Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Únor 2023 nebyl ve znamení tak velkých jmen jako v případě ledna. Kromě kontroverzních IN FLAMES - Foregone je tu jen ne příliš přesvědčivý projekt HOST Grega Mackintoshe a Nicka Holmese z PARADISE LOST. Zato se u mě stal únor měsícem instrumentálních desek, ze kterých se do finálového výběru dostaly hned dvě, nová verze staršího alba "The Return of Inertia" od Chicagských OUTRUN THE SUNLIGHT a svérázná progresivní nadžánrovka dalších Američanů THE RESONANCE PROJECT. Při vynechání zrecenzovaných KLONE - Meanwhile se tak mrkneme i na nějaké méně známě kapely.
Američané MITHRIDATUM si za své pole působnosti zvolili black metal ve formě, která tak trochu rezignuje na vzletné melodické postupy a nasazují své hudbě hrubší tvář zvrásněnou disonantními prvky a temným až kakofonickým líčením. Někdo by mohl mluvit o progresivním přístupu, je to ale spíš kombinace návratu ke kořenům a hledání nezvyklých výrazů. Stále je zde hodně black metalové pompy, uhrančivé atmosféry, ale s nadstavbou divoké až chaotické rozdováděnosti, která vnáší znervózňující prvek a neustále vybízí k pozornosti. "Harrowing" jako debutové album mě překvapilo svou vyzrálostí. A fascinující je i zkušenost a instrumentální zručnost, s jakou si skupina pohrává s často zdánlivě neuspořádanými postupy, kdy je dokáže zabalit a zkombinovat do pestrých a neotřelých skladeb. Jedno z překvapení začátku roku 2023.
Willowtip Records / 3. února 2023
EMOLECULE - The Architect
Simon Collins (syn slavného Phila Collinse) a Kelly Nordstrom se znají už od společného působení ve skupině SOUND OF CONTACT a jejich spolupráce aktuálně vyvrcholila v projektu EMOLECULE, kde se tito dva šikovní hudebníci rozhodli vystačit si sami. Jejich progresivní rocková produkce tak logicky obsahuje další doplňky v podobě samplů a elektroniky. A daří se jim aranžovat velmi poutavé struktury plné invence a neotřelých nápadů, které naplňují především první polovinu alba. Závěr poněkud přemrštěné stopáže sice nakonec upadá až do banálnějších pop rockových postupů, přesto se album dokáže pyšnit hodně velkým stylovým záběrem od svérázných melodií až po ostré kytarové kreace, kterými Kelly nezřídka atakuje i metalové formy. Celkově je "The Architect" velmi kreativní, i když hůře vstřebatelné album.
InsideOutMusic / 10. února 2023
FLUB - Dream Worlds (EP)
Sakramentsky dobrý tech death ze Sacramenta. FLUB jsou mistři krátkých forem, vyžívají se v EP formátech, do kterých dokáží nahustit neuvěřitelné množství hudebních kreací. Nic navíc, žádné doplňky, a už vůbec ne vycpávky, prostě maximum nápadů a zručných postupů do minima času. "Dream Worlds" obsahuje to co již skupina ukazovala dříve, splašenou melodiku, agresivní a technicky vyspělé vyhrávky, progresivní masakry, a to vše ve skladbách nepostrádajících logiku i emotivní nadstavbu. Čtyři krátké skladby, které si zopakujeme i v čistě instrumentální formě. Nic víc, ale sakra se mi to chce točit stále dokola. Nicméně, pokud je to pro někoho málo, pak stačí doplnit o aktuálně znovu vydaná dvě starší EP "Purpose/Advent", které skupina oprášila současně s vydáním "Dream Worlds".
The Artisan Era / 10. února 2023
OUTRUN THE SUNLIGHT - The Return of Inertia 2.0
Když v roce 2011 vydala chicagská skupina OUTRUN THE SUNLIGHT svůj debut "The Return of Inertia", ani její mozek Austin Peters netušil, že se k němu po letech vrátí a vypracuje novou verzi. Možná i proto, že svůj debut už skupina pozdějšími počiny nepřekonala, a Austin podle svých slov považuje původní desku za špatně nahranou, nazvučenou i namixovanou, došlo k novému uchopení jinak velmi silného materiálu, a tak tady máme znovu nahranou verzi "The Return of Inertia 2.0". Oživuje se tak síla zajímavě pojaté kolekce instrumentálních skladeb, které brousí napříč styly. Od post rocku přes kytarovou progresi až k důrazné djent živosti si skupina hraje s ladnými motivy a přináší i floydovské nálady, které se například v bravurním kousku "Quark" proplétají s djent kytarami a tvoří laskavě důrazný celek. Jedno ze smysluplných oživení minulosti.
Self-released / 17. února 2023
THE RESONANCE PROJECT – Ad Astra
Další instrumentální album nás provází částečně v podobných stylových polohách. Duo z Los Angeles si zde hraje s djent vlivy i uvolněnou kytarovou progresí a ve své podstatě nenabízí nic zvláštního, ovšem pokud bychom brali jen jejich vlastní podíl na konečném díle. Pánové jsou ale šikovní v tom, jak se jim podařilo naverbovat kupu hostů, kteří dávají skladbám svérázný a různorodý charakter. Djentové základy, které naplno vybuchují ve "Void", se naopak v "Ad Astra" daří překrývat kytarovou uvolněností. A když přijdou na řadu hosté, je o zábavu postaráno. V "Gem" se ponoříme až do jazzrocku. Jak také ne, když si zde zahraje i jazzový basák Hadrien Feraud, a v "Prophecy" se i díky trubce v podání Aarona Janika přibližujeme orchestrální formě. Jako bonus je možno považovat vokál Dino Jelusicka v závěrečné "End of Time". Pestré a výživné album.
Self-released / 24. února 2023
HOST - IX
Greg Mackintosh a Nick Holmes (PARADISE LOST) se skrze nový projekt pokouší o jakýsi retro elektronický gothic rock, který má připomenout období alba "Host" domovské skupiny. Je to studená strohá rytmika, synteticky výrazné zvuky doplněné o Gregovy citlivé kytarové vyhrávky v kombinaci s typicky známým uvolněným vokálem, který Nick Holmes prostě umí. To vše dohromady nabízí funkční celek a mělo by mít dostatečný potenciál k tomu, aby se prokázala nedoceněnost kontroverzního alba "Host". Bohužel výsledek je mírně řečeno nejednoznačný a nabízí toho chladu snad až příliš. Kromě klipovky "Tomorrow's Sky" se neobjevuje dostatek zajímavých motivů a melodií, které by celou tuhle taškařici doplnily na poutavější celek. Je to nezáživné, smutné a utahané pachtění se za něčím, co pánům sudičky do vínku prostě nenadělily.
Nuclear Blast / 24. února 2023
AORTES - Devouring Gloom
Litevci AORTES, dříve působící pod názvem AUTISM, přistupují k post metalové škatulce s vysokou dávkou neurvalosti a své melodické postupy dusí pod krustou těžkých, často až doomových riffů a hrubě se chovají i k post rockovým inspiracím, které zadupávají do země řvoucími výbuchy. Jejich přístup se s jistou dávkou nadhledu dá přirovnat ke starým CULT OF LUNA, NEUROSIS nebo možná ještě více ISIS (období alba "Celestial"), ovšem s tím rozdílem, že AORTES se s tím tolik nemazlí a jdou na to přímočařejší a vypjatě uřvanější cestou. Náladová složka je tedy poněkud vyhrocená a nepadá to takové rozechvělosti, jakou již disponovalo album "Panopticon" zmíněných ISIS. "Devouring Gloom" má dusivou atmosféru, přesto působivě funkční pro příznivce daného stylu. A velmi zajímavým zpestřením je i svérázně uchopený cover skladby "Something in the Way" od NIRVANY, který možná překvapivě ani příliš nevybočuje ze zbytku materiálu.
Self-released / 28. února 2023
Jednou větou:
SWELL O - Morning Haze (Self-released / 3. února 2023) Němci SWELL O to je slušné stoner rockové retro. Sice hodně tradiční, ale dobře zvládnutý psychedelic stoner heavy rock, i když úrovně Islanďanů THE VINTAGE CARAVAN to nedosahuje.
GODIVA - Hubris (Self-released / 3. února 2023) Portugalci se stali tak trochu "obětí" mistra masteringu Wojteka Wiesławskiho, který jejich album hodně zvukově rozjasnil. Zrovna téhle vzletnější melody death hudbě by ale trocha špíny možná prospěla.
EPHAISUS - False Throne (Self-released / 3. února 2023) Instrumentální prog metal chlapíka z Toronta, žádné přehnané exhibice, pěkně na pohodu.
WE CAME FROM SPACE - Overlords (Self-released / 3. února 2023) Prog rocková symfonie, na které se podílí i Bill Hubauer (THE NEAL MORSE BAND). Místy hodně uvolněné a s nadhledem zábavné.
OAK – Disintegrate (Season of Mist / 10. února 2023) Správně těžký náladová funeral doom/death. Sice "jen" vedlejšák kytaristy z GAEREA, ale rozhodně to není něco podřadného.
HUBRIS. - The One Above (Self-released / 10. února 2023) Švýcarský instrumentální post rock ve své esenciální podobě.
NEGATIVE BLAST - Echo Planet (Quiet Panic Records / 10. února 2023) Hardcore/punk/garage rock hoblovačky rozzuřených maníků ze San Diega - parádně šlapající krátké šlehy, které masakrují.
FROZEN DAWN - The Decline of the Enlightened Gods (Transcending Obscurity Records / 10. února 2023) Energický black metal, který ale místy kazí tak ohrané postupy a melodie, že to je až otravné. Ale své fanoušky asi potěší.
THOSE DAMN CROWS - Inhale/Exhale (Earache / 12. února 2023) Tak nevím, jestli tuhle partu hodit do jednoho pytle s mistry kýče NICKELBACK, nebo je to lepší? Asi jak pro koho.
ATONALITA - Collaboration of Souls (Self-released / 16. února 2023) Iránský multiinstrumentalista Siamak Ghorbanian Aghdam za přispění hostů z celého světa prezentuje svou vizi instrumentálního post rocku, do kterého přes houslové party vkládá vlivy klasické hudby. Velmi intimní ale i intenzivní hudební odyssea.
HELLRIPPER - Warlocks Grim & Withered Hags (Peaceville Records / 17. února 2023) Speed/black metalový one man projekt, který se hodně vrací v čase. Své kouzlo to má i díky jisté divokosti a živelnosti.
ULTHAR – Anthronomicon/Helionomicon (20 Buck Spin / 17. února 2023) Další technický death metal, hned dvě alba naráz, přesto žádná nastavovaná kaše. Pěkně svižná řezničina s lehkým black nádechem.
INSOMNIUM – Anno 1696 (Century Media / 24. února 2023) Melodické i melancholické a velmi heavy v klasickém pojetí - tak působí nové album Finů INSOMNIUM.
HYPNO5E - Sheol (Pelagic Records / 24.2.23) Francouzský metal v širokém rozsahu výrazů, od djentu až po lehký prog, snaha experimentovat se cení.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.