Prostor Banán zvolil velkoparádně. Nákladní loď Altenburg 1964, zaparkovaná vedle trosek bývalých doků, v pozadí svítí nový Trojský most a před vchodem hoří barel. Už jen vnímat tu atmosféru tady je zážitek, který stojí za to. Kolem armáda okovaných uniformovaných crusties v plné polní. Věkové složení od veteránů, kterým táhne na půlstoletí, po hardcorekids. Podél mola se táhne minimálně dvousethlavá fronta, v níž jsem prostál celý set BAHRATAL. Nevadí, doplním někdy příště.

Při zkoušce taliánské trojky OVERCHARGE na pár minut vypovídá službu elektřina. Ocitám se v nákladním prostoru s kapelou na startu a v totální tmě. Po pár sekundách se rozsvěcují první mobily a narušují tuhle magickou atmosféru. O chvilku déle spouští crust řádně nařezanej riffy vystřihanými z MOTÖRHEAD. Tihle kluci berou chladnej švédskej žánr a dodávají mu jižanskej temperament. Parádní rozcvička na hlavní chod.

Portlandští veteráni z TRAGEDY vytvořili z lodi udírnu a saunu v jednom. Mám občas pocit, že se lidi kolem mě slili v jednu hmotu. Jako bych byl uprostřed hororové klasiky The Blob z roku 1988, kde galaktický sliz pozře všechno, co mu přijde do cesty. Tady je jedno, jestli to bude stagedivující tělo nebo řvoucí Todd Burdette. Publikum tvoří jednu živoucí hmotu, která se houpe na vlnité podlaze.

Koncert otevírá rok 2002, album „Vengeance“ a skladba „Confligting Ideas“. Hned vzápětí představují novinky z „Fury“, ke kterým TRAGEDY jedou turné. Na závěr po téměř hodinovém koncertu se opět vracíme na začátek. Jistoty setu jsou ze stejného alba, jako otevírák. Titulka „Vengeance“, „Call to Arms“, uprostřed setu vystřižená „The Day After“. Tyhle pecky nestárnou. Po přídavcích jsem prolitej potem a lapám po dechu. Mizím z nákladního prostoru Altenburgu a mizím k žebrům Trojského mostu. Díky za skvělý koncert, jenž se zapisuje tučným hlubokým písmem do mých vzpomínek.