Hned na úvod je zapotřebí konstatovat, že ORIGIN za svojí kariéru nenatočili lepší desku. A tady bych mohl i skončit. Nebo ne, pojďme si to trochu rozebrat. Kansaskému kvartetu se podařilo na „Chaosmos“ velmi vzácně vybalancovat tvrdost a brutalitu s hitovostí a hudebními tématy, které působí téměř až vlezle. Na desce jsou fragmenty, které útočí na první signální, ale přesto se mi nedaří je oposlouchat. Hned úvod alba je naklepaný technický nálet, co se týče rytmiky, který k sobě ale tiskne silnou melodickou linku, jíž podporuje jak kytara, tak basa. Přidejte pár vokálních figur, které prostě „sednou“, a máte zaděláno na megahit v rámci nejextrémnější polohy death metalu. Tady se prostě povedlo úplně všechno.

Pak je tu ryze technická stránka. Instrumentální výkony jsou naprosto vyrovnané. Všechny nástroje jedou nadoraz, ale daří se udržet obrovskou míru přístupnosti. „Chaosmos“ je deskou, která oslovuje jak posluchače melodičtější deathové polohy, tak milovníky progresivních brutálních prasopalů. Ačkoliv je tu obrovské množství nápadů, nejsou na sebe naházeny bezmyšlenkovitě a jejich cílem není jen ohromovat technickými finesami. Jednotlivé skladby působí sice složitě, ale současně i komplexně. A i když je tu velmi vysoká hustota motivů, celek nepůsobí překombinovaně.

Za další tu máme také takové kouzelné momenty jakým je začátek opusu „Panoptical“, ve kterém kytara v dostihové rychlosti bruslí kolem banální basové melodie, aby se pak transformovala do pravidelných riffových kvádrů. Krkolomné po technické stránce ale příjemné pro uši. Následující kapitolou jsou odkazy na starou školu žánru, jako je „Nostalgia For Oblivion“. I tady, v pomalejších tempech, jsou ORIGIN připraveni roztrhat vás na kousky nebo zadupat pravidelně dusající dvojšlapkou a precizní oldschool rifáží. ORIGIN jsou všechno možné, jen ne nudní. Jsou mistry metamorfózy a přesto vždy poznáte, že to jsou oni. Střídají přístupy, styly a ve své podstatě i zvuk. Přesto deska působí sevřeným dojmem. Jen v jednu chvíli vnímáte postavení a nazvučení nástrojů rozdílně.

„Chaosmos“ je nejbarevnější deska na poli brutálního technického death metalu za hodně dlouhou dobu. V pořadí osmé album amerických smrťáků je na jedné straně syrové a maniakální, na straně druhé velmi chytře vymyšlené a chirurgicky přesné. Svým způsobem náročné a současně návykové. Strukturovaně chaotické a hlavně naprosto devastující. Poslouchám je intenzivně už třetí měsíc a stále nemám dost!