Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Vpravdě zajímavý projekt se zrodil v hlavách domácího BRATRSTVA LUNY, kapely, která bude nejspíše jmenována, zeptáte-li se na to, kdo v zemích českých jednou pozvedne gotický prapor, až už žijící svrchovaní monarchové XIII. STOLETÍ nebudou moci (což však naštěstí zřejmě hned tak nebude). Původci již několik studiových alb (která mimochodem autora tohoto článku víceméně úspěšně míjejí) se u příležitosti vlastních třináctých narozenin – symboliku zde předpokládám netřeba vysvětlovat – domluvili se zpěvákem a vůdčí osobností jihlavských legend, a dali vzniknout kolekci skladeb, jež spojuje zdánlivě nespojitelné, totiž právě hudbu BRATRSTVA LUNY a hlas Petra Štěpána, který až dosud téměř výhradně patřil jen jeho vlastním projektům.
Nápad to rozhodně není nezajímavý, vždyť komu by se příčilo ochutnat vzorek stylově příbuzné tvorby, které propůjčí hlas uznávána kapacita v oboru, v daném případě možná kdysi i v roli vzoru z největších. Snad i proto společnost zpěvu Petra Štěpána dělají skladby zřejmě časem prověřené, které už v repertoáru kapely mají své vyzkoušené místo, nebo které mají z nějakého podobného důvodu být jakýmsi „bonusově vhodným“ materiálem.
Spolu se všemi účinkujícími umělci se tedy noříme do měsíčního svitu nad gotickou metropolí Jihlavy (odtud zřejmě mile dvojsmyslný název celé nahrávky), abychom nasáli něco z neopakovatelné atmosféry gotického rocku. Je příjemným zjištěním, že dohromady jim to zní velmi důsledně, a že pokud mají posluchačům v některých okamžicích před očima naskočit otazníky, stane se tak jen spíše ojediněle, jako třeba u „V rozvalinách“, poměrně zbytečně ukňouraném kousku, z něhož je té melancholie možná cítit až zbytečně příliš. Většinou tak máme co do činění s velmi solidní matérií, která se tváří v tvář stylové definici nemusí vůbec stydět a naopak, sem tam k ní dokonce přimaluje i něco navíc – tak jako třeba hned v úvodní „Největší z pierotů“, v níž čichám jasně největší zážitek na albu, doprovozený hřmotnou náladou a krásně svíravým refrénem. Taková skladba (s mimořádně zvučným textem, který tomu jde ještě naproti) se jistě nerodí každý den a z téhle to doslova sálá všemi směry. Ale podobně působivými jsou jistě i „Vampyrismus psýché“ a „Fantasmagorie“, když už jsme u toho, křehké gotické ozdoby, byť každá z nich v trochu odlišném gardu.
Je zkrátka a dobře poznat, že autoři „Luny nad Iglau“ (z obou stran mikrofonu) nejsou žádnými holobrádky, a že jejich společná práce, třebaže zřejmě jen jednorázová, má díky tomu potenciál se v tuzemském gotickém podhoubí pevně zakořenit. Více takových, řekl by jistě náročný posluchač, a já to říkám spolu s ním.
Měsíční svit nad gotickou metropolí Jihlavy má jistě zajímavé kontury.
7 / 10
Sestava
Petr Štěpán - zpěv,recitace
R. X. Thámo - verše, koncept, produkce a umělecká supervize
Darkthep - kytara
Xpíl - zpěv, kytara, baskytara, doprovodné vokály
Pšotek - kytara,klávesy, aranže, doprovodné vokály
Haik - baskytara
Kobdzey - bicí, klávesy, aranže, doprovodné vokály
Skladby
1. Luna nad Iglau (intro)
2. Největší z pierotů
3. V rozvalinách
4. Třináctý úplněk (Gothic duet)
5. Carpe Diem Corporation
6. Vampyrismus psýché
7. Nomen Rosae
8. Fantasmagorie (Symphonic version)
9. Pochod hrdinů (Cover HNF)
10. Carmina I/IX (Outro)
Diskografie
Luna nad Iglau (2019)
DALŠÍ INFORMACE
Vydáno: 2019 Vydavatel: LunArt Music Stopáž: 42:39
Mi se to docela libi, byt mi tam prijdou hlucha mista. Petr Stepan je vynikajici zpevak. Tady ho evidente tlacili do trochu jinych hlasovych poloh, coz je zajimave a velmi dobre.
Tihle Holanďani jako by se snažili dát gothic rocku novou svěží tvář, v jejich hudbě je temná atmosféra FIELDS OF THE NEPHILIM, stejně tak i moderní melodie přívětivější postrockové scény. K tomu trocha neo-progrockových fines a je z toho podmanivé dílo.
Mladší a výrazně sígrovitější bráška ALCEST se vrací s třetím zářezem a jako správný gen Z cápek míchá BM melodickou agresi, punkovou attitude, emo, neurózu a úzkost. Přímočará a chytlavá spojnice mezi TikTokem a starými VHS klipy. A hlavně poctivá metla!
Ocasi z Čejkovic majů novů desku. Sů tam hity "Liberta" a "Kdo chce kopat, mosí slopat". Aj naživo to fest šlape. Ani tá trůba nechýba a to z jejich drunk punku dělá sexy věc, že by aj Rudi podlehl. Čekujte spotifáj. S tou libertoooooou!!
Běsové pařížských stok jsou zpět a s nimi i jejich nově okovaný melodický a pompézní Métal Noir. Reaper dí pravdu, že novince chybí takový hit, ale ten se podaří opravdu zřídka. Jinak to zas nádherně valí a vytváří řácky zlou a velebnou atmosféru. Merde!
Finský doom metal postavený na klasických těžkých rifech raných BLACK SABBATH. Hutná, pomalá hudba podbarvená ponurou, tíživou atmosférou, ve které je slyšet odkaz „Master Of Reality“, ale zároveň má své vlastní kouzlo.
Máte rádi devadesátky? Snad zbytečná otázka, ne? Skupina z amerického Nashville na svém novém albu variuje ozvěny grunge a tvrdšího rocku, jak jsme jej znali zhruba 3 dekády zpátky. Kvalitní songy a velmi slušná atmosféra musí potěšit nejen pamětníky.
Další z těch v poslední době četných nahrávek neřešících aktuální datum. Příjemná sbírka (klasicky) heavymetalových písní, nepostrádá slušné nosné melodické linky ani podařené refrény. Za mě snad jen výtka směrem k o 1-2 skladby přepálené stopáži.