hodně neobvyklá (samozřejmě jsem si vědom výjimky v podobě titulní skladby z předcházející desky). Právě epičtěji pojaté „Saligia“ a „Consequence Of Solution“ jsou útočištěm několika pomalejších pasáží a přímočařejších riffů, které až překvapivě přirozeně koexistují s onou tradiční, disharmonickou a rytmicky nesmírně variabilní tváří kapely.
„Entity“ je snad nejméně natlakovaným albem v diskografii ORIGIN. Většina seskupení tech/death metalového žánru se v průběhu své kariéry stále více radikalizuje, vyhraňuje a extremizuje. Americká sestava zvolila cestu přesně opačnou. Po dosažení absolutního vrcholu organizovaného chaosu ve jménu „Echoes Of Decimation“ a „Antithesis“ přichází čas relativního klidu a rozjímání (tady samozřejmě prosím dosadit rozměrné uvozovky). Neznamená to však, že ORIGIN opustili pracně vydobytá území, to v žádném případě, jen na nás, stejně jako v kontextu všech předchozích záznamů, zkouší občas ze zálohy zaútočit dosud nepoužitými zbraněmi. I přesto nepochybuji, že pro některé z vás bude „Entity“ jistým zklamáním, jakýmsi ekvivalentem nesplňených snů a přání. Pro ty ostatní (včetně mé maličkosti) bude představovat další z dlouhé řady důkazů o výjimečnosti ORIGIN, jedné z nejvíce svojských kapel historie technického BDM.

„Entity“ je snad nejméně natlakovaným albem v diskografii ORIGIN. Většina seskupení tech/death metalového žánru se v průběhu své kariéry stále více radikalizuje, vyhraňuje a extremizuje. Americká sestava zvolila cestu přesně opačnou, po dosažení absolutního vrcholu organizovaného chaosu ve jménu „Echoes Of Decimation“ a „Antithesis“ přichází čas relativního klidu a rozjímání.
8 / 10
Jason Keyser
- zpěv
Paul Ryan
- kytara, zpěv
Mike Flores
- baskytara, zpěv
John Longstreth
- bicí
1. Expulsion Of Fury
2. Purgatory
3. Conceiving Death
4. Swarm
5. Saligia
6. The Descent
7. Fornever
8. Committed
9. Banishing Illusion
10. Consequence Of Solution
11. Evolution Of Extinction
Chaosmos (2022)
Unparalelled Universe (2017)
Omnipresent (2014)
Entity (2011)
Antithesis (2008)
Echoes Of Decimation (2005)
Informis Infinitas Inhumanitas (2002)
Origin (2000)
A Coming Into Existence (demo) (1998)
Vydáno: 2011
Vydavatel: Nuclear Blast Records
Stopáž: 36:31
Produkce: Robert Rebeck
Studio: Chapman Recording Studios, Lenexa, Kansas
nem zly tech death, ale tentokrat je to take volake nesurode a pozliepane... chlapci skusili trochu prevzdusnit svoj sound, vyslo to tak na 50 %... EDIT: k vyssie naskriabanemu hodnoteniu (dal som za 7 btw) po cca 10 vypocutiach uvadzam, ze doska odkryva svoje poklady len postupne... najdu sa tu aj vskutku umelecke zalezitosti ako Saligia alebo Consequence of Solution... tak musim 1,5 bodika nadhodit... a vcera u Ocka boli fakt skvostni, to bol rachot, kurwa... :-)))
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Udělat dokument o vzniku vlastní poslední desky a k tomu přidat ještě samostatný soundtrack, to už chce kus odvahy. Denverští se však ničeho nebojí a servírují nám kosmický ambient coby pastorální protiváhu k „Absolute Elsewhere“. Citlivé a meditativní.
Už to není zrovna nejaktivnější kapela a navíc úplně jiná, než ta z nultých let, ale Italové i přes odklon z přehlednějších rockových struktur nezapomněli tvořit muziku plnou nostalgické atmosféry a sladkých podmanivých melodií.
V žánru, kde ještě nedávno byli za mladou naději, je dnes konkurence nesmírně tvrdá. Vědomi si tohoto faktu připřavili KHEMMIS svěží mixturu různých doomových odnoží s typickým zámořským feelingem. Není to nic revolučního, ale poslouchá se to moc dobře.
Celá léta si říkám, proč se tak výborný interpret nedá dohromady i s dobrým skladatelem. Takový hlas a takové mrhání talentem! Četní hosté tu nahrávku možná zpestří, ale nezachrání. Je to opět jen hezky zhudebněná a ve studiu vyšperkovaná nuda.
Skotské duo navařilo naprosto pohlcující a opojnou synťákovou mlhu, ve které cítíte ambient, downtempo i psychedelické vlivy v nejasných tvarech, které mě nepřestává bavit objevovat a obdivovat.
Nielen BESNOU je súčasný slovenský black metal živý. Novinka rozhľadených Stredoslovákov určite rozbúri mútne vody domácej scény. Je to sofistikované, má to hĺbku, temnotu a hnev; slovenské aj anglické texty a super zvuk. Prudko počúvateľné dielo!





