Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Sú albumy, ktoré vás len tak príjemne pošteklia v nose, či také, ktoré vám zasa vedia hlavu preraziť hrdzavým klincom. A vám sa to bude páčiť. Niekedy to stačí. Sami ale uznáte, že bolesť vyplývajúca z prekonávania lenivosti a dobývania nahrávky je často potrebná, aby vás na konci neobalil pocit, že síce je to fajn, ale zážitok je to úplne obyčajný, ľahko nahraditeľný niečím, čo vyberiete zo stojana „ententíkovskou“ metódou.
Guľovitá mladá inteligencia
Neznámi britskí mladíci RINOA sú skôr tým posledným prípadom. Ich debut pôsobí sviežo, je zahraný tak, aby si ho hĺbavý introvert a jeho šálka nedeľného zeleného čaju o piatej patrične vychutnali. A pritom má gule. Ozajstné gule, rozumiete – 4 tretiny π r3. Jednoducho baví. Je až záhadou, že predtým nikto z páchateľov nehral v kapele významom presahujúcej rodný chotár. Druhou, a oveľa nepríjemnejšou, potom fakt, že momentálne už vidly stoja zapichnuté v kope sena a formácia sa nedožila ani len konca roka, v ktorom im dlhohrajúci debut vyšiel. Čiže toho minulého.
Holt, ponúka sa celkom zbytočný odsek o povrchnosti dnešného poslucháča pri konzumovaní hudby a o absencii potreby vytvoriť si k nej vzťah... blá blá blá, s čím to súvisieť nemusí, ale čím by sme to teda mohli slušne natiahnuť. To by sme sa ale opäť trepali s drevom tam, kde ho, ako známo, treba nie je. Takže radšej zopár dôvodov, prečo sa po tejto nahrávke obzrieť. V novom odseku, pochopiteľne.
Randál náš každodenný
Prvé, čo musí zdvihnúť náladu, je zvuková stránka. To čo sa rinie z reproduktorov, je, okrem toho, že obecne úžasné, hlavne sýte, výživné, gitarovo neskutočne plné. Bicie dôrazné, nie však prehnane agresívne. Každopádne veľkorysý priestor pre činely vie tu a tam vzbudiť dojem, že počujete zájazdový autobus s dychovkou, ktorý pred Tescom nabúral do nákupných vozíkov. Stredne pomalé tempá síce môžu v kombinácii so stopážou konkrétnych šesť až desaťminútových kompozícií vykresliť grimasy, ktoré správny pivný darmožráč obvykle nasadí, keď sa naši ťarbavo a ťažkopádne pokúšajú zdolať útočnú modrú, celok však pôsobí prekvapivo dynamicky.
Predovšetkým by však dielo bolo polovičné bez mučivej sirény Perryho Bryana. Tomu síce behom celej tej hodinky ťažko rozumieť viac ako dve – tri slová, jeho emočný vklad však posúva zážitok na nový level: priviažte týpka v hladomorni na reťaz, predtým mu nastrkajte pod nechty ihly a výsmešne postavte flakón morfia tam, kam nedočiahne. To číre šialenstvo, trhajúce ušné bubienky, sa opisuje ťažko.
Kvetinky, dúha, mier a večerníček
Pritom celok nepôsobí nijako pochmúrne, už vôbec nie depresívne. Navyše, po pár vypočutiach je tak akurátne kvetnatá skladba kompozícií už vcelku dobre čitateľná. Aj preto možno teraz tam vzadu dvíhajú zrak viacerí vyznávači, ktorí najbližší ekvivalent k výrazu post-metal vidia bežne v slove „problém“. Ona nadužívaná predpona sa k slovu dostáva prirodzene vtedy, keď si chlapci zmyslia vybrnkávanú melodickú kostru citlivo vygradovať a premeniť ju v žulovitý riffový masív („Fires In The Distant North“). Ten vie pod hladinu stiahnuť rýchlo, o nejakom drvení tu však nemôže byť ani reči. Neručím síce za prípadné drobné pomliaždeniny, no aj vďaka subtílnym melódiám, neraz vyvolávajúcim až večerníčkovo happyendové nálady („An Empty Canvas“), vie byť „An Age Among Them“ nevinnosť sama.
3600 sekúnd môže byť niekedy veľa. Stáva sa, tak ako sa stáva, že sa človek prebudí a je mu nejako vlhko. Nebude to ale platiť v prípade tejto nadmieru zaujímavej kolekcie. Rozkrývanie jej štruktúry vie zabaviť na dlhú dobu, konkrétne mňa už asi tak rok a pol. Hudba je to svojská, má špecifickú atmosféru, kvôli ktorej by bola škoda mladíkov si aj takto post-mortem nevšímať. Navyše, Briti dokazujú, že skvelá metalová nahrávka môže stále vzniknúť aj s výhradným použitím nástrojov pre ňu typických.
1. Past Maidens
2. This Land Will Hold Their Wings
3. Sol Winds
4. Fires In The Distant North
5. An Empty Canvas
6. This Is Our View
7. Memory
8. The Gates
Vynikající uvloněná,odpočinková nahrávka. akorát bych nesouhlasil s tím, že je čistě metalová. Jsou tam dost slyšet vlivy post rocku, a i sama kapela řadí mezi své inspirace kapely jako Mono nebo Envy
Tihle Holanďani jako by se snažili dát gothic rocku novou svěží tvář, v jejich hudbě je temná atmosféra FIELDS OF THE NEPHILIM, stejně tak i moderní melodie přívětivější postrockové scény. K tomu trocha neo-progrockových fines a je z toho podmanivé dílo.
Mladší a výrazně sígrovitější bráška ALCEST se vrací s třetím zářezem a jako správný gen Z cápek míchá BM melodickou agresi, punkovou attitude, emo, neurózu a úzkost. Přímočará a chytlavá spojnice mezi TikTokem a starými VHS klipy. A hlavně poctivá metla!
Ocasi z Čejkovic majů novů desku. Sů tam hity "Liberta" a "Kdo chce kopat, mosí slopat". Aj naživo to fest šlape. Ani tá trůba nechýba a to z jejich drunk punku dělá sexy věc, že by aj Rudi podlehl. Čekujte spotifáj. S tou libertoooooou!!
Běsové pařížských stok jsou zpět a s nimi i jejich nově okovaný melodický a pompézní Métal Noir. Reaper dí pravdu, že novince chybí takový hit, ale ten se podaří opravdu zřídka. Jinak to zas nádherně valí a vytváří řácky zlou a velebnou atmosféru. Merde!
Finský doom metal postavený na klasických těžkých rifech raných BLACK SABBATH. Hutná, pomalá hudba podbarvená ponurou, tíživou atmosférou, ve které je slyšet odkaz „Master Of Reality“, ale zároveň má své vlastní kouzlo.
Máte rádi devadesátky? Snad zbytečná otázka, ne? Skupina z amerického Nashville na svém novém albu variuje ozvěny grunge a tvrdšího rocku, jak jsme jej znali zhruba 3 dekády zpátky. Kvalitní songy a velmi slušná atmosféra musí potěšit nejen pamětníky.
Další z těch v poslední době četných nahrávek neřešících aktuální datum. Příjemná sbírka (klasicky) heavymetalových písní, nepostrádá slušné nosné melodické linky ani podařené refrény. Za mě snad jen výtka směrem k o 1-2 skladby přepálené stopáži.