ENEVELDE - Pandemonium
Brage Kråbøl je bezesporu zajímavá persona. Všechny projekty, ve kterých příslušník unikátní trondheimské blackmetalové scény působí...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Brage Kråbøl je bezesporu zajímavá persona. Všechny projekty, ve kterých příslušník unikátní trondheimské blackmetalové scény působí...
Už ani debutové album neuniklo naší pozornosti. Noisy věnoval desce „Ash In Realms of Stone Icons“ z roku 2022 několik řádků v rámci svých pravidelných albových nadílek.
TRIBUNAL jsou kanadskou doom metalovou kapelou, která v sobě nezapře inspiraci britskou i skandinávskou scénou. Začínali jako duo...
Jednička byla super. Závan starých časů. Chlapácká akční série o odpadlíkovi, který bere spravedlnost do svých rukou.
Post metal je vlastně těžce definovatelný styl a není lehké jasně vytyčit jeho hranice. Někdy mám pocit, že se do té škatulky hází vše...
Když jsem si začátkem roku 2023 sestavoval obsáhlý seznam alb, která bych chtěl v dohledné době poslouchat, tak na něm kompletní diskografie THE HORRORS nechyběla.
Hned na úvod vám pokazím nadšení. Tohle není nová deska NECROPHOBIC, ostatně přece dobře víte...
Je tomu již více jak dvě dekády, co to Mark Jansen zapíchnul u AFTER FOREVER a vytvořil žánrově podobnou kapelu EPICA. Letos už vydávají deváté album a pochopitelně u podobně zaběhnuté kapely se nedá očekávat nějaká významná stylová proměna.
Je listopad roku 1994 a v mém kazeťáčku poprvé zní čerstvé album jistých OBITUARY. „World Demise“ zněl jeho název.
Film o nenaplněných snech utopených v bahnité existenční stoce. Film, který z reality poválečné Evropy dělá natolik hrůzné místo...
Seriály z nemocničního prostředí tvoří symbolický ambient našich životů. Jako dítě si živě pamatuju zvuky legendární znělky Sanitky.
Duch SENTENCED se jako přízrak vznáší okolo tisíce jezer a členové této dnes již legendární formace se objevují a mizí v různých uskupeních nebo působí jako producenti...
Udělejme si stručnou inventuru toho, proč jsou HAVUKRUUNU jednou z nejlepších kapel na poli pohanského folk metalu. (a) Jejich malebný skřehotavý název (přeložitelný jako koruna uvitá z větví jehličnanů) (b) Hojné používání finského slova Kuolema...
Ač se snažím sebevíce, nedokážu recenzi další řadové desky amerických HIRAX začít jinak, než zkonstatováním...
Holanďané se vzdalují svým thrashovým kořenům a i díky syntetickým vrstvám se dostávají až kamsi k pompéznímu symfo black metalu. Živelný thrash přístup zůstal, ale je do značné míry překrytý komplexnější metalovou variabilitou a klasickou progresivitou.
Logický komerční tah Sony a zároveň krásný dar pro ty, kteří tenhle mysteriózní a v mnoha verzích existující set určený původně pro film zbožňují jako nejlepší živák kapely. Steven Wilson se o to hezky postaral a live verze “Echoes” zůstává skvostem.
Pozor, je tu dominantní deathmetalová deska. ESCARNIUM vycházejí z temného OSDM (klasická baseline IMMO / INCA), sypou jako FOSSILIZATION, mají IQ jako CRUCIAMENTUM a atmosféru jako DEAD CONGREGATION. Třešničkou jsou disso vsuvky. Koukejte si to pustit.
Tak s tímhle si už vážně nevím rady, to nejsou THE MARS VOLTA, které bych chtěl poslouchat. Chybí tomu temperament, o energii ani nemluvě, nemá to hlavu ani patu a často je to jen takové kníkání doplněné náhodnými zvuky. Fuj.
Bolestínský post-DSBM z pokojíčků rozechvělých členů Gen Z. Tentokrát made in Nuclear Blast. Poslouchá se to celkem dobře, ale chce to se pochlapit, přestat brečet a nasadit sacharidovou dietu. Pak by GHOST BATH mohli sekundovat kapelám typu DEAFHEAVEN.
Dobré díky silné thrashové složce, skladby důrazně řežou a spolu s melodickými refrény je to sice tendenční, ale příjemná metalcore porce. Navíc pestré, supr sólo v "God Complex", jen ty "symfonické" sbory v "Immortal Desire" si Skotové mohli odpustit.
Těžce tradiční doomová truchlohra, která zní až neuvěřitelně autenticky ve smyslu žánrové atmosféry. Jsou zde veškerá stylová klišé včetně klavíru a smyčců, takže by se dalo mluvit o historické zkamenělině, přesto to na mě funguje až nečekaně hodně.