PELICAN - Ascending
Masivní, přitom precizně vystavěné EP, které stojí někde na pomezí sludge a post-rocku. Spolupráce s Geoffem Ricklym v rámci lehce stonerové skladby se hodně vydařila. Je toho ale málo. Čtyři skladby u PELICAN namlsají, nezasytí.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
To, že sú GLASSJAW americká kapela, nespoznáte len podľa nejednému Britovi chýbajúcemu „u“ v slovku color. Post-hardcore je rýdzo americký štýl, ktorý definovali BLACK FLAG vo svojej neskoršej, experimentálnejšej tvorbe a začiatkom 90. rokov tento hudobný smer spopularizovali FUGAZI, HELMET alebo QUICKSAND.
Osobné texty, nepreniknuteľné hradby bzučivých gitár a vokál pohybujúci sa na hranici hardcoreového revu a expresívneho čistého spevu oslovili a stále oslovujú poslucháčov po celom svete. Pribúdala elektronika, mathcoreová rytmika, ofinkový image... a máme tu to, čo sa za post-hardcore považuje dnes.
GLASSJAW sa pôvodného významu post-hardcore držia aj v roku 2011. Kým vyššie uvedené skupiny buď už nehrávajú, alebo kormidlo stočili do iných vôd, GLASSJAW obohacujú túto dnes už takmer zabudnutú podobu post-hardcoreu o nové, moderné ingrediencie.
Major labely sú svinstvo
Kvarteto menom GLASSJAW nie je na scéne nováčikom (funguje od roku 1993), no odvtedy vydalo len dva štúdiové albumy a štyri EP. Možno za to mohlo aj vydavateľstvo Roadrunner, pod ktorého krídlami sa skupina v minulosti ocitla. „Celé toto vydavateľstvo je jeden veľký zlý vtip,“ vraví gitarista Justin Beck. „Majú svoje dojné kravy ako NICKELBACK alebo SLIPKNOT a na ostatné kapely kašlú. Keď však SLIPKNOT nepredali štyri milióny nosičov z posledného albumu za prvých pár hodín, otočili sa im chrbtom. Roadrunneru ide len o prachy.“
Ak porovnáme aktuálne EP „Coloring Book“ s debutovým albumom „Everything You Ever Wanted To Know About Silence“ z roku 2000, GLASSJAW okrem personálnych zmien prešli dlhú cestu. Oproti incibusovskému b-side EP „El Mark“ z roku 2005 je novinka zvukovo pestrejšia a je z nej cítiť voľnosť hudobníkov pri produkcii nahrávky. Žiadna ruka major labelu, ktorá by brzdila umelecký rast skupiny: EP bolo samovydané a zadarmo dostupné na turné začiatkom tohto roka.
Nový smer
Ak by sme chceli zhrnúť novinku pomocou známych axióm, tak je to aktuálna poloha DEFTONES a RADIOHEAD, minimalizmus MASSIVE ATTACK zamiešaný s naliehavosťou HELMET z obdobia „Meantime“ (1992) a post-rockové maľovanie nálad na svetlomodrú oblohu plnú bielych ovečiek.
Pri úvodnej „Black Nurse“ je poslucháč vtiahnutý do víru hypnotických riffov a rytmov, keď ho odrazu prekvapí štipka reggae po vzore BAD BRAINS a silno návykový refrén. Skladba plynule prechádza do druhej „Gold“, ktorá okrem nekonvenčnej rytmiky vytrhne z každodenného stereotypu premyslenou hrou so zvukovou dynamikou. GLASSJAW sa nebránia ani noise-coreovým vplyvom, ktoré kombinujú s priam barovým spevom vo „Vanilla Poltergeist Snake“. EP uzatvára skladba „Daytona White“, ktorá by sa s menšími úpravami mohla ocitnúť aj niekde na „Kid A“ od RADIOHEAD.
„Coloring Book“ je nadýchnutím pred dlho očakávaným štúdiovým albumom. Ak si GLASSJAW udržia kvalitatívnu úroveň a súčasnú formu, tromfnúť ich budú môcť jedine CONVERGE, ktorí na ostatnom albume „Axe To Fall“ naznačili podobne zaujímavé smerovanie.
Spojenie nie až tak rockových prvkov s post-hardcoreom so značnou dávkou originality.
8,5 / 10
Daryl Palumbo
- spev
Justin Beck
- gitara
Durijah Lang
- bicie, perkusie
Manuel Carrero
- basa
1. Black Nurse
2. Gold
3. Vanilla Poltergeist Snake
4. Miracles In Inches
5. Stations Of The New Cross
6. Daytona White
Coloring Book (EP) (2011)
Our Color Green (The Singles) (EP) (2011)
El Mark (EP) (2005)
Worship And Tribute (2002)
Everything You Ever Wanted to Know About Silence (2000)
Kiss Kiss Bang Bang (EP) (1997)
Vydáno: 2011
Vydavatel: Samovydanie
Stopáž: 27:55
Produkce: Ryan Seigel, Jonathan Florencio
-bez slovního hodnocení-
Masivní, přitom precizně vystavěné EP, které stojí někde na pomezí sludge a post-rocku. Spolupráce s Geoffem Ricklym v rámci lehce stonerové skladby se hodně vydařila. Je toho ale málo. Čtyři skladby u PELICAN namlsají, nezasytí.
Moderní progresivní hudba, vlastně takový komplexní post metal, který vstřebal klasiku prog rocku i metalu, ale též djent, metalcore či post hardcore tendence. Již předchozí EP stála za poslech, nyní je to přímo výborné. Už se těším na celou desku.
Hellenic dark metal model 1999 s láskou dělaný pamětníky. Ano, dosavadní dvě alba Řeků byla hudebně odvážnější a explozivnější, ale novinka mi navzdory nevyrovnanosti a pochybné úrovni čistých vokálů chutná. Na podobné hudbě jsem vyrůstal a to se počítá.
Jemný post rock smíchaný s hravým post hardcore a přesahy do math rocku, to díky místy hezky rozdováděné rytmice. Občasný vokál pak kontrastuje svými screamo tendencemi. Sugestivní dílo plné jiskřících emocí.
Velké překvapení. Kvalitativně velmi povedená kompilace latinskoamerických kapel s podobným náladovým ukotvením, pohybujících se od mathrocku po screamo. Není tu slabý kus.
Pouze pod svým jménem vstupuje Geoff Tate potřetí do stejné řeky. A náladu stěžejního alba se mu podařilo trefit přesně, materiál rovněž není špatný, takže pocit z dobře odpovedené práce mohou kalit snad jen lehká intonační kolísání v hlase principála.
Konflikty bokom, prvé tri dosky SSOGE sú to najlepšie, čo (nielen) domáca doomová scéna vytvorila. Debut COLOSALIST – vedenými hlasom “starých” Sajlentov Petrom Staňkom a s personálnymi presahmi s ďalšími legendami – je skvelým návratom do starých časov.





