Proč neoslavit sv. Václava návštěvou koncertu tří profláknutých anarcho-úderek? Oxymoron musí být! A když HC špína REPELENT SS s Tomášem Mládkem a.k.a. majorem Zkázou za mikrofonem křtí debutový dvanáctipalec (je to o něco přesnější tvrzení, než kdybych řekl, že jde o debutový album), doprovází ji „nová“ Banánova kapela KOVADLINA a finští comrades REMISSIONS, není moc proč váhat.
Tři kapely, dvouhodinový program a samozřejmě strahovský kopec. Tady je vše, jak má být, a míra mého spokojeného culení během večera jen gradovala. Úderem osmé naskákala na stage nasludgeovaná úderka z Tampere a šlo o nádherně špinavý, mírně chaotický hardcore. Obal vinylu „Survivalist“ je parafrází na film Metropolis Fritze Langa, během koncertu byl citován Aleister Crowley, křiklouna s divokým knírem a čírem pak zdobily vytetované symboly chaosu. Vše v pořádku. REMISSIONS nastoupili s rychlými thrashovými tempy a během setu postupně zpomalovali, ale rozhodně to nebylo na škodu. Často se vylouply momenty, kterými parta z Tampere prokázala svůj neoddiskutovatelný tah na branku, a za zmínku stojí i dobře napsané texty. Cluster fuck!

KOVADLINA je pohrobek populární punkovky HANBA, která byla pokojně rozpuštěna ve chvíli, kdy její členové došli k názoru, že si každý pod slovem „punk“ představuje něco trochu jiného. Zůstal kytarista Vorel a profláknutý Banán a já si troufám říct, že o nějakou revoluční změnu stylu nejde – stále je přítomna specifická atmosféra, Banánovo básnické střevo punkového pozorovatele, jednoduché taneční rytmy i nefalšovaná porce ryzího rock´n´rollu. KOVADLINA je však o něco dospělejší, daleko častěji se ke slovu dostane melodická kytara a až post-rockové plochy, zadumanou muziku však určitě nečekejte. KOVADLINA ve výsledku působí citlivěji, poctivěji a možná i opravdověji než její předchůdce. HANBU jsem měl velmi rád, ale KOVADLINA je důstojný nástupce, jak o tom svědčí jak debut „Životy těch druhých“, tak nový materiál na splitka, která kapelu čekají v následujících měsících. Aktuálně kapela vypustila ven klip k songu „Sbohem naposled“, který vyjde na splitku s TELEFONem.

Po necelé půlhodince je po všem, ale na scéně se mění jen frontman a bubeník, basáka a kytaristu KOVADLINA s REPELENT SS sdílí. Zvuk R-SS je však diametrálně odlišný. Špinavé bahno R-SS připomnělo třeba NAILS, major Zkáza řádil jak mexický zápasník v ringu a zbytek večera se tak nesl ve znamení obhroublé hardcoreové agrese s příměsí sadomasochistického kankánu a poetického ducha starých československých filmů. Samozřejmě zazněla moje oblíbená „Inventóra“, ale i další vály tvořící A stranu repelentí desky stojí za pozornost, ať už „Drutěva“ (Družstvo tělesně vadných) nebo „Černá kokarda“. Jsem rád, že na desku konečně došlo, byť je i ona samotná takový mrkáček – nový materiál činí necelých deset minut a B stranu tvoří starší demo „Dvatisícetřinec“.

I když jsem věděl, co čekat, všechny tři kapely působily jako dokonalý životabudič a navzdory vší hardcoreový špíně a bahnu věřím, že málokdo scházel z kopce se špatnou náladou.