Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Delegáti hnusu a negativizmu sú späť s novým albumom, nazvaným výstižne „Abandon All Life“. Nahrávalo sa tradične v God City u Kurta Balloua, takže doska znie skvelo. Ale nie je všetko len Kurtova zásluha. Keďže do kapely medzičasom pribudol nový člen, gitarista Saba, hrá ešte traskavejšiu nálož ako na predchádzajúcom albume „Unsilent Death“.
Aj keď u kapiel tohto razenia je očakávanie hudobného progresu len zbožným prianím, NAILS sa vyvíjajú a na ich novinke je to cítiť. Okrem toho, že samotný zvuk nahrávky je tentokrát hutnejší, chlapci sa vďaka druhej gitare môžu vypraviť aj na územia doposiaľ neprebádané. Ak sa NAILS na „Unsilent Death“ vyrovnávali sa so svojimi vzormi, na aktuálnom albume sa z nich stáva kompletná kapela s vlastným výrazom.
NAILS svoj nadzvukový crust/grindcore začali hustiť staromilským a poriadne špinavým death metalom. Všimli si, že rýchle pasáže omnoho viac vyniknú, ak ich skĺbia s nápaditými kolísavými hardcorovými medzihrami. Kapela sa vo väčšej miere sústreďuje na prepracovanosť a nápaditosť riffov, takže teraz znejú o poznanie „technickejšie“ ako na predchádzajúcej doske, čoho dôkazom sú najmä pomalé intermezzá („Wide Open Wound“), plné disonantného feedbacku a mohutných stench-corových a crustových riffov.
Vokalista Tod posadil svoj spev o hodný kus vyššie, ako sme boli zvyknutí. Jeho prednes je tentokrát omnoho „štipľavejší“. Vyšinutý cirkus menom NAILS ženie vpred s ešte väčšou vervou ako v minulosti
Tešte sa na neľudské metalické d-beat-výpady, na primitívne nehumánne bleskové zabíjačky hraničiace s power violence („Tyrant“ a „Absolute Control“), na old-school-grindové prejavy zvrátenej lásky („God´s Cold Hands“ a „Abandon All Life“) alebo na prudké agresívne búšenie päsťou priamo do tváre („Cry Wolf“). NAILS sú hlavne o hrubej sile. Hudba im slúži ako sito, skrz ktoré filtrujú nechuť a frustráciu. Nenávisť ku všetkému a ku všetkým.
Ak si užívate kapely, ktoré kombinujú „starý crustový“ metal s „novým nátlakovým“ hardcorom, sludgom a grindom, lepší album ako „Abandon All Life“ momentálne nezoženiete. Aj napriek krátkej minutáži ide o vysoko návykovú a trvácnu záležitosť. NAILS sú v roku 2013 veľkým „fuck you“ všetkým trendovým kvázidrsňákom, ktorí sú nebezpeční asi ako svorka šteniatok mopslíka.
1. In Exodus
2. Tyrant
3. Absolute Control
4. God´s Cold Hands
5. Wide Open Wound
6. Abandon All Life
7. No Surrender
8. Pariah
9. Cry Wolf
10. Suum Cuique
Comeback roku? Každopádně jeden z nejemotivnějších. LVMEN se vrací se známou bouřlivou intenzitou a tlakem. Vláčilovské samply jsou působivější než kdy dřív, energie nezaměnitelně usměrněná. Nejde o žádný dovětek, ale další klenot jejich tvorby.
Vokál Emmy Näslund mi místy hodně příjemně evokuje BJÖRK. A v kombinaci s hutným stonermetalovým spodkem je to sakra výživné. K tomu trošku té progrese a hravosti a máme tu EP, které skvěle navazuje na výborné album "Myriad".
Noví ALESTORM se moc nepovedli, již podruhé za sebou. Melodická invence dochází, případně ji ředí GLORYHAMMER, a tak osmá řadovka nabízí jen 2 solidní skladby ("The Storm" vede!) a tradiční megaopus, co nepotěší ani okatou morriconeovskou citací. Ach jo.
30 let kapely LVMEN slaví novým albem. Lehce pozměněná sestava nemění nic na rukopisu kapely. Opět: Je to tam! Jako vždy temná sytá apokalypsa nově s několika paprsky naděje.
Američané jedou barevnou sérii (obalů alb), své třetí album obarvili na červeno a možná se snaží energii a vášeň této barvy přenést i do svého díla. Daří se to ale tak napůl, jako by jejich blackem načichlý heavy metal často ztrácel šťávu.
Tak tohle dílo jsem nepochopil, nebo lépe řečeno nedokázal vstřebat. Pro mě nuda a zmar. Už delší dobu je jasné, že Steven si hudbu prostě dělá hlavně pro sebe, my posluchači holt máme někdy smůlu.
Nenápadní matadoři nové vlny nové vlny britského HM si jsou s dalším albem pro V jako vítězství. Zatím nezaváhali ani jednou a novinka je opět vkusná, načechraná, konejšivě melodická a zpěvná. Určitě ne jejich vrchol, ale na vavříny to stačí!