REPELENT SS křtil desku s KOVADLINOU - Praha, Klub 007 - 28. září 2016
Proč neoslavit sv. Václava návštěvou koncertu tří profláknutých anarcho-úderek? Oxymoron musí být! A když HC špína REPELENT SS s Tomášem Mládkem a.k.a.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Proč neoslavit sv. Václava návštěvou koncertu tří profláknutých anarcho-úderek? Oxymoron musí být! A když HC špína REPELENT SS s Tomášem Mládkem a.k.a.
Když říkám lopat, myslím to samozřejmě s maximální láskou! Ostatně tento termín je na hardcoreové scéně dávno zlidovělý a označuje kapely s obhroublým...
Conspiracy přitáhli do Prahy další skvělý cirkus. Tentokrát šlo o tour zastávku rakovinných netopýrů z Toronta, jež se do ČR podívali již potřinácté (uff!
Je to už pár měsíců od její návštěvy v Praze, ale d-beatová sebranka z Portlandu a San Francisca (btw. kalifornská hudební scéna stále vládne!
STICK TO YOUR GUNS dle mého skromného názoru patří k nejdůležitějším HC kapelám současnosti. O jejich sílícím vlivu a hlasu vypovídá i to, že nad svým dalším turné...
O slovo se hlásí hnus z Joliet. Na stále trvajícím trendu křísícím OSDM vybublala nová kapela CRYPTUM se svým prvním EP a nádherně slizkým coverem. Tři skladby plné hnisu, čirá riffáž a líbezný sound.
Loni to byla poslední deska Rapsody věnovaná hrdinkám černé kultury. Letos roli "golden era královny" pro mě zastala Sa-Roc se svojí novou deskou "Sharecropper´s Daughter". Žádná revoluce, "jen" nádherný veršotepectví, soulový refrény, plejáda zábavnejch beatů a žena, co má co říct.
Pokud cvičíš, zahoď Hatebreed a ohul EP “lockdownového” straight edge vegan dua z Texasu. Rychlejší militantní hardcore v tradici kapel jako Earth Crisis může být sice ze středoevropských pozic poněkud ujetý, ale marná sláva, je to hymna za hymnou.
Jesu jsem vždycky vnímal spíš z rychlíku, ale poslední deska ve mě uvízla. Jesu stále rozvíjí svůj charakteristický rukopis: ten je nyní méně industriální, víc uhlazený, ale stále jde o tu samou jedinečnou kapelu. Skvělé na večer, kdy potřebujete zklidnit hormon.
Melodický zpěvíkový hardcore z Floridy As Friends Rust zažíval vrchol na přelomu tisíciletí, aby byl letos vzkříšen s nečekanou intenzitou. Venku jsou zatím jen dva singly, nicméně pokud chystaná deska dostojí kvalitě, máme se na co těšit.
Zní možná bolestínsky, ale umí i bodat. A kdo zná historii kapely, ví, že to není tak úplně metafora. The Great Dismal je za mě zatím nejlepší fošna tklivého kvarteta z Philly, ale pozor, pokud máte náběh na deprese, tohle by vás mohlo dorazit.
Slušné album, které ale nijak neohromí, obzvláště při srovnání s některými minulými počiny skupiny Steffena Kummerera, který prostě neumí udržet stabilní sestavu. Ale špatné to není. Stále je to technicky nadupaný death.
Švédsko - země (taktéž) hard rocku zaslíbená. Stockholmská kapela patří k jeho mladším představitelům a na své třetí desce rozvíjí koncept předchůdců. Sedmdesátkami ovlivněný šťavnatý rockec, kterému vévodí ženský vokál a zručná instrumentace. Fakt baví!
Řečtí veteráni nejsou zrovna z výkladní skříně death/black melodického helénského metalu (na to tam mají zařízené jiné kádry) a album "Children Of Eve" přesně dokládá proč - tenhle "posluchačsky přátelský" tvrdý metal nepřináší pražádnou přidanou hodnotu.
Již předchozí album "Aria" u mě bodovalo pro technicky pojatou death šikovnost a zdravou dávku okázalosti, kterou Američan Alex Haddad na svém projektu předváděl. I další ještě o kus košatější, pompéznější a orchestrálně bohaté album má své kouzlo.
Extrémní podoba funeral/sludge doom metalu, debutové album německé kapely. Tahle nahrávka je jako zatuchlá, zahnívající stoka protékající opuštěným hřbitovem, která teče pomalu, velmi pomalu. Dá se do toho dostat, ale trvá to.
Italové a power metal bývá ošemetná záležitost. Ale tohle se i díky progresivní košatosti a vokální variabilitě příjemně poslouchá, a snad i proto, že mi to místy připomnělo umění starých EVERGREY.
Debutové album kapely, kde kytaru a mikrofon trápí Shelby Lermo z NAILS. Je to větší špína, hlouběji ponořené do bahna prašivého death metalu a také patřičně neotesané. Dojem trošku "kazí" krystalická produkce. Jinak ovšem rubanice bez dalších výhrad.