Pražská punková kapela V.T.MARVIN působí na naší klubové scéně už 15 let a letošní album „Poloprofesionálové“ je jejich pátým zápisem. O to smutnější je fakt, že jejich hospodský punk nedoznal od počátků kapely žádných zásadních úprav, a tak si to čtveřice vesele mastí tak, aby dejvický Jaroušek, který chodí na jejich koncerty, nebyl zklamaný. Vždyť mít všechno na háku je krédem kapely.

Ze skladeb umístěných na tomto CD je poznat, že skupina dosáhla určité hráčské úrovně a vyhranosti, se kterou by se dal předvést i zajímavější hudební výraz. V.T.MARVIN se však drží zuby nehty svého přímočarého punku s hospodskými texty. Kapela si zřejmě říká: „K čemu hrát složitěji, k čemu si přidělávat problémy“, bohužel však podle mne špinavý tří akordový rock´n roll s velmi neotesaným zpěvem nemůže na nějaké kloudné ohodnocení stačit. Ano, zpěvákův výraz je jeden velký průser. Působí na mě, jako by se onen týpek k mikrofonu zrovna připotácel od tácku s poloprázdným půllitrem. Jeho hulákání možná slavilo úspěchy v těsně porevoluční době, ale v současnosti nemá toto vyřvávání na scéně kloudné opodstatnění. Zpěv u V.T.MARVIN je zkrátka mizerný a nic na tom nezmění ani fakt, že kapela hraje punk. I v tomto stylu totiž existují zajímaví zpěváci. Nejzajímavější se mi tak jeví užití dechových nástrojů v několika skladbách, které osvěží jinak dost šedivé album. Tuto jednotvárnost ještě víc umocňují básničkově stavěné texty. Co se náplně textů týče, jsou někdy povedené více, tak jako v případě „Ví kam chodíš na pivo“ nebo „Dvougenerační beat“, a někdy méně jako u „CI5“ (…v pět zase vstávám, Cowley mě volá musím jít…přes den zas v akci budu fit“). Zajímavá je pocta oblíbené kapele „Motorhead“, kde kapela užívá pro Lemmyho sebranku tolik typický kytarový motiv. Nejhorší skladbou na albu je pak „Dobřý večer“, která působí jakoby byla nahraná v hospodě a navíc vtipnost jejího textu jsem nepochopil („…Bude pršet, jdem lejt. Co chceš? Zákopčáník!…“)

V.T.MARVIN zkrátka nahráli další banální punkové album s obyčejnými texty, špatným zpěvem a na punk lehce nadprůměrnou instrumentací.