Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hned na úvod je zapotřebí konstatovat, že ORIGIN za svojí kariéru nenatočili lepší desku. A tady bych mohl i skončit. Nebo ne, pojďme si to trochu rozebrat. Kansaskému kvartetu se podařilo na „Chaosmos“ velmi vzácně vybalancovat tvrdost a brutalitu s hitovostí a hudebními tématy, které působí téměř až vlezle. Na desce jsou fragmenty, které útočí na první signální, ale přesto se mi nedaří je oposlouchat. Hned úvod alba je naklepaný technický nálet, co se týče rytmiky, který k sobě ale tiskne silnou melodickou linku, jíž podporuje jak kytara, tak basa. Přidejte pár vokálních figur, které prostě „sednou“, a máte zaděláno na megahit v rámci nejextrémnější polohy death metalu. Tady se prostě povedlo úplně všechno.
Pak je tu ryze technická stránka. Instrumentální výkony jsou naprosto vyrovnané. Všechny nástroje jedou nadoraz, ale daří se udržet obrovskou míru přístupnosti. „Chaosmos“ je deskou, která oslovuje jak posluchače melodičtější deathové polohy, tak milovníky progresivních brutálních prasopalů. Ačkoliv je tu obrovské množství nápadů, nejsou na sebe naházeny bezmyšlenkovitě a jejich cílem není jen ohromovat technickými finesami. Jednotlivé skladby působí sice složitě, ale současně i komplexně. A i když je tu velmi vysoká hustota motivů, celek nepůsobí překombinovaně.
Za další tu máme také takové kouzelné momenty jakým je začátek opusu „Panoptical“, ve kterém kytara v dostihové rychlosti bruslí kolem banální basové melodie, aby se pak transformovala do pravidelných riffových kvádrů. Krkolomné po technické stránce ale příjemné pro uši. Následující kapitolou jsou odkazy na starou školu žánru, jako je „Nostalgia For Oblivion“. I tady, v pomalejších tempech, jsou ORIGIN připraveni roztrhat vás na kousky nebo zadupat pravidelně dusající dvojšlapkou a precizní oldschool rifáží. ORIGIN jsou všechno možné, jen ne nudní. Jsou mistry metamorfózy a přesto vždy poznáte, že to jsou oni. Střídají přístupy, styly a ve své podstatě i zvuk. Přesto deska působí sevřeným dojmem. Jen v jednu chvíli vnímáte postavení a nazvučení nástrojů rozdílně.
„Chaosmos“ je nejbarevnější deska na poli brutálního technického death metalu za hodně dlouhou dobu. V pořadí osmé album amerických smrťáků je na jedné straně syrové a maniakální, na straně druhé velmi chytře vymyšlené a chirurgicky přesné. Svým způsobem náročné a současně návykové. Strukturovaně chaotické a hlavně naprosto devastující. Poslouchám je intenzivně už třetí měsíc a stále nemám dost!
Tihle Holanďani jako by se snažili dát gothic rocku novou svěží tvář, v jejich hudbě je temná atmosféra FIELDS OF THE NEPHILIM, stejně tak i moderní melodie přívětivější postrockové scény. K tomu trocha neo-progrockových fines a je z toho podmanivé dílo.
Mladší a výrazně sígrovitější bráška ALCEST se vrací s třetím zářezem a jako správný gen Z cápek míchá BM melodickou agresi, punkovou attitude, emo, neurózu a úzkost. Přímočará a chytlavá spojnice mezi TikTokem a starými VHS klipy. A hlavně poctivá metla!
Ocasi z Čejkovic majů novů desku. Sů tam hity "Liberta" a "Kdo chce kopat, mosí slopat". Aj naživo to fest šlape. Ani tá trůba nechýba a to z jejich drunk punku dělá sexy věc, že by aj Rudi podlehl. Čekujte spotifáj. S tou libertoooooou!!
Běsové pařížských stok jsou zpět a s nimi i jejich nově okovaný melodický a pompézní Métal Noir. Reaper dí pravdu, že novince chybí takový hit, ale ten se podaří opravdu zřídka. Jinak to zas nádherně valí a vytváří řácky zlou a velebnou atmosféru. Merde!
Finský doom metal postavený na klasických těžkých rifech raných BLACK SABBATH. Hutná, pomalá hudba podbarvená ponurou, tíživou atmosférou, ve které je slyšet odkaz „Master Of Reality“, ale zároveň má své vlastní kouzlo.
Máte rádi devadesátky? Snad zbytečná otázka, ne? Skupina z amerického Nashville na svém novém albu variuje ozvěny grunge a tvrdšího rocku, jak jsme jej znali zhruba 3 dekády zpátky. Kvalitní songy a velmi slušná atmosféra musí potěšit nejen pamětníky.
Další z těch v poslední době četných nahrávek neřešících aktuální datum. Příjemná sbírka (klasicky) heavymetalových písní, nepostrádá slušné nosné melodické linky ani podařené refrény. Za mě snad jen výtka směrem k o 1-2 skladby přepálené stopáži.