INSECT ARK - Raw Blood Singing
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ještě první prosincový den to vypadalo, že poslední měsíc roku 2023 bude netypicky hodně bohatý na slušné nahrávky. Vždyť svou novou desku vydal po dlouhý letech i slavný PETER GABRIEL. Pak ale jako by se zhaslo v sále a do světa se dostávaly už jen rozplývající se stíny náznaků slušné hudby. Především druhá polovina prosince pak byla tradičně hodně suchým obdobím. Výjimku tu představuje skvělý počin Bělorusů CHALLENGER DEEP, nad jejichž nešťastným datumem vydání alba "III. The Path" jsem si postesknul v recenzi. A nakonec se blýsklo i v samém závěru roku, to když se výbornou deskou "Instrumentality" předvedli Američané CHAOS SANCTUARY. Ale celkově jsem toho neobjevil tolik, kolik je běžné, takže i výsledný článek je prostě trochu chudší.
Samozřejmě nesmím zapomenout vyjmenovat i desky, které mají samostatné recenze: FULL OF HELL & NOTHING - When No Birds Sang, HELFRÓ - Tálgröf, BERGRIZEN - Die Falle, PARADISE LOST - Icon 30, PLINI - Mirage a CHALLENGER DEEP - III. The Path.
ANIMÉ - Clarity Clouds
ORO - Vid Vägs Ände
CODESEVEN - Go Let It In
PETER GABRIEL - i/o
SOMNIUM DE LYCORIS - In The Failing Hours
PALLAS - The Messenger
CHAOS SANCTUARY - Instrumentality
Pod čarou:
EVERWAVE - Another Lifetime
SWANSONG - Awakening
IMMERSE - Energy
INCULTER - Morbid Origin
TEMPUS CUCUMIS - Rêves
REVULSED - Cerebral Contamination
BULL OF APIS BULL OF BRONZE - The Fractal Ouroboros
Jiří Kučerovský se po letech vrátil s indie rockovou lehkostí a zřejmě je to nejintimnější a nejmelancholičtější album, které pod hlavičkou ANIMÉ kdy vyšlo. Jestliže se předchozí počiny daly nálepkovat i značkami emo rock, poprock či považovat za návrat k výrazným kytarovkám, pak už název "Clarity Clouds" se zdá plně vystihovat hudební obsah nového počinu. Jemnost se zde jako obláčky snáší k posluchači a mlžný náladový opar působí až soundtrackově. Je to výrazně akustická deska, kde melodie odkazují do hluboké minulosti a evokují specifickou auru rockového pravěku. Ve skladbě "Unanswered Call" jako bych slyšel rukopis THE BEATLES. Naopak při "Coin Flip" naskakují i asociace s country. Ale nic z toho nevadí. Protože nálady se podařilo zhmotnit výborně a toulání se v jemných zvukových nuancích svou uvolněnou ladností evokuje srovnání s indie scénou světových alternativních písničkářů. Často jsem si například vzpomněl na mistra jemných výrazů Elliotta Smithe. ANIMÉ v sobě na "Clarity Clouds" nesou stejně uvolněnou a zasněnou melancholii. Jen poněkud prosvětlenou a rozprostřenou do širšího prostoru. Jak již napsal kolega Marigold v shoutu: "Je hezké mít ANIMÉ zpět!"
X Production / 1. prosince 2023
Temnou atmosféru nabízejí Švédové ORO na svém druhém albu. Silový post metal se točí v hutných sludge polohách a nekompromisní přístup překlápí doomové postupy do razantních a robustních zvukových stěn. Do toho trochu odlehčujících postrockových vyhrávek a je tu silně emotivní dílo plné agrese i smutku. Především zmíněné doomové postupy skupina umí pojmout v jednu chvíli hodně tradičně, aby hned v následný okamžik nastupující retro nádech rozbila mohutnou vlnou post hardcore riffování a nebo rozmělnila sludge mlhou. Je jasné, že takto stylově usazená hudba je pestrá jen do určité míry. ORO si totiž hlídají konzistentní náladovou polohu a více než o variabilitu jim evidentně jde o kompaktnost jejich hudební koncepce. A v těchto daných hranicích je to dílo hodně působivé.
Hammerheart Records / 1. prosince 2023
Už je to hodně dávno, ještě před miléniem, kdy se Američané CODESEVEN přihlásili o své místo na hudební scéně nekompromisně uřvanou post hardcore deskou "A Sense of Coalition". Od té doby se toho hodně změnilo, především se skupina po dalších stylově značně rozdílných deskách uložila k dlouhému spánku. Ten přerušila až po devatenácti letech vydáním novinky "Go Let It In" a je pro mě celkem překvapení, jak se jim podařilo skloubit a nakombinovat svou minulost do zajímavě netradiční výsledné podoby. Vzali jak svou hrubost z počátků své činnosti, tak alternativní poprockově vlídnou melodiku pozdějších alb a vrhli do světa temný indie rock, kde atmosféra je tím prvotním a zásadním. Tomu současní CODESEVEN podřizují vše, především pak zvukovou stránku, která se převaluje v hrubé nabasované dusivosti. Ve výsledku je to tedy boj jemných melodií a vlídných motivů se zasmušilou depresí, kterou tomu dává produkce. Velmi působivé.
Equal Vision / 1. prosince 2023
Peter Gabriel už nemá kam spěchat, nemá ani důvod sobě či někomu jinému cokoli dokazovat. A na jeho nové desce, kterou po dlouhých letech cizelování uvolnil pro svět, je to hodně cítit. Nesnažil se tvořit hity za každou cenu, nic na tomto albu není prvoplánové. Naopak je to překvapivě moderní rocková deska, která v sobě nese neuvěřitelně skloubený profesionální um s až mladistvou energií. Emotivní a citlivé songy, které rostou z precizního provedení a ze kterých často až intimně nesmělé melodie přechází do hitové podoby tak nějak mimoděk, jsou zvedány do oblačných výšin dokonalou produkcí a zvukem. I to dvojí provedení mixů jako by ukazovalo, že Gabriel si se svou hudbou dlouho a rád pohrává a prostě ho to stále baví. A mě až neuvěřitelně hodně baví jeho hudební umění poslouchat. Díky za tento dar.
Real World / 1. prosince 2023
Japonci SOMNIUM DE LYCORIS se svou debutovou deskou vtrhli do světa bez respektu a s opravdu obdivuhodnou nespoutaností. Uchopili do svých pařátů technický death metal a tento styl bez skrupulí zdevastovali a rozpárali na kusy, aby je příliš nesvazoval. Zůstala zřetelná stylová kostra, kterou skupiny obalila dalším šťavnatým masíčkem z příbuzných stylů. K pestré nadstavbě pak přispěl i podíl klávesové/klavírní složky, která někde přímo přebírá dominanci, jinde je netradičně modulovaná nebo nenápadná v pozadí. Klávesačka Mari je navíc hlavním tvůrcem hudby, takže zjevně to je důvod proč tento pro death metal poněkud netradiční prvek vyplouvá na povrch. Ale metaloví fanoušci se nemusí bát. I přes hendikep hodně okatě programovaných bicích je to především o drsné, často až prog death formě, která se rozstřikuje do dalších oblastí a nabírá i poněkud rozdováděné variace. Místy trochu neučesaný a zmatený produkt skrývá potenciál a je škoda, že skupina již ukončila svou činnost.
Enigmatic Diversity Records / 1. prosince 2023
Skotští rockoví veteráni PALLAS představují jedny z méně nápadných, spolu třeba s GALAHAD, členů takzvané britské neo prog rockové vlny, jejímiž asi nejznámějšími představiteli jsou všude citovaní MARILLION a IQ. PALLAS se převalují v pozadí a stejně jako zmínění GALAHAD tak trochu doplácí na snahu o nezávislost, která s sebou logicky nese určitou slabinu v oblasti PR. Přesto jsou jejich díla minimálně zajímavá a pro příznivce dané scény dokonce hodnotná. Nejinak je tomu i s novinkou "The Messenger", kterou Skotové po devíti letech od předchozí řadovky celkem v tichosti poslali do světa. Možná jako by ani moc nechtěli aby se mezi posluchače masivněji dostala. Na bandcamp bez možnosti zdarma přehrát byť jen ukázku, na spotify i po měsících také nic. Trochu zvláštní přístup v dnešní době. Obzvláště škoda s ohledem na slušnou kvalitu, kterou nabízejí. Ano, hodně se vrací v čase, ale daří se jim svěžím způsobem navodit onu specifickou auru těch lepších prog rockových počinů, které vznikaly v osmdesátých letech minulého století. Navazují tak nejen na vlastní minulost, ale i na odkaz celé britské scény. Tohle album prostě potěší. Zamrzí snad jen poněkud zbytečně natahovaný závěr poslední skladby.
Self released / 15. prosince 2023
Američané CHAOS SANCTUARY si na úplný závěr roku 2023 připravili opravdový bonbónek pro všechny milovníky technického death metalu. Na svém debutu vystřihli nekompromisní rubanici plnou divokého křepčení a možná až překvapivě bravurně zvládnutých progresivních fines. Ve velmi moderním provedení se navíc vrací i k odkazu klasiků například floridské scény, takže z jejich hudby zavoní i ozvuky starých CYNIC či ATHEIST. Po jejich odkazu se ale hoši z New Jersey nebojí i bez respektu dupat a svou invencí a nespoutaností se dostávat až do extrémnějších poloh blízkých například švédskému šílenství EIGENSTATE ZERO. CHAOS SANCTUARY se stávají velkou nadějí do budoucna a zamrzí tak hlavně ono nešťastné datum vydání, které v podstatě znemožnilo, aby se tahle bravurní deska dostala do Best of výběrů pro rok 2023. Ona by si to totiž pro svou kvalitu, kterou podtrhuje i výborná produkce a zvuk, opravdu zasloužila.
Self released / 29. prosince 2023
EVERWAVE - Another Lifetime (Self released / 1. prosince 2023)
Progresivní rock/metalová pohoda, která svým vyzněním v mnohém připomíná Brity TESSERACT. Finové se nebojí ostřejších djent poloh ani klasických prog metalových melodií. K tomu sebevědomý variabilní vokál, který dokáže příjemně hladit i nervně dráždit. Funkční.
SWANSONG - Awakening (Noble Demon / 1. prosince 2023)
Zda si finská skupina vybrala název dle slavného alba CARCASS jsem nezkoumal, nicméně stylově se jejich hudba pohybuje docela blízko. Old school death metal s notnou dávkou melodiky ozvláštňuje hrubý ženský vokál. Je to trochu šablonovité a jednotvárné, ale milovníky daného stylu možná potěší.
IMMERSE - Energy (Adventure Cat Records / 8. prosince 2023)
Britové by se rádi prezentovali jako progres metalová skupina, pravdou ale je, že ve většině ohledů padají do metalcore škatulky, ve které navíc nesahají přímo po vrcholných příčkách.
INCULTER - Morbid Origin (Edged Circle Productions / 8. prosince 2023)
Poněkud zasmrádlá norská thrasheřina.
TEMPUS CUCUMIS - Rêves (Self released / 9. prosince 2023)
Belgické duo poskládalo příjemnou téměř čistě instrumentální progrockovou kolekci, sice po všech stránkách tradiční a vlastně ničím nepřekvapující, ale svou vlídností ta trocha odpočinkového preludování potěší.
REVULSED - Cerebral Contamination (Everlasting Spew Records / 15. prosince 2023)
Tahle parta z Austrálie už má něco za sebou, ale jejich brutal death metal je víc než jen profesorské cvičení. Kdo rád death metal s nekompromisní devastací, ale kvalitně technicky zmáknutý, zde bude spokojen.
BULL OF APIS BULL OF BRONZE - The Fractal Ouroboros (A Moment of Clarity Recordings / 21. prosince 2023)
Poněkud zvláštní mix black metalu s atmosférickou post blackovou rozmáchlostí a dokonce až k drone tuhosti se blížícím pasážím. Chvějivé a depresivní dílo.
#NovaAlba #Animé #Oro #Codeseven #PeterGabriel
#SomniumDeLycoris #Pallas #ChaosSanctuary
Dana Schechter (SWANS) a Tim Wyskida (KHANATE) stvořili pod hlavičkou INSECT ARK další neortodoxní dílo ponořené v drone, sludge a noise rocku. Sugestivní dílo, ale je těžké se v té bažině neutopit.
Odporně chutná lahůdka ukuchtěná z nekompromisně kvalitních surovin. Je to "jen" svérázný old school death metal anebo moderní verze extrémních forem metalové muziky? Možná oboje,ale rozhodně unikátní záležitost pro hledače v okrajových hudebních sférách.
Velkolepé, mnohovrstevnaté a produkčně velkorysé dílo. Jiné ani po minulém albu být nemohlo. Pro někoho možná i trochu za hranou kýče, ale když Jón Aldará se velmi dobře poslouchá, ať působí kde chce. Není to na první poslech, ale i po něm už spokojenost.
Deska, která po skvělém singlu ("Break My Lying Tongue") nakonec nedokázala tuto laťku udržet po celou hrací dobu. Silnější skladby se míchají s těmi "vatoidními" a jako celek nahrávka uplyne a příliš emocí nevzbudí. Model VOLA se asi opravdu vyčerpává.
Zásadní kapela mého dospívání a také kapela, kterou jsem 20 let ignoroval přišla s deskou odkazující k tomu nejlepšímu z její historie. Zároveň ovšem ani neevokuje pocit opakování se. "Disintegration" je jen jeden, ale tohle rozjímání mě prostě baví.
16 minut šťavnatého technického thrashingu a dva covery od kapely, která má řemeslo v paži. Je v tom ta patřičná lehkost, drive i finesa, které člověk od téhle žánrové generace automaticky čeká. Jako drobný příkrm v čase thrashového hladu obstojně zasytí!
Trochu rozpačitý počin po čtyřech letech od minulého alba "The Fallen Crimson". Nedotažené, možná zbytečně stručné album stojí na pouhých náznacích síly, kterou skupina v minulosti disponovala. Ale hezké momenty s typickým rukopisem se najdou, to zase jo.