Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
První pořádná velká deska californské harcorové naděje GULCH ze San Jose má sice jen čtvrt hodiny, ale vůbec mi to nevadí. Osm skladeb kolem vás proběhne jako stádo bizonů a nechá vás ležet podupaného a schouleného s podivným pocitem, že jste prožili něco velmi intenzivního. Základ tvoří punk-hardcorový buldozer, ze kterého teče olej na všech dostupných místech a rez mu už dávno prožrala většinu součástek. Přesto se ale nezastavitelně pohybuje vpřed. Nekompromisně. V riffech je primitivní síla, která je obalena hutnou vrstvou hrubozrnného zvuku. GULCH odkazují na první kapely, které v devadesátých létech začaly montovat dohromady hardocorovou energii a deathmetalovou přísnotu.
V tom, jak brutálně působí, se GLUCH přibližují až k hranici grindcore a power violence. Uštěkaný vokál má v sobě nesmlouvavost, jaká mi chybí u většiny nových kapel. Zkázonosná energie tu čiší z každé minuty. GULCH jsou jedna z těch kapel, které dokáží vytvořit pod scénou lítou řež, aniž by její členové museli předvádět nějaké artistické výkony po vzoru THE DILLINGER ESCAPE PLAN. Jediná bestie je tu ta s mikrofonem, ale to bohatě stačí. Z Elliotta Morrowa přoi kocnertu stříká maniakální zlovolný proud chaosu na všechny strany.
Jedinou výjimku v tom, jak neartikulovaně celek působí, nalézám v poslední skladbě „Sin In My Heart“. Tady GULCH dokazují, že dokáží i budovat atmosféru a expresivní zabarvení vokálu tomu dodává ještě větší grády.
Celkem chápu, proč jejich krátké album vzbudilo tak silný ohlas. GULCH jsou kapelou, která navazuje na samotné základy extrémního hardcoru. Je z nich v každé sekundě cítit špína, obhroublost a syrovost, která je naprosto uvěřitelná. Navíc tomu dodávají jiskru svým nízkým věkem. Ta mladická upřímnost a zarputilost se nejvíce projeví samozřejmě na koncertech, GULCH se ale podařilo tento element přetavit i do studiové nahrávky.
1. Impenetrable Cerebral Fortress
2. Cries of Pleasure, Heavenly Pain
3. Self-Inflicted Mental Terror
4. Lie, Deny, Sanctify
5. Fucking Towards Salvation
6. All Fall Down The Well
7. Shallow Reflective Pools of Guilt
8. Sin In My Heart
Diskografie
Impenetrable Cerebral Fortress (2020) Live on Axe to Grind (live) (2020) Gulch (demo) (2019) Burning Desire to Draw Last Breath (ep) (2018) Demolition of Human Construct (demo) (2017)
Tihle Holanďani jako by se snažili dát gothic rocku novou svěží tvář, v jejich hudbě je temná atmosféra FIELDS OF THE NEPHILIM, stejně tak i moderní melodie přívětivější postrockové scény. K tomu trocha neo-progrockových fines a je z toho podmanivé dílo.
Mladší a výrazně sígrovitější bráška ALCEST se vrací s třetím zářezem a jako správný gen Z cápek míchá BM melodickou agresi, punkovou attitude, emo, neurózu a úzkost. Přímočará a chytlavá spojnice mezi TikTokem a starými VHS klipy. A hlavně poctivá metla!
Ocasi z Čejkovic majů novů desku. Sů tam hity "Liberta" a "Kdo chce kopat, mosí slopat". Aj naživo to fest šlape. Ani tá trůba nechýba a to z jejich drunk punku dělá sexy věc, že by aj Rudi podlehl. Čekujte spotifáj. S tou libertoooooou!!
Běsové pařížských stok jsou zpět a s nimi i jejich nově okovaný melodický a pompézní Métal Noir. Reaper dí pravdu, že novince chybí takový hit, ale ten se podaří opravdu zřídka. Jinak to zas nádherně valí a vytváří řácky zlou a velebnou atmosféru. Merde!
Finský doom metal postavený na klasických těžkých rifech raných BLACK SABBATH. Hutná, pomalá hudba podbarvená ponurou, tíživou atmosférou, ve které je slyšet odkaz „Master Of Reality“, ale zároveň má své vlastní kouzlo.
Máte rádi devadesátky? Snad zbytečná otázka, ne? Skupina z amerického Nashville na svém novém albu variuje ozvěny grunge a tvrdšího rocku, jak jsme jej znali zhruba 3 dekády zpátky. Kvalitní songy a velmi slušná atmosféra musí potěšit nejen pamětníky.
Další z těch v poslední době četných nahrávek neřešících aktuální datum. Příjemná sbírka (klasicky) heavymetalových písní, nepostrádá slušné nosné melodické linky ani podařené refrény. Za mě snad jen výtka směrem k o 1-2 skladby přepálené stopáži.