DORMANT ORDEAL - Tooth And Nail
Krakovských DORMANT ORDEAL som recenzentsky spomenul v čase ich debutového albumu pred dvanástimi rokmi. Odvtedy vydali ďalšie tri...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Krakovských DORMANT ORDEAL som recenzentsky spomenul v čase ich debutového albumu pred dvanástimi rokmi. Odvtedy vydali ďalšie tri...
Komu se líbí starší a hravě divočejší progresivní post hardcore Američanů CIRCA SURVIVE, ale vadí mu trochu excentrický vokál Anthony Greena...
K ANCST jsem se dostal teprve před několika málo lety. Tou dobou jsem pilně prozkoumával půdu okolo mých milovaných DÖDSRIT a hledal podobně orientované kapely...
ELUVEITIE vznikli jako odpověď na folk metalové odrhovačky z dalekého severu v čele s FINNTROLL nebo ENSIFERUM. Věrni své domovině uprostřed Alp zakořenili svou tématiku do keltské spirituality a mytologie.
Od počátku to byl film založený na looserech. Týmovka, kterou možná nebudete mít moc rádi. Béčkoví a céčkoví “antihrdinové” v týmovce typu Avengers.
Důležité je to, co děláš, ne to, jak při tom vypadáš. Přestože devět z deseti ostřílených marketérů nad tímto principem asi příliš nezaplesá...
Na úvod je potřeba si ujasnit pozice... „Infinite Granite“ bylo výborné album, ač je mi jasné, že v kariéře amerických DEAFHEAVEN dost kontroverzní.
„Heritage“ (dědictví) je dřevní, hutný a zcela klasický doom metal, který má na svědomí holandský kytarista či spíš multiinstrumentalista jménem Bram Bijlhout.
LIK už jsou jedni z těch zavedených pokračovatelů švédského deathmetalového řemesla. Založeni více než dvacet let po emisi stylotvorných desek typu „Like An Ever Flowing Stream“...
Když pětičlenná sestava londýnských PAGAN ALTAR letos v březnu nastoupila na pódium Divadla pod Lampou v Písku, bylo i neznalým jasné...
Jak ukázal třeba letošní ročník písecké přehlídky toho nejryzejšího z ryzího heavy metalu...
Máme před sebou skrytý diamant zakutaný hluboko v kanálech streamovací platformy Max z produkce Adult Swim. Pod celým projektem jsou podepsaná dvě zajímavá jména...
Člověk by si řekl, že po těch letech fungování Metalopolis už bude všechno hotovo. Že magistrát napsal všechny průvodce...
GHOST nesmiřitelně rozdělují redakci MP na dva tábory. Jedna je má za nabubřelý produkt pro maminy, ta část, která slyšela víc než tři skladby...
Odpověď na otázku, jestli je možné hrát pidlikací progmetal bez toho, aby tam pidlikali kytary. Tento projekt spájí dvě velká basová jména, kterými jsou Steve Di Giorgio a Jeroen Paul Thesseling. Pokud jsi basák, budeš si pravděpodobně uchcávat štěstím.
Melodie umí Španělé složit pěkné, to se musí nechat. Jinak je jejich druhé album, vydané v poměrně rychlém sledu od prvotiny, kolekcí příjemného heavy metalu plně oddaného zvuku 80. let. Deska šlape velmi slušně, byť ke konci už trošku na setrvačník.
Mistři melancholické hudby se ani tentokrát nedokáží či nechtějí vydat mimo svou komfortní zónu. Není to kolekce špatných písní, ale jsou to stále tytéž variace na čtvrt století staré téma. Dejme tomu z úcty ze starým nahrávkám ještě pár poslechů.
Skupin s názvem THRONE je samozřejmě více. Zde se jedná o Italskou partu, která to valí v hutném sludge doomovém stylu a je to po všech stránkách správně surová a devastační masa hudby. A jelikož nechybí ani pěkně temná atmosféra, tak mi to dost chutná.
Počúvať tento koncert takmer tridsať rokov po kultovej epizóde Simpsonovcov je úplne sureálne. A zároveň zábavné počúvanie s mohutnými interakciami publika, živými bicimi ako aj celkovým dôstojným vyznením nových aranžmánov.
Tahle kvílivá poloha PARADISE LOST se poslouchá moc dobře. Vyvolávání zašlých, krásných obrázků, co každý pořádný metalista nosí hluboko v srdci, funguje na novém singlu dokonale, čili nezbývá, než obligátně doufat, že takové bude i celé nové album.
Druhý singl a zároveň titulní píseň sedmé studiovky BATTLE BEAST naznačuje, že králové diskotékového metalu zacházejí ještě dál, až někam k osmdesátkovému popu... Dá se to ještě kombinovat? Tahle skladba kupodivu říká, že vlastně ano...