Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
https://www.instagram.com/ondrahelar/
Nojoblíbenější filmy: K-PAX; Muž, který sázel stromy
Receptů na první pokračování úspěšných her je hned několik. V mnoha ohledech stačí jen to, že je hra větší a s lepší grafikou a hardcore fans prvního dílu budou spokojeni.
Před dvěma a půl měsícem vydali fantastické album „Out of Control“. Napěchované po strop tím nejlepším spojením hrubozrnného grindcore poháněným fastcorovým vichrem.
Jedničku miluju. Byl to film, který přišel s velmi svěžím nápadem, byl zábavný, emoční a svým způsobem i psychologicky edukační.
Dva předchozí Mádlovy filmy si pamatuji celkem dobře. Jeho debut Pojedeme k moři díky tomu, že to, co vypadalo jako průměrná rodinná prázdninová komedie...
Byla to obrovská šance. Disney se konečně rozhoupal a začal zpracovávat události, které nejsou zasazené mezi devět dosud známých filmů.
Zápisky z fotokoridoru. Sobota. Nečekej report. Krátké. Úsečné. Nekorektní. CLOAK. Rád bych věděl, co tahle kapela provedla...
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.
Absolutně nekompromisní a nesmlouvavá deska po okraj naplněná kousavým crustpunkem a disbeatem. Furt to jede přímočaře kupředu a nikdy nepolevuje v rychlosti a intenzitě.
Precizní, rychlý a řádně natlakovaný špinavý grindcore. Hutné válce i kvapíky. Tam kde to má hnětat to hnětá, tam jde to má bzučet to bzučí. V mantinelech žánru předpisové. Třináct minut a jednadvacet songů. Zvuk z Davosu.
Úplně geniální grindy mathcorová jednohubka z Rhode Islandu. Řádně uvřískaný vokál, epileptická instrumentace a rytmické uzlování. Navíc dost silných melodických linek, sem tam mňoukavý bezpražec – na to mě namotá každá podobná kapela.
Posledních několik dní vítaný návrat do mého playlistu. Argentinská hutná temná náladovka s ženským vokálem se žánrově rozprostírá od hranic doomu přes stoner rockové elementy až někam ke sludge rašelině. Pomalé, mazlavé a silně procítěné.
Belgičtí TARS, vyznávají epický instrumentální post-rock, jsou na svém zatím posledním albu velmi silní ve svých melancholičtějších a náladovějších polohách. Jakmile mají tendenci být tvrdí a nekompromisní kouzlo se rychle ztrácí. Škoda.
Instrumentální progrock převrácený na ruby. Parádní náladová deska plná technických fines s typickým svojským rukopisem Colina Marstona, který na posledních dvou deskách střídá basu s druhou elektrickou kytarou.
Přiznávám, že je to dle očekávání trochu oříšek. Chybí mi ta hravost starších alb. Tohle je víc komplikované a náročné, než bych si přál, byť další poslechy postupně zvedají tu oponu počáteční nepřístupnosti. Dobrá deska je to určitě, uvidíme jak moc.
Norský instrumentální prog metal, který využívá djentové manýry, přesto se neutápí v této stylové kaši. Silně vystupující basové linky "tvrdí" výraz a rezonují s kytarovými vyhrávkami. Sóluje se hodně často, takže trochu exhibice. Ale špatné to není.
Veteráni NWOBHM s omlazenou sestavou dávají najevo, že se s nimi musí ještě pořád počítat. A proč by také ne, když dnešní doba tak přeje oldschoolu? Nečekejte ovšem žádnou ostrou břitvu, album nabídne spíše jemnější sound a příjemný hardrockový feeling.
Gavin Harrison (THE PINEAPPLE THIEF, ex-PORCUPINE TREE) spolu s Antoine Fafardem stvořili již druhou porci instrumentální hudby bloumající kdesi v oblasti fúzí prog rocku s dalšími vlivy. Opět zajímavé, pro někoho možná i víc něž to.
I takové desky jsou třeba. Death metal s antracitovou aurou, jenž zatrhává všechna základní žánrová políčka. Ale žádné doplňkové. Nepřekvapí, nepřinese nic nového, přesto pobaví. Pokud máte chuť na výživnou jednohubku, GRAVE SERMON jsou vám k službám.
Dokud je to černý modrooký Rambo vs zkorumpovaný maloměstský policejní aparát, funguje to skvěle. Jakmile to zkomplikuje thriller o spravedlnosti a svědomí, začne se to drolit. Nakonec bohužel spíš slow než burn, i když na poměry streamů okej.
