BEHÖLDER - In The Temple Of The Tyrant
Dřevitý heavy doom s milou fantasy tematikou povyšuje na nový level vokál Johna Yellanda (JUDICATOR), který svého vnitřního Hansi Kürsche přetavil v dramatického a barvitého Pána jeskyně. Radost bloudit!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Druhý díl desek a nahrávek, které stojí za to připomenout z roku 2019 se bude týkat žánrů, jež se valí a také se v nich povětšinou křičí. Od neocrustových monumentů, přes sludgemetalové bažiny, screamo, post-cosi až k dronovému okraji, za kterým už je jen hlomozící šum. Rok 2019 a jeho bezprostřední okolí byl u nás na bažinaté desky, které stojí za to zmínit, celkem bohatý.
Epická, poctivá, vyřvaná emařina, koketující s black metalem i postrockem. Od podobný kapely chci rozervanost, melodie, co mně při západu slunce přivodí nirvánu, a krvácející hlasivky. To tady je. Od epileptického disharmonického škubání, přes zablácený buldozer, až po poetickou hudební malebnost. Debutová deska jak řemen a rád se k ní vracím.
Hrubozrnná síla a apokalyptický tlak. Oproti minulým deskám překvapuje zvuk. Syrový a neuvěřitelně plný. Mám pocit, že v porovnání s tímto minulé desky této těžkotonážní bestie jely tak na půlku výkonu. Má tendenci vás obklíčit a sevřít. Vedle zvuku se těším i z nápaditějších bicích a celkově temnější atmosféry zmaru. Konec světa už má svoji hudbu a zní přesně takhle.
Jihočeský pohrobek screamo mohykánů z H.A.T.E! za léta výrazně zhutněl, zpomalil a oreznul. Zůstávají skvělé texty a fascinace japonskou estetikou. Díky jedné kytaře působí válcující rytmy trochu stroze, ale určitá dávka zpustlosti tomu vlastně svědčí. Navíc Hromy z Low resolution studia dodává i na kost ohlodaným riffům potřebnou šťavnatost a monumentálnost. Pokud hledáte náplast na to, že poslední nahrávka LVMEN se datuje k roku 2017, jsou TOSIRO dobrou volbou.
Druhé album pod německým labelem Alerta Antifascista obsahuje jen dvě skladby a svojí rozmáchlou plochou přesahuje třicet minut. Dostatečný prostor pro epické potiché začátky, uhánějící hutné riffové monolity a hru s gradací a dynamikou skladeb. Další temný hardcorový soundtrack má tentokráte melancholičtější odstíny, poplatné rozpoznatelnému étosu západočeské sudeťácké scény a není to náhodou. V sestavě najdete ex-členy kapel jako ALBION nebo LE BAIN DE MAID.
NULAJEDNANULANULA – Mit Liebe Aus Sudeten
GATTACA - Monumenty selhání
TOSIRO – Postila
BAESTIEN – Ritual
Dřevitý heavy doom s milou fantasy tematikou povyšuje na nový level vokál Johna Yellanda (JUDICATOR), který svého vnitřního Hansi Kürsche přetavil v dramatického a barvitého Pána jeskyně. Radost bloudit!
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Nádherně vrčící zabahněná bestie švédského OSDM vylezla ze svého hrobu a rozsévá tvrdé rány zrezlou sekerou, které mají dostatečnou pádnost. A když ležíte v tratolišti, napíchne vás na melodický hák a zavěsí pod trám jako morbidní ozdobu. Žánrová radost!
ANCST se po drone/ambientním experimentu vrací k tomu, co umí nejlépe. "Dominion" agresivitou navazuje na "Culture Of Brutality", ale současně poskytuje dostatek životního prostoru melodiím. Chybí snad jen masivnější crustový podvozek, jinak spokojenost.
Opět Profound Lore. Tentokrát tu máme technický death metal s devadesátkovým feelingem (četné vlivy DEATH, v sestavě současný kytarista ATHEIST). Je to hravé, ale současně hrubější, místy dost připomínající BLOOD INCANTATION. Nemůžu to přestat poslouchat.
Že je Duch bezducha víme už pár let, ale tenhle hudební kostěj, to je bezmála nedůstojné. Směsice ulepené bezpohlavní gotiky a generického retro rocku už se pohybuje za hranou cringe. Tobias může střídat kostýmy, ale tenhle papež je hubený a nahý.
Hezky za čerstva to vidím tak, že mě to baví více než dvojice předchozích alb dohromady. Ten mix mezi tradicí a ozvěnami metalové moderny "pro mladé" generuje vcelku slušné skladby. Plynulý a sevřený poslech navíc značně usnadňuje přičetně zvolená stopáž.