Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pohled zpět na listopad roku 2022 přináší bohatost na slušné nahrávky především v oblasti různých prog žánrů. Dominantní byl samozřejmě počin "Ayam" Němců DISILLUSION, ale další desku vydali třeba i klasici THRESHOLD. Tak si ji i další alba vypuštěná v listopadu 2022 pojďme připomenout. A pokud by vám výčet připadal málo pestrý, mrkněte třeba na recenze EF - We salute you, you and you! nebo GAUPA - Myriad.
CHAOS OVER COSMOS je vlastně více projektem, než skutečnou skupinou. Multiinstrumentalista Rafal Bowman zde realizuje své hudební vize. Na "A Dream If Ever There Was One" tomu šlápl pěkně na pedál a vyprodukoval své prozatím nejostřejší a hlavně nejrychlejší album. Ošéfoval elektroniku a programované bicí do takové podoby, že mu tvoří strojově se řítící podklad pro jeho kytarové orgie, ve kterých se posunul do divoké techno death metalové řezničiny a nespoutaného thrashového trhání. Dosáhl tak symbiózy studeně strojové rytmiky s živočišnou energií, bojují zde divoké chladné ekvilibristiky s citově vkládanými sóly a melodiemi. Bowman je ve skloubení všech těchto složek hodně šikovný a na doplnění si vybral i správného vokalistu disponujícího thrashovým ječákem stejně dobře jako hrubým řevem či melodickým vokálem. Ve výsledku je to dravý, brutální prog metal, a přestože je to někdy možná až zbytečně překombinované, nezadržitelně to šlape bez slabých míst celou dobu alba.
Self-released / 9. listopadu 2022
LAMENTATIONS - Passion of Depression
Příjemný progresivní melody death těžící hlavně ze stylových klišé, chtělo by se říci po prvním zběžném poslechu. Ale tohle album roste, z šikovně aranžovaných skladeb vykukují stále nové a nové střípky, které nakonec skládají zajímavou mozaiku plnou reminiscencí na staré časy. Logiku toho, že se objevují paralely ke starším dílům prog thrash/death průkopníků pochopíte v okamžiku, kdy se na vás ze sestavy vyrojí hosté jako Jason Gobel (CYNIC, GORDIAN KNOT), Santiago Dobles (AGHORA) nebo Ole Børud z Norských EXTOL. A přesně z těchto základů staví mozek skupiny Danny "Jungle" Jacob svou hudbu, přes zručné instrumentace se ale nepouští do přílišných divočin a drží své skladby blízko i uvolněnější melodické polohy. Funguje to v příjemné symbióze, jakoby jednoduše plynoucí skladby jsou v pozadí prosvětlovány a doplňovány tu kudrlinkou divoké basové linky, jinde uklidňující melodií. Střídají se ostré deathové pasáže s odlehčenou plynulostí, hrubé vokály s melodikou, thrashové jízdy s akustikou. Příjemná a hlavně trvanlivá porce hudby.
Willowtip Records / 11. listopadu 2022
THRESHOLD - Dividing Lines
Dnes již vlastně legendární britská prog metalová parta THRESHOLD přišla po několika letech čekání s dalším albem navazujícím na "Legends of the Shires", které se dá považovat za vydařený návrat staronového zpěváka Glynna Morgana. Ve skladbách na "Dividing Lines" je možno najít typický rukopis skupiny, ale je cítit i snaha o odlišení od starší tvorby a hledání poněkud přímočařejší formy. Album díky tomu nabývá příjemnou písničkovou tvář a byť se projevuje určitá nevyrovnanost, kdy se občas propadneme do nevýrazných, dalo by se říci rutinou smrdících kousků, opravdu povedené skladby strhávají celkový dojem jednoznačně do vyšších pozic hodnotící stupnice. Jako to nejlepší vyjmenuji komplexní otvírák "Haunted", hezky svižně ubíhající "Complex", heavy říznou i emotivní "King Of Nothing" nebo vzletnou a silně gradující "Silenced", ve které se mihne i pompézní melodie jako od QUEEN. Překvapivě se skupině aktuálně daří nejlépe v kratších přímočařejších skladbách, byť tím poněkud negují vlastní minulost, kdy si libovali v delších kompozicích. Ale podle mě jim to takto pěkně šlape.
Nuclear Blast / 18. listopadu 2022
ASTROSAUR - Portals
Norové ASTROSAUR na svém třetím albu svádí bitvu sami se sebou a hlavně se svou vizí v podobě instrumentální stoner postmetalové tvorby. Někdy to nemusí být zrovna jednoduché dostat do takto ohraničené hudby dostatek vzruchu a zajímavosti. Ale téhle partě se to daří i přesto, že svou hudbu produkují jen jako trio a nepomáhají si ani žádnou elektronikou nebo přidanými vrstvami. Vše je jen o hraní si s jednotlivými nástrojovými party, proplétání motivů a tvoření rezonujících hradeb i klidných melodií. A ono se jim nakonec hodně daří dostávat do svých skladeb napětí a emoce, hezky burcují, vyvolávají tlak, ale stejně šikovně si hrají i s citovějšími polohami nebo divočejšími pobídkami k úprku. V jejich hudbě se najde jak tuhá temnota až drone zasmušilosti, tak uvolněná průzračnost postrocku. Je to hudba, která se přes svoji ohlodanost na kost drží daleko od nudy. Přesto se občas může dostavit pocit, že by zde nějaký vokál nebyl vůbec na škodu. A nebo by byl nakonec rušivý? Kdo ví.
Pelagic Records / 18. listopadu 2022
ELDER – Innate Passage
Stoner rock a psychedelic rock s dávkou progrese se v současné době dostává docela do kurzu. Naštěstí je v dané oblasti hodně prostoru pro nalezení výrazných a osobitých přístupů. Samozřejmě k tomu přispívá i bohatá minulost sahající až do období hippies. ELDER nejsou tak "staří", jejich historie už ale sahá nějakých patnáct let zpět a za tu dobu si vybudovali celkem svérázný sound, který bere z historie a je tak v jejich tvorbě zcela zřetelný retro prvek, ale současně dnes módní stoner rockový zvuk. Dalo by se říci, že je tahle skupina jedním z průkopníku nové psycho prog rockové vlny a jejich album "Innate Passage" plně odkrývá sílu tohoto moderně uchopeného retra. Principem je hraní si s hudebními motivy, variace a neustálé obletování nosných melodií, je to vzletné a mnohdy rozdováděné, jinde ponuré a hypnotické. Vokál padá hluboko do starých časů a točí se často unyle v kolovrátku zasněnosti. Možná to v dnešní době působí lehce zvláštně a pro nepřipraveného posluchače to nemusí být snadno přístupné, nicméně je to jedna z možných alternativ a dalších forem, kam se vydat při zkoumání současné hudební scény.
Stickman records / 25. listopadu 2022
OCEANS - Hell Is Where The Heart Is
Němci OCEANS své album roku 2022 servírovali hezky po kouskách v podobě tří EP, aby se ale nakonec zkompletovalo v uceleném díle, které v plné síle předvádí moderní komplexní metalovou hudbu, trochu se zde zdráhám použít postmetalovou. Přes zařazování i do této škatulky jsou OCEANS podle mě více heavy v klasičtější podobě s tím, že si přidávají různé zvukové a skladatelské finesy, aby dosáhli mnohotvárnosti a pestrosti. A tak se v jejich skladbách objevují i prvky, které by se mohly zdát nesourodé. Ono až nu-metalové deklarování, ano, chvílemi jako by to byli staří KORN, vedle hutné deathcore řežby může někomu přijít nepatřičné. Ale tihle maníci všechny polohy servírují s absolutní suverenitou a přesvědčivostí, takže to je ve výsledku silná porce čerstvé masité směsi, ve které najdete dostatek i prog koření, rockového bujónu a heavy zavářky. Proto mě to chutná.
Nuclear Blast / 25. listopadu 2022
Jednou větou:
INGESTED - Ashes Lie Still (November 4th via Metal Blade Records) Pro příznivce brutálního valivého death metalu, těžkotonážní a hutné tak, jak je pro daný styl potřeba.
DEVIN TOWNSEND - Lightwork (Inside Out Music / 4. listopadu 2022) Oceňovaný a vychvalovaný Devin, u kterého ale s nostalgií vzpomínám na dávné doby, kdy dokázal překvapovat a přicházet s něčím novým. Připadá mi, že to už bylo někdy v pravěku.
GLASTON - I Am Whole (A Thousand Arms Music / 11. listopadu 2022) Slušný postrock s dostatkem proměnlivosti, náladový, ale místy i hutný, jinde s dominantním klavírem.
DRUDKH - All Belong to the Night (Season Of Mist / 11. listopadu 2022) Prosvětlený a atmosférický black z Ukrajiny. Silnější momenty se střídají s ospalostí. Zřejmě to tak mám být.
DYSGNOSTIC – Scar Echoes (Transcending Obscurity / 11. listopadu 2022) Brutální a živelný death metal, disonantní nervozita, nespoutaná energie i technicky zvládnuté smršti.
HEIDEN – Andzjel (Magick Disk Musick / 11. listopadu 2022) Mix temného metalu s post rockem. Na české scéně hodně zajímavý zjev.
POLY-MATH - Zenith (Nice Weather for Airstrikes / 18. listopadu 2022) Instrumentální math rock, který i přes množství zdánlivě chaotických postupů neztrácí logiku. Místy trochu smrdí po starých THE MARS VOLTA, každopádně příjemný výlet do experimentálnějších oblastí rockové hudby.
ANTIMATTER - A Profusion of Thoughts (Music in Stone / 18. listopadu 2022) Původně souputník ANATHEMY, který si dál hrne svou vizi a byť je to v podstatě už dvacet let to samé, tentokrát to má své kouzlo.
SOEN – Atlantis (Silver Lining Music / 18. listopadu 2022) Orchestrálně akustická pseudolive prezentace, kterou si SOEN střihli během covidové pauzy, není vůbec špatným formátem pro jejich tvorbu. Komornější provedení, perfektní zvuk a bonus v podobě coveru SLIPKNOT. Škoda jen malého zastoupení starší tvorby.
IN THE WOODS... - Diversum (Soulseller Records / 25. listopadu 2022) Legenda dokazuje, že to tam prostě stále je. Hudba, jež přes veškeré mísení stylů má temnou duši, která odkazuje na pradávné začátky, i přívětivější melodiku moderní rock/metalové progrese.
OUTER SPACE EXPERIMENT - Frequencies ( / 25. listopadu 2022) Bulharsko francouzsko italské postmetalové trio prezentuje zajímavý mix psycho progu, stoner metalu, retra a ozvuků grunge, jen ten zpěv je někdy trochu utrpení.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.
Místy tak trochu těžkopádný death metal, který ale sází jak na zajímavé technicky neotřelé provedení, tak na dusivě temnou atmosféru. Pekelný vokál navíc dodává na dramatičnosti. U mě to celkem funguje.
Instrumentální postrocková klasika, která příliš nerozvlní stojaté stylové vody, ale má tu správnou jemnou atmosféru a i díky drobným přesahům například do progrockové či jakoby cinematic sféry nenudí. A to u současného post rocku není málo.
Zajímavý vánek z neočekávaného směru se objevil u power/progmetalových DGM, Italové nabrali směr do progrockového pravěku a v kombinaci s jejich powermetalovou energií je z toho neuvěřitelně svěží výsledek. A vůbec to nezní jako hloupé retro. Bravo.