Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
3 – 2 –1, „SUFFOCATION bez Franka už nikdy nebudú takí...“ Ale nepovedz. Frank Mullen, vskutku titan a štýlotvorca BDM vokálu im nezakázal, aby pokračovali bez neho, možno z dobrého dôvodu – skupina, ktorej cesta na zaslúženú pozíciu trvala fakt dlho, by nemala skončiť len preto, že on už čas nemá. Keby sa pobral aj Terrance, to už by bolo o inom.
Takto si treba uvedomiť, že oproti časom „Human Waste“ sú SUFFOCATION zo 4/5 iná skupina už veľa rokov a navyše, potom, ako som ich s Rickym Myersom za mikrofónom zažil naživo trikrát, bolo vcelku zrejmé, že jeho presun na plnohodnotný post frontmana je hotová vec. Nepotrebovali vokálne „eso“ z inej kapely, John Gallagher, iný zo „živých“ záskokov je pre svet proste DYING FETUS a Bill Robinson z DECREPIT BIRTH sa do ich štýlu celkom netriafal. Niekto nový, kvalitný, za mikrofónom neopozeraný. Naživo to bolo tam.
SUFFOCATION sú od nového albumu Terrance Hobbs, gitara (od roku 1990), Derek Boyer, basgitara (od roku 2004), Eric Morotti, bicie (od roku 2016), Charlie Errigo, gitara (od roku 2016) a Ricky Myers s mikrofónom (od roku 2019) a dúfam, že to takto vydrží, lebo na v poradí deviatom štúdiovom albume NYDM kultu táto zostava funguje dokonale. A to človek mal očakávania, čožeby nie. Lenže už pri sledovaní prvého klipu som mal pocit, že sa deje čosi ešte o kúsok vyššie než je štandardom na vrchole scény. „Ako je možné, že po tridsiatich piatich rokoch od svojho začiatku majú takúto formu, Hobbs musel dačo podpisovať o polnoci na krížnych cestách, keď aj vážne skvelé kapely v porovnaní s touto vzorkou majú sklon znieť občas ako len snaživí nadšenci.“ Po vypočutí celého albumu, a že som ho počul veľakrát, konštatujem, že deväť nových skladieb robí česť takému pojmu, akým SUFFOCATION sú.
Od prvej sekundy počuť, že sú to oni – znenie, postupy, slávnostne hrozivá a ponurá atmosféra, zhubnosť, a že so šťavou, kumštom a nápadmi hrajú to, čo najlepšie ide im, bodaj by nie, keď toto podanie technického brutálneho death metalu vymysleli. Stovky kapiel môžu byť nimi ovplyvnené (napr. BDM scéna v Indonézii bývala doslova ich pomníkom), je to úplne v poriadku, ale ak sa snažia byť nimi, zlomia si tým väz. Po hudobnej stránke v zásade veľká paráda, čo vokál? Ricky tam sedí úplne presne, tvárny hlboký growl s niekoľkými neľudskými exhibíciami, nič, čo by SUFFOCATION zmenilo, už vôbec nie k horšiemu, naopak, presne jeho angažovanie pomohlo tomu, aby zostali sami sebou. Ak hľadať nejaké negatívum, tak asi len to, že na hypotetický nový album DISGORGE sa asi triasť nemusíme. Ale nemusí nám ani byť celkom smutno za Frankom, pripomenie sa nám v záverečnej znovu nahranej „Ignorant Deprivation“, ktorú si pamätáme z „Breeding The Spawn“. Za mňa vydarený úvod do novej éry.
Ak hľadať nejaké negatívum, tak asi len to, že na hypotetický nový album DISGORGE sa asi triasť nemusíme. Ale nemusí nám ani byť celkom smutno za Frankom, pripomenie sa nám v záverečnej znovu nahranej „Ignorant Deprivation“, ktorú si pamätáme z „Breeding The Spawn“. Za mňa vydarený úvod do novej éry.
To je furt Frank sem, Frank tam. Toto je prostě výborné a basta. I když bych si tam možná dokázal představit variabilnějšího vokalistu. Místo toho... Jak se vlastně jmenoval? Jo, místo Franka! Ale to by možná narušilo ten Suffo feeling. Tak kašlejme na spekulace a poslouchejme. Hlavně "Seraphim Enslavement", jak velmi správně podotkl Reaper!
29. listopadu 2023
Dalas
7,5 / 10
Je to přesně tak, jak se píše v hlavní recenzi. Frank je pryč, život jde dál. A v případě SUFFOCATION jde sice očekávaným směrem, ale tato cesta je pořád lemována zajímavými zákoutími a výhledy. V podstatě klasická nahrávka těchto Američanů. Co chtít víc?
28. listopadu 2023
Reaper
8,5 / 10
Jak to půjde SUFFOCATION bez Franka? Jen těžko se dalo čekat, že kapela s takovým renomé najednou půjde s formou dolů (kor když víme, co nová posila za mikrofonem, Ricky Myers, dokáže). Samozřejmě se hraje první liga a jako vždy na samé špici tabulky. Nová deska mě baví ještě o kousek více než ta minulá, hlavně díky kouskům jako jsou "Perpetual Deception" nebo živelná, nervní "Seraphim Enslavement". Skvělá sbírka s tradiční pečetí kvality, tady skutečně není třeba přivírat oči a z úcty k legendě volit nějaká přehnaně neutrální hodnocení.
28. listopadu 2023
ZE SHOUTBOX-u
Reaper
Frank je pryč. Co ostatní? Těžko předpokládat, že legenda technického BDM se najednou výkonnostně propadne někam do středu tabulky. Novinka (ač disponuje trochu "hodnějším" zvukem) jsou opět klasičtí SUFFOCATION se vším všudy. Jo a druhá skladba kills.
Sobota, 11. listopadu 2023
Dalas
První dojmy? Klasičtí SUFFO! Na atak pozic jejich nejlepších nahrávek to zatím nevypadá, ale s novým vokalistou v sestavě je ještě rozhodně nelze podceňovat. Nová deska nabídne vše potřebné ve stále slušné kvalitě. Prostě to pořád pěkně hnětá.
Pátek, 3. listopadu 2023
Z HODNOCENÍ ČTENÁŘŮ
Dilemma
10 / 10
plny pocet bez debaty, novy spevak to len osviezil a pritlacil na pilu, Frank naspieval poslednu skladbu ale nejak nepresvedcil
Tihle Holanďani jako by se snažili dát gothic rocku novou svěží tvář, v jejich hudbě je temná atmosféra FIELDS OF THE NEPHILIM, stejně tak i moderní melodie přívětivější postrockové scény. K tomu trocha neo-progrockových fines a je z toho podmanivé dílo.
Mladší a výrazně sígrovitější bráška ALCEST se vrací s třetím zářezem a jako správný gen Z cápek míchá BM melodickou agresi, punkovou attitude, emo, neurózu a úzkost. Přímočará a chytlavá spojnice mezi TikTokem a starými VHS klipy. A hlavně poctivá metla!
Ocasi z Čejkovic majů novů desku. Sů tam hity "Liberta" a "Kdo chce kopat, mosí slopat". Aj naživo to fest šlape. Ani tá trůba nechýba a to z jejich drunk punku dělá sexy věc, že by aj Rudi podlehl. Čekujte spotifáj. S tou libertoooooou!!
Běsové pařížských stok jsou zpět a s nimi i jejich nově okovaný melodický a pompézní Métal Noir. Reaper dí pravdu, že novince chybí takový hit, ale ten se podaří opravdu zřídka. Jinak to zas nádherně valí a vytváří řácky zlou a velebnou atmosféru. Merde!
Finský doom metal postavený na klasických těžkých rifech raných BLACK SABBATH. Hutná, pomalá hudba podbarvená ponurou, tíživou atmosférou, ve které je slyšet odkaz „Master Of Reality“, ale zároveň má své vlastní kouzlo.
Máte rádi devadesátky? Snad zbytečná otázka, ne? Skupina z amerického Nashville na svém novém albu variuje ozvěny grunge a tvrdšího rocku, jak jsme jej znali zhruba 3 dekády zpátky. Kvalitní songy a velmi slušná atmosféra musí potěšit nejen pamětníky.
Další z těch v poslední době četných nahrávek neřešících aktuální datum. Příjemná sbírka (klasicky) heavymetalových písní, nepostrádá slušné nosné melodické linky ani podařené refrény. Za mě snad jen výtka směrem k o 1-2 skladby přepálené stopáži.