GRIEFGOD - Deterioration
Velmi přesvědčivý death metal z Litvy. Spíše střední tempo, silově zasekávané riffy a hluboko posazený vokál evokuje starou severskou školu. Občas jako by se uctívali CARCASS. Vydařená deska.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Nikdy jsem nebyl příznivcem malých gramodesek. I v době, kdy na nich vycházely všechny ty „Posloucháte Větrníky“ a byla to jediná možnost poslechnout si studiové nahrávky oblíbených kapel, mě na nich štvalo, že ve chvíli, kdy to člověka začalo bavit a dostal se do obrátek, byl konec. A jinak tomu pochopitelně není ani na společném splitku FORGOTTEN SILENCE a CHIASMATIC.
Starší má přednost. A Zapomenuté ticho moji nechuť k malým plackám evidentně nesdílí, neboť se podobných radovánek účastní často a zřejmě i rádi. „Tumulus“ je představuje s povedeným Krustyho skřehotáním do mikrofonu, zastřeným zvukem a podivně nazvučenou bicí soupravou. Hammondovské rejstříky tentokráte překrývá spousta pokroucených klávesových šlehanců, skladba má slušný rozptyl, od recitací, klidnějších poloh až po rychlé rubanice, osobně ale žádné velké nadšení nesdílím. Je to takové normální.
„Mladá krev“ až tak mladou krví není, neb se za ní ukrývá zkušené PALADRAN-í duo Hyenik/Pedro, posílené členským příspěvkem uskupení Musica Folklorica a kdoví kým ještě. Jejich „Temptament“ je ten očekávaný „Folkloreček“ nejen s bicíma, ale i s tradičně výstavní sólovou kytarou, která od cimbálového úvodu přebírá štafetu, chvíli se vzájemně štajgrují, chvíli vzorně spolupracují, dojde i na housličky, zkrátka příjemné melodické číslo. Jen ty tři a půl minutky jsou... no, jako prd. A nějaké pokračování v nedohlednu...
Pro příznivce závodění v muzice snad jen dodám, že v mých uších vítězí cimbálový spurt, ale body za podobné „kraťasy“ nečekejte.
Vydáno: 2008
Vydavatel: Samovydání
Stopáž: 11:28
Tumulus tak 7,5/10, Chiasmatic plných 10, takže to máááme... 8,5 zhruba :)
Velmi přesvědčivý death metal z Litvy. Spíše střední tempo, silově zasekávané riffy a hluboko posazený vokál evokuje starou severskou školu. Občas jako by se uctívali CARCASS. Vydařená deska.
Päťskladbový návrat do najradostnejšej európskej éry: Berlínsky múr je preč, studená vojna skončila, U2 vydali „Achtung Baby“ a na velikášskej vlne optimizmu križujú svet. Dalo by sa to zniesť dlhšie – aj táto nahrávka, aj tá eufória raných deväťdesiatok.
Bruselský chrlič Déhà seká desky jak na běžícím pásu, ale dokáže být kreativní a pokaždé trochu jiný. Bohužel to šije horkou jehlou a produkce a zvuk působí často jako nedokončené demo. To je případ i téhle atmosféricky depresivní blackové jízdy.
Pokračování trendu z předchozí "Starlight And Ash"? Opět pasáže plné emotivní baladičnosti s výrazným vokálem Cammie Gilbert, ale skupina svůj doom rock překlápí i do temnějších a často drsných metalových poloh. Přitvrdilo se a rozhodně to není na škodu.
Švédsko není živo jen chrastěním. Žijí zde i rozervané duše, jenž se chtějí vyjádřit něžnějšími tóny. Třeba jako post-blackoví (i když, kolik tam toho blacku vlastně zbylo?) TOGETHER TO THE STARS. Nechme se tedy unášet na vlnách hořkosladké melancholie.
Nová éra švédskej legendy, debut u veľkých Metal Blade Records! Podaril sa na výbornú; veď si pustite napríklad hitovku Nail Bomb. WOLFBRIGADE v roku 2024 valcujú všetko, čo im stojí v ceste!
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.