BEHÖLDER - In The Temple Of The Tyrant
Dřevitý heavy doom s milou fantasy tematikou povyšuje na nový level vokál Johna Yellanda (JUDICATOR), který svého vnitřního Hansi Kürsche přetavil v dramatického a barvitého Pána jeskyně. Radost bloudit!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Hvězda britské omladiny z kapely POLAR stoupá už nějaký ten pátek strmě vzhůru a jejich jméno se tak směle může zařadit mezi skupiny jako LANDSCAPES nebo ještě známější DEFEATER, kteří patří mezi tahouny melodického hardcoru. Záměrně neříkám například blízké příbuzné STICK TO YOUR GUNS, neboť ti jsou přeci jen o poznání hitovější.
Vzácně vybalancovaný materiál aktuální desky lze rozdělit na dva principy, které se vzájemě skvěle doplňují. Máme zde vyloženě mosherské pasáže, kde jede jeden přímočarý riff podpořený jednotvárným řvaním a melodické rozvíjející se kytarové ornamenty, ve kterých se i vokální projev ve své extrémnosti snaží intonovat nebo je nenápadně podmáznutý melodičtějšími vokály, které budí ten dojem. Tato konfigurace tak vytváří atmosférickou nahrávku, která bude skvěle fungovat i naživo. Přidanou hodnotou jsou pak refrény, které jsou řvané a zpěvné současně, takže si dost dobře představuji, že živě při nich budou lidé pod pódiem hlučnější než kapela.
Povedeným experimentem je skladba „Before The Storn“, kde hostuje zpěvačka Ellie Price. Ta mohla být možná ještě o fous melodicky silnější, ale i tak jde o žánrové zpestření, které příjemně provzdušňuje celé „Shadowed by Vultures“. Ostatní skladby, pominu-li klavírní etudu „Paradise“, jsou až po okraj naplněny materiálem, jež sází na přímočarý tah na branku, melodie a řvaný vokál s melancholickým chuťovým ocasem.
7 / 10
Vydáno: 2014
Vydavatel: In At The Deep End Records
Stopáž: 34:01
Dřevitý heavy doom s milou fantasy tematikou povyšuje na nový level vokál Johna Yellanda (JUDICATOR), který svého vnitřního Hansi Kürsche přetavil v dramatického a barvitého Pána jeskyně. Radost bloudit!
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Nádherně vrčící zabahněná bestie švédského OSDM vylezla ze svého hrobu a rozsévá tvrdé rány zrezlou sekerou, které mají dostatečnou pádnost. A když ležíte v tratolišti, napíchne vás na melodický hák a zavěsí pod trám jako morbidní ozdobu. Žánrová radost!
ANCST se po drone/ambientním experimentu vrací k tomu, co umí nejlépe. "Dominion" agresivitou navazuje na "Culture Of Brutality", ale současně poskytuje dostatek životního prostoru melodiím. Chybí snad jen masivnější crustový podvozek, jinak spokojenost.
Opět Profound Lore. Tentokrát tu máme technický death metal s devadesátkovým feelingem (četné vlivy DEATH, v sestavě současný kytarista ATHEIST). Je to hravé, ale současně hrubější, místy dost připomínající BLOOD INCANTATION. Nemůžu to přestat poslouchat.
Že je Duch bezducha víme už pár let, ale tenhle hudební kostěj, to je bezmála nedůstojné. Směsice ulepené bezpohlavní gotiky a generického retro rocku už se pohybuje za hranou cringe. Tobias může střídat kostýmy, ale tenhle papež je hubený a nahý.
Hezky za čerstva to vidím tak, že mě to baví více než dvojice předchozích alb dohromady. Ten mix mezi tradicí a ozvěnami metalové moderny "pro mladé" generuje vcelku slušné skladby. Plynulý a sevřený poslech navíc značně usnadňuje přičetně zvolená stopáž.