Duben je naprosto přecpaný skvělými akcemi a lidé asi nemohou být na všech. I já jsem dlouho přemýšlel, jestli jít na Sedmičku na RETOX nebo strávit večer v Modré Vopici s TOMBS, BLACK ANVIL a TEETHGRINDER. Jazýčkem na vahách nebyli ani BLACK ANVIL a ani samotní TOMBS. Trochu paradoxně mě do Modré Vopice dovedli kluci z TEETHGRINDER.

Mladá smršť, která kombinuje grindcore, death metal a tu nejbrutánější formu hardcoreu, má blízko ke zdivočelým mladým kapelám typu DEATHRITE. To je cesta nizozemců TEETHGRINDER. Koncertně nezůstali nic dlužní. Silový uragán pro pár jednotlivců. Čirá brutální energie pulzuje celým klubem a pohání ji nesmiřitelná riffová palba syrových kytar.

Kluci jsou potvrzeni na letošní Obscene Extreme, kde se je rozhodně vyplatí neminout ,i kdyby otevírali sobotní ráno, nicméně já jsem velmi rád, že jsem se měl možnost je vidět v malém prázdném lubu, kde řádili bez ladu a skladu i pro těch pár figur na sále. Jejich set mi svým nábojem připomněl vystoupení TRAP THEM pro poloprázdnou Chmelnici pár let nazpět.

Když jsem před koncertem poslouchal BLACK ANVIL, měl jsem pocit, že tato kapela rozhodně nebude pro mě. Banda „sympošů“, která sebestředně nosí kožené vestičky se svým logem a hraje oldschoolovou variaci na téma jak se black metal s thrash metalem sešel. Vypadají trochu jako motorkářský gang. Koncertně však velké překvapení. Chyba mého prvního dojmu. Po první skladbě jsem fanouškem. Další kapela, která je schopna i v prázdném klubu vytvořit atmosféru. Odhazuji svůj neklid z prázdného klubu daleko za sebe a jen si užívám hudbu. Ostatně stejně jako BLACK ANVIL.

Kořeny této čtyřky z New Yorku jsou hluboko v hardcoreové scéně u kapel jako KILL YOUR IDOLS a nějak podprahově to bylo po celý jejich set cítit. Žánrově však BLACK ANVIL neuhnuli ani o píď. Zatuchlý, hnijící thrash okovaný blackmetalovými hřeby. Kovová řemeslná poctivost jedoucí na rock’n’rollovém základu. Z nesympatických mániček s vestičkami se během koncertu stali týpci, se kterými bych rád pobyl a vypil nějaké to pivo. Zvláště pak s bubeníkem Raephem Glickenem, který má na těle svetr uštrikovaný z rozpitých kérek vězeňského typu, a kdykoliv se jeho letitá tvář usměje, vidíte v ní odraz mladého rošťáka, který vedl s kantory na základce nesmiřitelné bitvy.

TOMBS nastupují v sestavě se dvěma kytaristy a klávesami. Jejich set začíná otvírákem „Thanatos“ ze stále aktuální desky „Savage Gold“. Z té se hraje, pokud jsem dobře poslouchal, ještě například skladba zavírák „Spiral“ a „Seance“. Z celého trojbloku kapel na mě však TOMBS působí nerozpačitěji. Jestliže TEETHGRINDER večer odstartovali s mladicky nespoutanou energií, a BLACK ANVIL ho ukotvili v metalových tradicích, tak TOMBS se pokouší budovat atmosféru monolitickými riffy, ale ne zcela se jim to v poloprázdném klubu daří. Koncert působí jako výtečně zvládnuté řemeslo, ve kterém se do jedné dokonalé masy zvuku vpíjí sludge a black metal, jakákoliv přidaná hodnota tu ale chybí.