SADNESS - Spring 2025
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Třetí řadové album německých thrasherů je v mnohém bráno jako přelomové. Jednak se zde skupina poprvé prezentuje jako kvartet - přichází druhý kytarista Jörg Trzebiatowski (Tritze), ale znatelný je i její přerod ve způsobu vyjádření. A sice od primární divokosti jejich starších děl, k ucelenější a techničtější struktuře nových songů. Album „Terrible Certainty“ stojí zejména na krkolomných riffech kytarového dua Petrozza/Tritze, ale také na Milleho jedovatém hlase, který právě zde doznává své (pro budoucnost) tolik typické podoby. Petrozza nejenomže ze sebe sypal varovné slogany s kadencí pouliční sbíječky, ale opatřil nové písně i nekompromisními texty, vypovídajícími mnohé o hrozbách a potencionální zkáze naší planety vlivem necitlivého zacházení velkých průmyslových kolosů - což je patrné zejména ve skladbách jako „Toxic Trace“ nebo „No Escape“. Od mladého člověka, vyrůstajícího uvnitř vestfálské průmyslové aglomerace, se vlastně není čemu divit.
V případě „Terrible Certainty“ jde o bezesporu nejprofesionálnější nahrávku KREATOR do té doby a o typické evropsky střižené thrash metalové album druhé poloviny osmdesátých let minulého století, které se dnes již řadí k největším klasikám tohoto metalového subžánru. To zde stvrzují znamenité songy jako titulní „Terrible Certainty“, „Storming With Menace“ nebo závěrečná „Behind The Mirror“ s akustickým úvodem. K zviditelnění skupiny tehdy hodně přispěly také dlouhé koncertní štace ve společnosti Švýcarů CELTIC FROST a pozoruhodných Kanaďanů VOIVOD.
Jenže vše nebylo tak růžové, jak se tehdy zvenčí mohlo zdát, o čemž vypovídá i jedna historka, která se postupem let dostala na povrch. Album se nahrávalo v miniaturním hannoverském studiu Horus, za asistence Brita Roye Rowlanda, který byl sice zkušeným studiovým technikem, ale neměl s podobně stylizovanou muzikou žádné zkušenosti a už vůbec nebyl jejím příznivcem. Bůhví z jakého důvodu byl právě Roy vydávající firmou Noise Records vybrán, aby nad prací německých mladíků držel stráž. Faktem zůstává, že i přes poměrně zdařilý výsledek mluví i po letech Mille Petrozza o této spolupráci jako o zlém snu. Tenkrát se totiž profláklo, že Roy ze studia po večerech telefonoval do Anglie jednomu svému kamarádovi a pouštěl mu vše, co s KREATOR během dne nahrál, aby se společně mohli těmto nahrávkám posmívat. Nemusím dodávat, že pro mladou německou skupinu, neochvějně věřící své hudbě, to byl velký šok.
Přes tyto těžkosti nakonec album dopadlo dobře, a i když neoplývá primární energií a kouzlem nečekaného v takové míře jako předchozí zásek „Pleasure To Kill“, jde o velký posun co se technické vyspělosti týče. Petrozzův nakažlivý projev chrlí síru do všech stran a praskavé kytary jakoby zde závodily, kolik krkolomných figur se vejde do každé ze skladeb. A konečně Ventorovy bicí (zde hodně plechově nazvučené) doznaly nemalého technického pokroku. Dnes je samozřejmě „Terrible Certainty“ již dávno obrovskou thrash metalovou klasikou a jedním ze stěžejních alb této legendy.
Dnes již klasické album KREATOR, reprezentující ryze thrash metalovou tvář této skupiny.
Mille Petrozza
- kytara, zpěv
Tritze
- kytara
Rob Fioretti
- baskytara
Ventor
- bicí
1. Blind Faith
2. Storming With Menace
3. Terrible Certainty
4. As The World Burns
5. Toxic Trace
6. No Escape
7. One Of Us
8. Behind The Mirror
Krushers Of The World (2026)
Hate Über Alles (2022)
Gods Of Violence (2017)
Dying Alive (Live) (2013)
Phantom Antichrist (2012)
Hordes Of Chaos (2009)
At The Pulse Of Kapitulation - Live In East Berlin 1990 (DVD) (2008)
Enemy Of God (2005)
Live Kreation: Revisioned Glory (Live, CD+DVD) (2003)
Violent Revolution (2001)
Past Life Trauma (Best Of) (2000)
Voices Of Transgression (Best Of) (1999)
Endorama (1999)
Chosen Few (EP) (1999)
Outcast (1997)
Scenarios Of Violence (Best Of) (1996)
Cause For Conflict (1995)
Renewal (1992)
Coma Of Souls (1990)
Extreme Aggression (1989)
Out Of The Dark... Into The Light (EP) (1988)
Terrible Certainty (1987)
Flag Of Hate (EP) (1986)
Pleasure To Kill (1986)
Endless Pain (1985)
Vydáno: 1987
Vydavatel: Noise Records
Stopáž: 35:39
Produkce: Roy Rowland
Studio: Horus Studio, Hannover
-bez slovního hodnocení-
Intimní, zasněné album, které si mě podmanilo už při prvním poslechu. Post-rock ve své nejkřehčí podobě, lo-fi zvuková estetika, epické smyčce a občasné screamo s jemným dotekem blackgaze. To vše v dokonalé harmonii.
Udělat dokument o vzniku vlastní poslední desky a k tomu přidat ještě samostatný soundtrack, to už chce kus odvahy. Denverští se však ničeho nebojí a servírují nám kosmický ambient coby pastorální protiváhu k „Absolute Elsewhere“. Citlivé a meditativní.
Už to není zrovna nejaktivnější kapela a navíc úplně jiná, než ta z nultých let, ale Italové i přes odklon z přehlednějších rockových struktur nezapomněli tvořit muziku plnou nostalgické atmosféry a sladkých podmanivých melodií.
V žánru, kde ještě nedávno byli za mladou naději, je dnes konkurence nesmírně tvrdá. Vědomi si tohoto faktu připřavili KHEMMIS svěží mixturu různých doomových odnoží s typickým zámořským feelingem. Není to nic revolučního, ale poslouchá se to moc dobře.
Celá léta si říkám, proč se tak výborný interpret nedá dohromady i s dobrým skladatelem. Takový hlas a takové mrhání talentem! Četní hosté tu nahrávku možná zpestří, ale nezachrání. Je to opět jen hezky zhudebněná a ve studiu vyšperkovaná nuda.
Skotské duo navařilo naprosto pohlcující a opojnou synťákovou mlhu, ve které cítíte ambient, downtempo i psychedelické vlivy v nejasných tvarech, které mě nepřestává bavit objevovat a obdivovat.
Nielen BESNOU je súčasný slovenský black metal živý. Novinka rozhľadených Stredoslovákov určite rozbúri mútne vody domácej scény. Je to sofistikované, má to hĺbku, temnotu a hnev; slovenské aj anglické texty a super zvuk. Prudko počúvateľné dielo!





