Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Crustová veličina ze švédského Göteborgu na posledním albu plnými hrstmi nabírá i z deathmetalové tradice svého města. Sedmá řadovka, pojmenovaná „Hexhammaren“, je současně zvukově učesanější než její předchůdci, rozumějte stále v intencích svého ušudlaného žánru. Melodika je mnohem vybroušenější a chytlavější než kdykoliv jindy. Celkem chápu, že tohle se fanouškům, kteří přísahají na první alba MARTYRDÖD, asi nebude líbit, ačkoliv v jádru to je stále podobná frajerská fůze, co si bere to nejlepší z d-beatu, death a black metalu.
Album je rozhodně nejpřístupnější z celé tvorby kapely. Někdy mám i pocit, že kdyby zpěv nebyl takovou zahleněnou špínou, najdou si k „Hexhammaren“ cestu i fandové folk metalu a podobných metalových subžánrů, jež si na košatých melodických linkách zakládají. On ten folklórní náběh v kytarách tady vlastě vždycky byl, ale asi nikdy nevystrkoval nos tak okatě. Pro mnohé to bude krok k mainstreamu, ale MARTYRDÖD ho dle mého bez potíží ustojí, protože to, jak pracují s melodií, vnímám jako aranžérské zrání, nikoliv posun k „popu“. Hravost, kterou mají heroických vyhrávkách skladby jako „Nästa Syrien“ nejsou ničím jiným, než kvalitně odvedeným kytarovým řemeslem. Hned v další skladbě „Cashless Society“ beztak dokazují, že nezapomněli ani válcovat, ani na poctivou metalovou riffařinu.
Novým MARTYRDÖD se daří kličkovat. Mnohé postupy hrají na první signální, ale mají současně poměrně dlouhou trvanlivost. Ještě se mi je od vydání alba nepodařilo oposlouchat. Melodika sedí na rozjetém crustovém vlaku, který nezadržitelně frčí kupředu, a ačkoliv jsem zmínil, že zvuk není zdaleka tak zubatý a hrubý jako třeba na „In Extremis“, stále si zachovává určitý nános nepostradatelné špíny. „Hexhammaren“ neudělalo tak velký posun, jak by se možná mnohým mohlo zdát, a nikdo to vlastně po MARTYRDÖD ani nechce. Největší změnou tak možná bude label, neboť předchozí tři alba vypouštěl do světa Southern Lord a nově se Švédi upsali stáji Century Media.
1. Hexhammaren
2. Ränillar
3. Helveteslarm
4. War On Peace
5. Bait And Switch
6. Nästa Syrien
7. Cashless Society
8. In The Dead Of Night
9. Den Sista Striden
10. Pharmacepticon
11. Judgement Day
12. Sthlm Syndrom
Diskografie
Hexhammaren (2019) List (2016) Elddop (2014) Paranoia (2012) Sekt (2009) In Extremis (2005) Martyrdöd? (2003)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2019 Vydavatel: Century Media/Southern Lord
Tihle Holanďani jako by se snažili dát gothic rocku novou svěží tvář, v jejich hudbě je temná atmosféra FIELDS OF THE NEPHILIM, stejně tak i moderní melodie přívětivější postrockové scény. K tomu trocha neo-progrockových fines a je z toho podmanivé dílo.
Mladší a výrazně sígrovitější bráška ALCEST se vrací s třetím zářezem a jako správný gen Z cápek míchá BM melodickou agresi, punkovou attitude, emo, neurózu a úzkost. Přímočará a chytlavá spojnice mezi TikTokem a starými VHS klipy. A hlavně poctivá metla!
Ocasi z Čejkovic majů novů desku. Sů tam hity "Liberta" a "Kdo chce kopat, mosí slopat". Aj naživo to fest šlape. Ani tá trůba nechýba a to z jejich drunk punku dělá sexy věc, že by aj Rudi podlehl. Čekujte spotifáj. S tou libertoooooou!!
Běsové pařížských stok jsou zpět a s nimi i jejich nově okovaný melodický a pompézní Métal Noir. Reaper dí pravdu, že novince chybí takový hit, ale ten se podaří opravdu zřídka. Jinak to zas nádherně valí a vytváří řácky zlou a velebnou atmosféru. Merde!
Finský doom metal postavený na klasických těžkých rifech raných BLACK SABBATH. Hutná, pomalá hudba podbarvená ponurou, tíživou atmosférou, ve které je slyšet odkaz „Master Of Reality“, ale zároveň má své vlastní kouzlo.
Máte rádi devadesátky? Snad zbytečná otázka, ne? Skupina z amerického Nashville na svém novém albu variuje ozvěny grunge a tvrdšího rocku, jak jsme jej znali zhruba 3 dekády zpátky. Kvalitní songy a velmi slušná atmosféra musí potěšit nejen pamětníky.
Další z těch v poslední době četných nahrávek neřešících aktuální datum. Příjemná sbírka (klasicky) heavymetalových písní, nepostrádá slušné nosné melodické linky ani podařené refrény. Za mě snad jen výtka směrem k o 1-2 skladby přepálené stopáži.