Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Osiřelé torzo kytary a bicích z GAZY se oklepalo a vypustilo na svět pekelnou lávu zvanou CULT LEADER. Matematika ještě nikdy nebyla špinavější. Tento materiál je bažinou, ve které se hnijí metalové integrály. Od industriálního úvodu, který vás znejistí, budete od skladby „Flightless Birds“ naprosto přesně vědět, kde jste. Splašený starý stroj, ze kterého tečou hektolitry vazelíny a nikdy mu nedojde pára. Současně dokáže vyvolávat staromilské pocity, protože je prostoupen esencí oldschoolové poctivosti. Po úvodní „Flightless Birds“ jsou následující skladby na "Nothing For Us Here“ stejně nekompromisní, ale už zdaleka ne tak neposedné.
Tam kde u CODE ORANGE útočí nevybouřené hormony a mládí, tady stejnou práci odvádí prožitá životní zkušenost, kterou cítíte do morku kostí. Výsledná energie je ale stejná nebo možná ještě důraznější. CULT LEADER neuhýbají. Skladby s pravidelnou stopáží pod tři minuty ženou materiál kupředu ve zběsilém tempu a odpočinout vám dají až s „Driftwood“, která je neuvěřitelně syrová a melancholická současně. Absolutně bez známek patosu. Už není zapotřebí truchlit. „Nothing For Us Here“ je hymnou ke znovuzrození něčeho ryzího.
Tihle Holanďani jako by se snažili dát gothic rocku novou svěží tvář, v jejich hudbě je temná atmosféra FIELDS OF THE NEPHILIM, stejně tak i moderní melodie přívětivější postrockové scény. K tomu trocha neo-progrockových fines a je z toho podmanivé dílo.
Mladší a výrazně sígrovitější bráška ALCEST se vrací s třetím zářezem a jako správný gen Z cápek míchá BM melodickou agresi, punkovou attitude, emo, neurózu a úzkost. Přímočará a chytlavá spojnice mezi TikTokem a starými VHS klipy. A hlavně poctivá metla!
Ocasi z Čejkovic majů novů desku. Sů tam hity "Liberta" a "Kdo chce kopat, mosí slopat". Aj naživo to fest šlape. Ani tá trůba nechýba a to z jejich drunk punku dělá sexy věc, že by aj Rudi podlehl. Čekujte spotifáj. S tou libertoooooou!!
Běsové pařížských stok jsou zpět a s nimi i jejich nově okovaný melodický a pompézní Métal Noir. Reaper dí pravdu, že novince chybí takový hit, ale ten se podaří opravdu zřídka. Jinak to zas nádherně valí a vytváří řácky zlou a velebnou atmosféru. Merde!
Finský doom metal postavený na klasických těžkých rifech raných BLACK SABBATH. Hutná, pomalá hudba podbarvená ponurou, tíživou atmosférou, ve které je slyšet odkaz „Master Of Reality“, ale zároveň má své vlastní kouzlo.
Máte rádi devadesátky? Snad zbytečná otázka, ne? Skupina z amerického Nashville na svém novém albu variuje ozvěny grunge a tvrdšího rocku, jak jsme jej znali zhruba 3 dekády zpátky. Kvalitní songy a velmi slušná atmosféra musí potěšit nejen pamětníky.
Další z těch v poslední době četných nahrávek neřešících aktuální datum. Příjemná sbírka (klasicky) heavymetalových písní, nepostrádá slušné nosné melodické linky ani podařené refrény. Za mě snad jen výtka směrem k o 1-2 skladby přepálené stopáži.