Nejzásadnějším albem finské hudební scény, potažmo jedním z nejlepších alb devadesátých let je pro mě Down od severských zabijáků Sentenced. V dobách, kdy se tenhle klenot podzimu vyloupl v nové sestavě na chladné světlo světa byl metal připravený povstat a hledal nové silné vůdčí živly.

Kdo by to byl tehdá řekl, jak rychle vzkypí synové a dcery země tisíce jezer a postaví se do čela světové kovové (r)evoluce. Troufám si říci, že nebýt Down, nikdy by se to nestalo...

Pro Sentenced se v roce 1996 otevírala zcela nová vývojová etapa, do skupiny totiž nastoupil zbrusu nový frontman Ville Laihalla a jeho hlas předurčil Odsouzence zakormidlovat do zcela jiných vod, než byl rozbouřený death - doomový oceán. Jak už to tak u tří sobů bývá, měla v tom prsty knajpa, protože právě tam, nalitý jako preláti, zakopli o sebe zpěvák a jeho budoucí kapela. Laihalla má čarokrásně vypitý šmirgl, kterým dovede ječet, ale hlavně perfektně a procítěně zpívat. On dal Sentenced polovinu jejich nové tváře a svým totálně dokonalým vokálem obohatil poněkud příliš uniformovanou metalovou scénu.

Druhou polovinu tváře dala Sentenced hudba. N. W. O. F. H. M. F. Tahle zkratka se kdesi objevila, ale pravda v ní je jen poloviční. Možná skutečně Odsouzenci začali s novou vlnou finského heavy metalu, ale jejich hlavní přínos spočívá v tom, že se vyčlenili z hudebních přihrádek a chlívků. Materiál naprosto dokonale absorbuje vlivy hard rocku, heavy metalu, doom metalu a čehosi, co se stalo cejchem finské scény - pravá melodika alá Suomi. Tvůrčí duo Tenkula / Lopakka přetékalo dokonalými melodickými nápady a do komponování Down dalo srdce i duši. Poslechněte si nosné riffy I´ll Throw The First Rock, Sun Won´t Shine nebo Crumbling Down a vychutnávejte dokonalou fúzi metalu a nezaměnitelné doomové melancholie. Down je jako pokladnice nevyčerpatelných inspirací, každá kompozice přetéká invencí, originalitou a vlastním ksichtem. Každá kompozice přetéká Finskem. Chladná zádumčivost, blasfemické hymny na sebevraždu, samotu a chlast. Sentenced se s ničím nemažou, hudba je absolutně explicitní a přitom tolik zapeklitá a mnohostranná. Naprosto unikátní materiál, vtěsnaný mezi natažení kohoutku a výstřel, kterým Vám tu slizkou zásobárnu mizérie rozpleskne na zeď, otevřená výzva zkurvenému životu v mlze a tmě, věčné depresi...

Zásluhou Sentenced dostala finská skládačka další dílek a, nemůžu si pomoct, dílek nejzásadnější. Finská pětice dokonale propojila melodii a atmosféru, jakou může mít jen země, kde slunce téměř nevychází...