BLACK MONOLITH - Passenger
Nebolo by spravodlivé spomínať tu DEAFHEAVEN viac ako raz. Jediný člen debutujúceho amerického projektu BLACK MONOLITH pomáhal hipsterským blackmetalistom na turné ako gitarista...
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nebolo by spravodlivé spomínať tu DEAFHEAVEN viac ako raz. Jediný člen debutujúceho amerického projektu BLACK MONOLITH pomáhal hipsterským blackmetalistom na turné ako gitarista...
Island vyváža do sveta éterickú hudbu so sladkou príchuťou, od Sigur Rós až po Ólafura Arnaldsa. To, že sa čelistka Hildur Ingveldardóttir Guðnadóttir vymyká priemeru...
Nová vlna amerického black metalu našla vplyvy niekde v Európe, ale vďaka zmene premýšľania prináša zaujímavé výstupy. YOUNG AND IN THE WAY miešajú black metal...
Skúste si niekedy prejsť CRIPPLED BLACK PHOENIX album za albumom. Všimnite si zmeny v zostave, počúvajte zmeny vo výraze. Od neokresanej prvotiny, cez bravúrnosť a odchádzanie speváka Joea Volka...
Poslední díl byl snad nejakčnější ze všech, navíc toho na poměry seriálu neuvěřitelně hodně odhalil a možná by obstál i jako otevřený konec. Ačkoliv měla druhá řada i pár hlušších míst, nutno smeknout. Tak snad si tvůrci ještě pár es v rukávu ponechali.
Melodický kolotoč náladové hudby islandských SÓLSTAFIR již možná padá do určitého klišé a příliš nového nepřináší, svou práci ale skupina odvádí a i osmou deskou dokáže potěšit své fanoušky. Ale něco mi zde z pohledu emocí chybí. Minulé album bylo lepší.
Patnáct minut dlouhá předehra před další řadovkou. EP nikterak dramaticky nevybočuje z linie nastavené debutem „New World Order“ a přináší porci slušného, leč stále velmi tradičně pojatého CZDM. Příznivci pozdních MARTYRIUM CHRISTI budou určitě spokojeni.
Se živáky se teď roztrhl pytel, a jak vidno, se záznamem svého koncertu přispěchali i RIVERSIDE. Kapela je bezesporu instrumentálně jistá, takže největší překvapení bude asi zjištění, že i při progresivním metalu umí Poláci slušně pracovat s publikem.
Poctivý materiál dle pravidel finského death/doomu. Na druhou mi tam chybí věrohodné, autentické emoce. Ty jsou doháněny studiovými aranžemi, ale v jádru hudby je nenacházím. Asi to bude dobrý, ale mě to nechává chladným.
Mladíci z Colorada na debutovém EP rozjeli klasickou thrashovou řezničinu. Nekompromisní přístup, místy trochu blackový vokál, změny temp a parádní riffy s kouzlem osmdesátek. Pokud budou vznikat takové nové skupiny, pak o budoucnost metalu nemám strach.
Pišta Wilson sa po príjemnom predchodcovi opäť ocitol v dolnej fáze sinusoidy, tentoraz s rozvláčnou nudou. Ak by niekomu nestačila štandardná verzia, môže si svoju kómu predĺžiť bonusovým diskom, ktorý by bez problémov zapadol aj do projektu „Sleep".