Čas od času je nutno odlehčit, vyměnit propocený křivák za slušivou košili a začít naslouchat o poznání křehčím tónům. Třeba takovým, jaké už nějaký ten rok produkují italští melancholici FALAISE. Nutno podotknout, že sestava z umbrijského městečka Todi není na žánrovém nebi žádnou velkou hvězdou, v jejich těsné blízkosti ale září hned několik spřízněných reprezentantů, namátkově jmenujme známé Francouze ALCEST, dále TOGETHER TO THE STARS a nebo třeba AN AUTUMN FOR CRIPPLED CHILDREN. Pokud stále netušíte, v jakých stylových intencích FALAISE vlastně kormidlují, vězte, že se jedná o atmosférický post-black metal s koňskou dávkou shoegazingu. Věřím, že právě tahle škatulka bude alespoň pro některé z vás dostatečnou pozvánkou se s „After All This Time“ blíže seznámit.
FALAISE existují od roku 2015 a stačili vydat již čtyři řadové desky. V pozadí projektu hledejme celkem dva členy, kteří spolu žijí v absolutní harmonii a v rámci svazku hudebního jsou si věrni již od prvního dne založení FALAISE. Není proto takovým překvapením, že už na debutové kolekci se jim podařilo poměrně zásadně definovat žánrové mantinely, které od té doby neprošly žárnou radikální přestavbou. Jistě, první album je přímočařejší a syrovější a není tak hustě nařasené jako poslední dva výlisky, přesto je na něm poznat, že s pravděpodobností hraničící s jistotou musí pocházet právě z dílny FALAISE.
Ten recept není složitý. Italové rádi střídají komorní, subtilní pasáže a kytarové vybrnkávačky s prudkými blackovými výpady a košatými atmosférickými vsuvkami. Nadto své kompozice rádi zahalují do hustého melodického hávu, který je někdy nakadeřený a vyšívaný až příliš. To nemusí samo o sobě býti nevýhodou, nicméně FALAISE občas tohle všechno vrství celé přes sebe. Je to jako by toho měli hodně na srdci, ale chtěli nám to říci jen v několika málo větách. Inu, v některých případech by stálo za to trochu se uklidnit, ukočírovat přetlak skladatelského entusiasmu, jednotlivé motivy více obnažit a nechat je déle vyniknout. Posluchač by se určitě lépe zorientoval, ty výraznější z těchto motivů si uchoval v paměti a náledně si je i spojil s jednotlivými skladbami. Neříkám, že to tak bylo vždy, na předchozím manifestu „A Place I Don't Belong To“ najdeme položky jako „An Emptiness Full Of You“ a především pak „Holding Nothing“, které si zcela určitě s žádnými jinými nespletete. Více transparentně FALAISE vystupují i na zajímavém splitku se SADNESS, VOYAGE IN SOLITUDE a dalšími dvěma kapelami, kde se v rámci „Grey Days“ presentují spíše jako zástupci atmo/DSBM scény a na o poznání vzdušnější „Cities Of Loneliness“ zase dávají na odiv WOODS OF DESOLATION nebo REMETE vibes. Na nové desce je tento trend ještě mnohem výraznější, FALAISE se zklidnili a zejména delší skladby vybavili ukázkově přehlednou a čitelnou strukturou. Královna tracklistu „Keeping You In My Memory“ nenásilně plyne časem a jako améba neustále mění svoji atmosféru, neméně zdařilá „Feeling Out Of Place“ pak sympaticky navazuje na odkaz zaniklých čarodějů AMESOEURS.
Pak tady máme jednu ne úplně šťastnou záležitost. Pod výše uvedeným pestrým hudebním nánosem je totiž poměrně hluboko pohřbeno blackmetalové skřípění, jenž se ve finálním mixu prosazuje asi stejně tak důrazně, jako zoufalé volání nešťastníkovo, na kterého se při zemětřesení sesul nejméně desetipatrový panelák. Je to takový trademark FALAISE, na všech deskách je Guarnellův vokál většinou až příliš utopený (zejména v momentech, kdy skladby gradují) a doslova volá pro větším životním prostoru. Tak příště nezapomenout tuhle stopu trochu vytáhnout, výsledku by to jen a jen prospělo.
„After All This Time“ je určitě nejvíce křehká a nejvíce vzdušná deska v kariéře FALAISE. Jistě, i na aktuálním zpěvníku Matteo Guarnello naklepe hned celý talíř řízků, nicméně mnohem častěji tam objevíme spoustu zasněných shoegaze pasáží, které odkazují na náladotvůrce KLIMT 1918 v období jejich nezapomenutelného eposu „Just In Case We'll Never Meet Again“. Inu, v Itálii tohle prostě umí dokonale. Skladatelsky jasně nejvíce dotažená sbírka FALAISE, až po okraj napěchovaná emocemi. Čím déle ji poslouchám, tím více se mi líbí.
