OBSCURA - A Sonication
Slušné album, které ale nijak neohromí, obzvláště při srovnání s některými minulými počiny skupiny Steffena Kummerera, který prostě neumí udržet stabilní sestavu. Ale špatné to není. Stále je to technicky nadupaný death.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Po vyše dvoch rokoch od vydania úspešného albumu „Reconstruction And Synthesis“ sa bratislavskí 0N0 hlásia s novým materiálom. Síce kratším, „Cloaked Climax Concealed“ je dvojskladbové EP, ale tentokrát sa o vydanie nemusela postarať kapela samotná. 0N0 zaujali indických Transcending Obscurity Records, a ak to teraz kriví hubu s „pche, čo to taká India...“, tak si ju narovnaj do predpisového tvaru, u prudko rastúceho bombajského vydavateľstva v súčasnosti pôsobia aj pojmy ako FERAL, MASTER alebo ARALLU. Alebo českí ET MORIEMUR, aby sme boli bližšie k domovu. (I keď, MASTER sú už roky vlastne z Uherského Hradišťa, aj také príbehy píše život.)
Portfólio T. Obscurity tvorí hlavne death, black a doom metal a v tejto spoločnosti sú 0N0 skôr menej tradičným elementom, hoci ich hudba vychádza z death/doom metalu 90. rokov. Na predošlej nahrávke sa vyskytli aj občasné úlety do grind coru, na novinke nie sú, „C.C.C.“ je tempovo skôr uvoľnená, valivá a zľahka halucinujúca či v iných dimenziách sa vznášajúca záležitosť. EP sa nesie v duchu industriálne zafarbeného doom/death metalu s dominantným ťažkým hlbokým hrdelným revom, ktorému kontrujú éterické zbory. Hudobne sú obe skladby akýmsi rozhraním starých a novších čias, pretože pamätníci si určite spomenú na pojmy ako WINTER, MINDROT, MORGION a PITCH SHIFTER (na albume „Industrial“), teda na hudbu ponurú, valcujúcu, niekedy až apokalypticky vyznievajúcu.
Atmosféra tu hrá druhú hlavnú úlohu, melodika je až v zadnom pláne a ak sa aj vyskytne, nie je to rozhodne žiadny lúč nádeje či aspoň melancholické pohladenie. Najviac ak oživenie disharmonických tónov, pretavených do ťažkého kovového bahna. Alebo sa načrtnutá melódia preleje do postrockovej, postmetalovej nálady, odohrávajúcej sa akoby nad rinčaním gitár, naprogramovaných bicích a drsných vokálov tak trochu akoby mimo priestor a čas. Tentokrát budem hodnotiť bez bodovania, sú to len dve skladby, ale určite aspoň také kvalitné a zaujímavé ako tie na predošlom albume.
Nová ochutnávka industriálnych atmosfér z dielne 0N0, limitovaná na stovku vinylových kópií.
1. The Crown Unknown
2. Hidden in the Trees (Sail This Wrecked Ship)
Cloaked Climax Concealed (EP) (2019)
Reconstruction And Synthesis (2016)
A Farewell To Conscious Shores (2014)
Plus Ultra (2012)
End / Upon The Throne Of Hell (2008)
Cyberjunk’s Not Dead (2007)
Vydáno: 2019
Vydavatel: Transcending Obscurity Records
Stopáž: 11:05
Slušné album, které ale nijak neohromí, obzvláště při srovnání s některými minulými počiny skupiny Steffena Kummerera, který prostě neumí udržet stabilní sestavu. Ale špatné to není. Stále je to technicky nadupaný death.
Švédsko - země (taktéž) hard rocku zaslíbená. Stockholmská kapela patří k jeho mladším představitelům a na své třetí desce rozvíjí koncept předchůdců. Sedmdesátkami ovlivněný šťavnatý rockec, kterému vévodí ženský vokál a zručná instrumentace. Fakt baví!
Řečtí veteráni nejsou zrovna z výkladní skříně death/black melodického helénského metalu (na to tam mají zařízené jiné kádry) a album "Children Of Eve" přesně dokládá proč - tenhle "posluchačsky přátelský" tvrdý metal nepřináší pražádnou přidanou hodnotu.
Již předchozí album "Aria" u mě bodovalo pro technicky pojatou death šikovnost a zdravou dávku okázalosti, kterou Američan Alex Haddad na svém projektu předváděl. I další ještě o kus košatější, pompéznější a orchestrálně bohaté album má své kouzlo.
Extrémní podoba funeral/sludge doom metalu, debutové album německé kapely. Tahle nahrávka je jako zatuchlá, zahnívající stoka protékající opuštěným hřbitovem, která teče pomalu, velmi pomalu. Dá se do toho dostat, ale trvá to.
Italové a power metal bývá ošemetná záležitost. Ale tohle se i díky progresivní košatosti a vokální variabilitě příjemně poslouchá, a snad i proto, že mi to místy připomnělo umění starých EVERGREY.
Debutové album kapely, kde kytaru a mikrofon trápí Shelby Lermo z NAILS. Je to větší špína, hlouběji ponořené do bahna prašivého death metalu a také patřičně neotesané. Dojem trošku "kazí" krystalická produkce. Jinak ovšem rubanice bez dalších výhrad.