SIGH - Goh-Ka
Japonští veteráni i po třech dekádách stále dokážou překvapovat. Kombinují blackmetalové kořeny s psychedelií, progresivním rockem, orchestrálními aranžemi a tradičními japonskými motivy , která působí současně chaoticky i promyšleně.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Deathmetalové kvarteto z čilského hlavného mesta existuje od roku 2012, na konte má dve demá, EP a debutový album z 25. apríla tohto roku. Zložili a nahrali ho Pablo Cortés (basgitara), Daniel Poblete (gitary), Cristopher Zapata (bicie) a vokalista Alejandro Cruz, ktorý ako Nyarlathotep od roku 2010 hrával na gitaru u známych uctievačov Lovecraftovho diela UNAUSSPRECHLICHEN KULTEN. V Čile má death metal dlhú tradíciu, o miesto sa začal hlásiť už v 2. polovici 80. rokov a tamojšia scéna mala istý zvuk aj v dávnych časoch celosvetového tape tradingu. Neprekvapí teda, že mnoho mladších skupín sa vo svojej tvorbe takisto inšpiruje starým surovým a značne ponurým podaním žánru. Desať skladieb na albumovej prvotine SUPPRESSION prináša hromové náklepy striedané s duniacimi strednými a temperamentnými rýchlejšími pasážami. Ide v podstate o kov smrti z doby, kedy sa začal prikláňať k čo najrýchlejším tempám a brutálnejšiemu vyzneniu, ktoré však pracovalo aj s istou komplexnosťou.

Na rozdiel od mnohých ich krajanov ctiacich staré časy tu inšpiračnými zdrojmi nie sú MORBID ANGEL alebo INCANTATION. Osobne v týchto harmóniách, riffoch a atmosférach počujem skôr odkaz death metalu, aký hrali vo Švédsku CARBONIZED, THERION alebo LIERS IN WAIT, do istej miery zvláštny, technický a nabitý surrealisticky temnou atmosférou s dávkou psychedélie. Tam, kde Alejandrovmu hlavnému vokálu, pripomínajúcemu van Drunena v PESTILENCE, odpovie nepríčetné zavýjanie, mi príde na um aj debut nórskych CADAVER. Tento odkaz SUPRESSION spracovávajú s dôrazom na intenzitu, ale aj technickú a kompozičnú vyspelosť a v tomto smere treba spomenúť tiež bohatú, výraznú a nápaditú hru basgitary, ktorú dobre počuť a ukazujú sa v nej ďalšie inšpiračné zdroje, tentokrát z Floridy. Na ATHEIST a CYNIC z 1. polovice 90. rokov sa skrátka nezabúda a celkovo túto syntézu dvoch prístupov v novom šate, ktorej výsledkom je potešiteľne zaujímavý deathmetalový materiál, vítam.
7,5 / 10
Vydáno: 2022
Vydavatel: Unspeakable Axe Records
Stopáž: 38:39
tak to je pekna naloz
Japonští veteráni i po třech dekádách stále dokážou překvapovat. Kombinují blackmetalové kořeny s psychedelií, progresivním rockem, orchestrálními aranžemi a tradičními japonskými motivy , která působí současně chaoticky i promyšleně.
Australané WEREWOLVES se s tím nepářou a od debutu v roce 2020 vydávají každý rok jedno album. Možná už jedou v zaběhnutých kolejích, ale jejich energický death metal funguje i na sedmé desce. Tahle parta zkušených hudebníků svůj um prostě dovede prodat.
Sympaticky roztěkaný technický death/thrash metal. Riffy přeskakují v nepředvídatelných úhlech, rytmika neustále podkopává půdu pod nohama a celé album vyvolává dojem kovostroje, který se vymkl kontrole, ale stále dokonale ví, co dělá.
Zajímavá alternativa k AUGUST BURNS RED a jejich aktuální desce „Season of Surrender“. HASTE THE DAY představují to lepší, co současná metalcore scéna nabízí. Jejich agresivně melodické pojetí nezapírá tradice, přichází však v moderním kabátku.
Melancholický post-rock říznutý progresivním popem z Japonska. Překvapí bohatými aranžemi i skvělou prací s dynamikou a emocemi. Pokud překousnete lehce „mňoukavý“ zpěv, čeká vás výborná alternativně-rocková deska.
Trochu teatrální gothic/doom metal (ostatně jsou to Italové, tak se není čemu divit). Po hudební stránce je vlastně zcela v pořádku a má i své světlé momenty. Jen přes ten afektovaný vokál se prostě nemohu dostat.
SEVEROTH opět poctivě plní normu jedné hodiny hracího času v režii výpravného a současně i rozjímavě-meditujícího atmo black metalu. Nejlépe je ve druhé a třetí skladbě, kdy „Waves“ občas připomenou čelní srážku WOODS OF DESOLATION, DRUDKH a LUSTRE.





