Současný sedmipalec DEATHS je pro mě zjevením. Hodně temným přízrakem, který se u nás zhmotnil ze zcela jiného světa. Dokonale současně uchopenou esenci z THE CURE, která má masku uklohněnou z indie, synthpopu, špetky gotiky i downtempa. Zvukově skvěle zvládnutý soundtrack z deštivé noční ulice, jenž dokáže být lehce minimalistický v tom, co používá, a přitom naprosto maximalizující svoji výpovědí.

Mladičký rodák z Kamčatky Igor Bruso, který za DEATHS stojí, ve svém věku už prošel kdečím. A vždy to vlastně bylo velmi intenzivní a na domácí poměry nevídané. Od nasupených hardcorepunkových bouřliváků SLAVE DRIVER, které jsem měl možnost vidět za jejich krátkou kariéru jen několikrát, ale vždy to bylo nezapomenutelné, až k dnešním naprosto vyklidněným DEATHS, kteří zaujali před rokem klipem "Karaoke Blues". Dřívější materiál v sobě měl více post punku, indie rocku a přímočarosti, dvě nové skladby jsou o poznání temnější, zádumčivější, a to jak hudebně, tak textovým obsahem. Výjimečný materiál. Smekám.