Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Věk: nevěř nikomu komu je pod třicet Pohlaví: mužského (stále ještě, doufejme) Stav: akutní Činnost: práce v práci V redakci: skoro od počátku všehomíra Koníčky: hudba, spánek, knížky, spánek, filmy, spánek, xxx, spánek... Oblíbená hudba: skupiny typu PAIN OF SALVATION, ARK, SAVATAGE, DREAM THEATER ap., písničkáři, soundtracky, instrumentální vážná hudba Oblíbené filmy: hafo, hlavně české komedie (Smoljak/Svěrák atd.) Oblíbené knihy: dvě hafa (King, Holdstock, Sapkowski, Pratchett atp.) Oblíbená barva: nekřiklavá popřípadě řvavá Oblíbený nápoj: kvalitní pivo a víno Oblíbená krmě: jím vše s výjimkou celeru Sexuální idol: vyšňořené muchomůrky
Máme tady další zaručeně poslední nahrávku. Dave Mustaine se nechal slyšet, že eponymní album je jeho sedmnáctým a posledním zářezem do pažby...
Kdyby se akce konala o týden později, hráli by letos v Praze HELLOWEEN přesně na Halloween, což mohla být roztomilá třešinka na dortu...
Měl jsem za to, že eponymní album německých nezmarů vyšlo teprve nedávno, a ony jsou to již dlouhé čtyři roky. Je jistě sympatické...
Za ta léta na výsluní je o BRUCE DICKINSONovi všeobecně známo, že disponuje naprosto jedinečným hlasovým fondem.
STUDIO: První návštěvu v České republice si METALLICA odbyla památného 24. května 1993 na fotbalovém stadionu Boby Brno.
STUDIO: I MEGADETH měli v naší republice svoje poprvé. Událo se v Praze v dubnu roku 1995 v Malé sportovní v hale na podporu tehdy aktuálního alba „Youthanasia“...
Že hrají SOEN v podstatě stále totéž, je fakt. Přesto se jejich nahrávky vždycky zajímavě melodicky rozvinuly a dalšími poslechy tak nějak dozrály. Novinka se ale po prvních pár posleších tváří hodně vyčerpaně. Doufejme, že nakonec přece jen vykvete.
Osobně nejsem příznivcem přetechnizovaných nahrávek. Pokud to tedy neuděláte jako T.Geldschläger alias Fountainhead, který se ponořil do hloubek progresivního death metalu a přišel s naprosto odzbrojující kolekcí, která kašle na škatulky. Hodně povedené!
Je zbytečné vyčítat GHOST vyměklost nebo dětské strašení, protože tím se prezentují již drahně let. Co se jim ale rozhodně vyčíst dá, je ztráta schopnosti dodat alespoň pidihitík nebo poskládat méně tradiční postup. Na popularitu tohle vliv ale nemívá...
Pořád si říkám, jakou bramboračku ze všech těch postav musí mít člověk, který nečetl knihy. Samozřejmě toho bylo dost ošizeno, zkráceno, vynecháno, to by ani jinak nešlo, každopádně seriál jako takový drží. A vlastně jde o docela pěkné nenáročné podívání.
Australská chrlička nahrávek pokračuje v krasojízdě. Je to sice o něco svižnější, na druhou stranu na tvůrčím procesu jejich progresivního popíku nic nezměnili, takže to vlastně i dost splývá. Ale jo, pořád se to dá poslechnout se spíše příjemnými pocity.
NOSPŪN se naOzai dříve jmenovali OZAI a právě vydané EP pod tímto názvem obsahuje 5 přepracovaných písní z té doby. Originál jsem neslyšel, ale protože nově zrekonstrulovaný materiál pokračuje v síle přelomového "Opusu",nemám žádný důvod k nespokojenosti.
Výlet do temných hlubin industriálního metalu s překvapivě organickým nádechem, inspirovaným skutečnými ptačími zpěvy a zkušenostmi z dobrovolnické pomoci migrantům. Tristan vytvořil jedno ze svých nejtvrdších, ale současně nepřístupnějších alb.
Dissonant death, náznaky deathcore tendencí, splašená riffařina i eklektické výdutě zasahující až kamsi k extravaganci IMPERIAL TRIUMPHANT. Tahle novozélandská parta s přitroublým názvem umí svým posluchačům náležitě zamotat palici. Parádní deska.
Všichni co znají tvorbu Tristana Stonea ví, že industriál nemusí být jen studeně strojový, ale je možné jeho výrazovými prostředky přinášet i tvorbu se silným emotivním nábojem. To Tristan dokazuje i na nejnovější desce.
Nespoutaná blacková jízda s razantním punkovým tempem. Nizozemci si nehrají na nějaké odlehčené melodie, naopak berou dravou blackovou podstatu a šponují ji hardcore intenzitou. Je to zajímavý stylový mix, který funguje hlavně díky své naléhavosti.
Telochovi/Ghulovi MAYHEM sú hudobne bližšie k MARDUK než k disonantnej Blasphemerovej hnilobe, no „Liturgia smrti“ má potenciál vrátiť prapôvodných blackmetalistov po 7 rokoch do širšieho povedomia: nielen vďaka príspevku Garma a ULVER v úvodnom tracku.
Ako mi toto ušlo? Znovuzrodený Sub Pop pustil do sveta dekonštruovanú verziu kvltovej „dvojky“ od EARTH, a stojí to teda za to: geniálny grime remix „Seven Angels“ od THE BUG, príspevok Justina K. Broadricka, a pod tým riffy, riffy ktoré tečú ako med.
Dánští dříve mathrock/djent bouřliváci dnes hrnou vkusný progresivně zabarvený rock/metal se vstupy drsnějších djentových kořenů a všemožnými stylovými přesahy. Efektní průnik od BETWEEN THE BURIED AND ME až k TESSERACT či krajanům VOLA.
