Už hodně dlouho si říkám, že u nás na webu alespoň pár řádek o této desce prostě chybí. Už jen proto, že jde o jednu z nejlepších svého roku. Žádná taková kapela u nás nikdy nebyla a zatím ani není. Po restu, který jsem před nedávnem plnil s kapelou VEENA, tu připomínám další bandu, kde hraje Verča Buriánková a David Zeman (jinak vlastně KALLE). Zbytek formace tvoří protřelé figury z FIVE SECONDS TO LEAVE. Výsledek je vlastně velmi přirozený. Srážka těchto dvou celků je vším, co byste od toho měli očekávat. Bahno, do kterého vstupuje něco nadpozemského, éterického a znepokojivého. To vše obaleno fantastickým zvukem, o který se postaral basák Hromy ve svém studiu Low Resolution.

NOD NOD je prostě kombo, kde vyplavalo to nejlepší z obou kapel. Zlověstné rezavé kytary se nervózně převalují v melodiích, které vytváří neopakovatelnou atmosféru zmaru. Tohle jsou zvuky, které uslyšíte, když zapadnete do rašeliniště a víte, že už nikdy nevyplavete. Verča tu představuje hlasové rejstříky, které jsem od ní nikdy v minulosti neslyšel a výsledek je o to drásavější. Gradace, atmosféra i to, jakým jazykem s vámi album komunikuje, je pro mě to nejsilnější, co jsem kdy od nějaké domácí kapely zažil. Jejich hudba je najednou velmi blízko a je nebezpečná a zlověstná. Není moc možností, jak před tím utéct. NOD NOD se dotkli mojí duše a to se moc kapelám nepodařilo. Je to jedna z mála desek, ke které se poslední tři roky stále vracím, protože v určitém rozpoložení není nic lepšího, než si pustit právě toto LP.