Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Volný čas: tupej fotbalysta a vilýzanej namakanej veslař s posylovni
Vůči kapele INSOMNIUM mám dva dluhy. První, ten posluchačský, kdy mě tako skvělá kapela prakticky dvě dekády úplně míjela...
Původně australští, nyní mezinárodní, korunní princové skočného keltského punku THE RUMJACKS pravidelně okupují přední místa mého posluchačského žebříčku...
Hudební vzorec, kdy kapely kombinují djentový podklad, složitější rytmiku, hrubé vokály a emocionálně zabarvený (někdy až přecitlivělý?
Tvorbu německých KREATOR mám osobně rozdělenou na několik etap. První trojlístek alb je poplatný době, a ač chápu jejich kultovní status mezi ortodoxními thrashmetalovými fanoušky...
Co může v dnešní době, kdy není problém i pro menší kapely si dovolit a na svých nahrávkách realizovat bombastickou produkci...
Pokud se ptáte, proč recenzi na desku z roku 2023 píšu s takovým zpožděním, tak ten důvod je kapela INSOMNIUM sama...
ORDOS víceméně pokračují v kurzu poslední desky - opět nádherná apokalyptická atmosféra, která nás provází celou písní. Lehká změna je větší zastoupení melancholie na úkor agresivity, ale to vůbec ničemu nevadí.
Řemeslně poctivá práce, ale poněkud archaická, šablonovitá a klišovitá. Doom metal si představuji jinak, tohle je prostě jen zpomalený fajn hevík. Uvidíme, zda to nějak poroste při více posleších.
Nic nového pod sluncem (v tomto stylu to beztak ani moc nejde), nicméně po pár posleších to zase chytne a uhnízdí se sebejistě v hlavě. Kluci to prostě umí, řemeslně perfektně odvedená práce.
O kapelu jsem se přestal zajímat už dávno, ale nyní vidím, že se vůbec nic nezměnilo - pořád se jede dle toho samého mustru, textově i hudebně. Píseň je z devadesáti procent obšlehlý hit "Freedom Call" z přelomového "Crystal Empire".
Kluci vesele rozvíjí a posouvají dále to, co načrtli na nedávné „Hestii". Zjevně je to v nové sestavě pořád dost baví, stačí jedna hodinka poslechu a už si toto EP budete prozpěvovat po zbytek dne.
Vyplatí se dát na rady/tipy starších a moudřejších kolegů, v tomto případě Dalase. Ultramelodický technický darkmetal mixnutý s náladotvornými kytarovkami, to si rozhodně nechám líbit.
Rozbité ozvěny vesnického folk rocku vpletené do posthardcorové a noise rockové tapiserie, která stojí na pomalých rytmech a ufňukaném vokálním projevu. Znepokojující, intenzivní a emotivní nahrávka, která zaujme nejen originálním spojením stylů.
Bourací kladivo mezi světy hardcoru, noise rocku, rapu a industriálu. Agresivita v jednom kotli se zranitelností. Zloba a nenávist s láskou. Nervózní zvukový dokument života v současné USA.
Někdy je to hodně jednoduché. Nepotřebujete nic složitého, zbytečně vyumělkovaného a progresivního, stačí když to parádně šlape a zbytek už je jen o pocitech. Buď to klapne, nebo ne. V případě Švédů ETERNAL EVIL a alba „Forever Feared“ to u mě klaplo.
Pořád to tam je! A to americká kapela ani nemusí nijak měnit svůj výrazový rejstřík. Matadoři instrumentálního post-rocku názorně ukazují, jak se ani po 2 dekádách na scéně nemusíte potácet v bludném kruhu vlastní vyprázdněnosti. Do té mají sakra daleko!
Islanďané na svém debutu ukazují, jak by se měl dělat stoner metal, aby to nebyla nuda. Takže se nebojí zrychlit a zařadit i veselejší klasicky heavymetalovou notu. Překvapivě svěží a přitom i stylová záležitost.
Tenhle symfonicky pojatý blackened deathcore je plný klišé a Američané to se svou snahou o načančanost až přehání. Přitom je to škoda, protože skladby mají správně brutální základ, jen to chtělo ukočírovat tu omáčku okolo.
Tohle je naprostá pecka! Vezměte ty nejatraktivnější ingredience grindcoru, zabalte je do parádního zvuku, protřepejte a vyjde vám worship ROTTEN SOUND, MAGRUDERGRIND i DISCORDANCE AXIS. Svěží, nasypaný grindcore/powerviolence vichr!
