SILO 2 - Druhá série ztratila napětí, ale ne audiovizuální kouzlo
První série byl blesk z čistého nebe. Skvěle vypadající postapokalyptický sci-fi seriál, ve kterém nebyla nouze o napětí...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
První série byl blesk z čistého nebe. Skvěle vypadající postapokalyptický sci-fi seriál, ve kterém nebyla nouze o napětí...
Jako prostý vagant mám jednoduché chutě. Ve filmech mám rád ponorky, v metalu dudy. Přítomnost uvedených ingrediencí výrazně snižuje mé umělecké nároky.
Hodnotit novou desku MANIC STREET PREACHERS (MSP) je jako sledovat další vydání série nekonečného a pro mě osobně naprosto kultovního seriálu.
Budu přísnější. Rozmohl se nám tady takový nešvar. Nadržování domácím kapelám a domácím hrám.
Po sedmi letech od vydání přelomového RPG "Kingdom Come: Deliverance" z dílny (tehdy) tuzemských herních vývojářů WARHORSE Studios se fanoušci...
Po celou dobu, co jsem tuto minisérii sledoval, jsem si připomínal, že se musím podívat, kdo dělal hudbu. Proč? Protože byla jednoduše skvělá.
Je úplne zbytočné, aby som to tajil, tak s tým vyrukujem hneď v úvode. AVANTASIA je moja srdcovka a nasledujúce riadky preto budú skrz-naskrz subjektívnym pohľadom nadšeného...
Mrazení v zátylku, když zcela nenápadné intro předznamenává příchod něčeho velkého. Úvodní část dvojdílné kompozice „Travail“ pomalu odezní a přehoupne se do své druhé půle.
Ethan Rock a jeho projekt ACT OF IMPALEMENT rozhodně nepatří mezi bůhvíjak zavedené pojmy. Tahle entita z Nashville si razí cestu ke světlu už od roku 2012...
Znovunahraná stará alba mě většinou nechávají chladným. Často v tom nevidím smysl. Ale v případě Němců END OF GREEN a tohoto oprášeného a znovunahraného debutu "Infinity" z roku 1996 jsem udělal výjimku.
Historie MERCURY TIDE je o opakovaných rozpadech a znovuobnoveních a trochu tak kopíruje osudy personálně spřízněné ANGEL DUST...
Není možné, aby toto album nedoprovázelo velké očekávání. Po dlouhých třinácti letech od vydání "Incurso" se na scénu vrací duch geniální tech/deathmetalové entity SPAWN OF POSSESSION.
Drsná krajina a drsní muži na obou stranách barikády. Raná osmdesátá léta, nezkrotná horská příroda a banda zradikalizovaných teroristů...
V sérii rychle za sebou vydávaných prvních alb s poměrně krátkou stopáží dovršilo čtvrté z nich...
ROTHADÁS. Člověk by pod tímto názvem čekal nějaký kvalitní uherák a on je to doom/death metal. Death metal je masivní OSDM, často se klepou koberce. Doomová složka je naopak přístupnější a melodičtější. A v poslední skladbě dokonce zazní čisté vokály.
Poslední díl byl snad nejakčnější ze všech, navíc toho na poměry seriálu neuvěřitelně hodně odhalil a možná by obstál i jako otevřený konec. Ačkoliv měla druhá řada i pár hlušších míst, nutno smeknout. Tak snad si tvůrci ještě pár es v rukávu ponechali.
Melodický kolotoč náladové hudby islandských SÓLSTAFIR již možná padá do určitého klišé a příliš nového nepřináší, svou práci ale skupina odvádí a i osmou deskou dokáže potěšit své fanoušky. Ale něco mi zde z pohledu emocí chybí. Minulé album bylo lepší.
Patnáct minut dlouhá předehra před další řadovkou. EP nikterak dramaticky nevybočuje z linie nastavené debutem „New World Order“ a přináší porci slušného, leč stále velmi tradičně pojatého CZDM. Příznivci pozdních MARTYRIUM CHRISTI budou určitě spokojeni.
Se živáky se teď roztrhl pytel, a jak vidno, se záznamem svého koncertu přispěchali i RIVERSIDE. Kapela je bezesporu instrumentálně jistá, takže největší překvapení bude asi zjištění, že i při progresivním metalu umí Poláci slušně pracovat s publikem.
Poctivý materiál dle pravidel finského death/doomu. Na druhou mi tam chybí věrohodné, autentické emoce. Ty jsou doháněny studiovými aranžemi, ale v jádru hudby je nenacházím. Asi to bude dobrý, ale mě to nechává chladným.
Mladíci z Colorada na debutovém EP rozjeli klasickou thrashovou řezničinu. Nekompromisní přístup, místy trochu blackový vokál, změny temp a parádní riffy s kouzlem osmdesátek. Pokud budou vznikat takové nové skupiny, pak o budoucnost metalu nemám strach.