Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Volný čas: tupej fotbalysta a vilýzanej namakanej veslař s posylovni
Tvorbu německých KREATOR mám osobně rozdělenou na několik etap. První trojlístek alb je poplatný době, a ač chápu jejich kultovní status mezi ortodoxními thrashmetalovými fanoušky...
Co může v dnešní době, kdy není problém i pro menší kapely si dovolit a na svých nahrávkách realizovat bombastickou produkci...
Pokud se ptáte, proč recenzi na desku z roku 2023 píšu s takovým zpožděním, tak ten důvod je kapela INSOMNIUM sama...
Během aktivního působení větších a etablovaných rockových kapel je to většinou tak, že počáteční alba se nesou ve znamení patrného vývoje a chuti posunovat vlastní tvorbu stále dál.
Pro chladné a zádumčivé podzimní večery je poslech doom metalu jak dělaný, a pokud se právě v takový čas v Praze koná koncert legendy tohoto stylu...
Většinou si pod označením "to je zlé" představíme něco negativního, nepovedeného a špatného. Někdy ovšem může být ono zlo něčím nádherným...
Řemeslně poctivá práce, ale poněkud archaická, šablonovitá a klišovitá. Doom metal si představuji jinak, tohle je prostě jen zpomalený fajn hevík. Uvidíme, zda to nějak poroste při více posleších.
Nic nového pod sluncem (v tomto stylu to beztak ani moc nejde), nicméně po pár posleších to zase chytne a uhnízdí se sebejistě v hlavě. Kluci to prostě umí, řemeslně perfektně odvedená práce.
O kapelu jsem se přestal zajímat už dávno, ale nyní vidím, že se vůbec nic nezměnilo - pořád se jede dle toho samého mustru, textově i hudebně. Píseň je z devadesáti procent obšlehlý hit "Freedom Call" z přelomového "Crystal Empire".
Kluci vesele rozvíjí a posouvají dále to, co načrtli na nedávné „Hestii". Zjevně je to v nové sestavě pořád dost baví, stačí jedna hodinka poslechu a už si toto EP budete prozpěvovat po zbytek dne.
Vyplatí se dát na rady/tipy starších a moudřejších kolegů, v tomto případě Dalase. Ultramelodický technický darkmetal mixnutý s náladotvornými kytarovkami, to si rozhodně nechám líbit.
FOSSILIZATION se poměrně rychle dostali do první OSDM ligy, ale místo toho, aby pomýšleli na pohárové příčky, volí ustálený střed tabulky. Jinými slovy, „Advent Of Wounds“ je samozřejmě velmi dobrá deska, jen jí chybí trochu více odvážné tahy štětcem.
Velmi zajímavá kapela. Po třeskutě deathovém debutu tu máme neméně třeskutého následovníka, ovšem plně v režii vzpomínání na černé skandinávské devadesátky. Znělo to dobře napoprvé a neméně slušné je to i napodruhé. A tak se ptám - co bude příště? Thrash?
Je příjemné se zas a znova přesvědčovat, že melodický black / black/death metal dle receptů nedostižných DISSECTION tu s námi bude navěky. Brazilci OUTLAW patří mezi velmi učenlivé žáky a svou tvorbou uspokojí zejména milovníky divokých poloh THULCANDRA.
Mimořádně fragilní post-black/shoegaze. Je to jako by se Neige (ALCEST) rozhodl založit boční projekt, který by měl za úkol posunout hranice přecitlivělosti až na neúnosnou úroveň. Deska pro ty, kteří trpí úzkostí i když jim náhodou přidají v práci.
Zcela typický Rogga. Švédský oldschoolový workoholik se svým projektem PAGANIZER nezklamal ani tentokrát. Slušná deska nabírající na síle hlavně ve svém závěru. Palec nahoru za energickou dámu za mikrofonem v poslední skladbě „Vanans Makt“.
Zní to jakoby postpunkeři, začali hrát rapmetal se saxofonem. Má to atmosférou, energii a spoustu zajímavých zvuků. Jestli tak má znít obsah škatule s visačkou „crossover současnosti“, tak vrním spokojeností.
Výlet do temných hlubin industriálního metalu s překvapivě organickým nádechem, inspirovaným skutečnými ptačími zpěvy a zkušenostmi z dobrovolnické pomoci migrantům. Tristan vytvořil jedno ze svých nejtvrdších, ale současně nepřístupnějších alb.
