Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Před deseti lety vydavatelství Frontiers rozhodlo, že dva populární metalové zpěváky sjednotí do jednoho projektu. Překvapivě tento záměr nejenom vyšel, ale dočkal se i několika pokračování. Letos duo ALLEN/LANDE vydává již čtvrté album, tentokrát pod názvem „The Great Divide“. Nejvýznamnější změna se udála na pozici kytaristy/skladatele. Magnus Karlsson, jehož dítě tento projekt v podstatě bylo, odešel po vydání třetí řadovky a vydavatel se jej rozhodl nahradit jménem mnohem slavnějším – Timo Tolkki.
Ten svoji uměleckou kariéru opustil v roce 2011. Ještě se mu však ani kytara pověšená na hřebíku nestihla pokrýt prachem a již byl zpátky. Loni přišel s projektem AVALON. Příliš velká sláva to ovšem nebyla a nepomohly ani slavné zpěvačky u mikrofonu. Letošní AVALON pak byl k uzoufání nudný a prázdný. Tolkki sice v poslední době trpí záchvaty hudebního workoholismu, ale coby skladatel má za sebou již lepší roky (nejméně o deset let nazpět). Jestli bylo angažování zrovna Tolkkiho pro skomírající ALLEN/LANDE projekt oním potřebným nakopnutím, se teprve uvidí.
Singlová skladba „Lady Of Winter“ začíná velmi pěknou předehrou na piano, která přejde v hutné riffy. Jenže tohle jsme už kdysi slyšeli... Máme tu „Edge Of Thorns“ jak vyšité, či spíš přešité, ale můžeme to brát i jako poctu SAVATAGE. Další kousky na albu už zní lépe, alespoň pan skladatel cituje sám sebe a ALLEN/LANDE 2014 zní jako odlehčení STRATOVARIUS. Velkým bonusem jsou samozřejmě oba hlavní protagonisté. Jejich zlatá hrdla zachrání nejedno prázdné místo a hlavně díky nim se album docela příjemně poslouchá. Album má i své světlé momenty, „Come Dream With Me“, „Down From The Mountain“ nebo „In The Hands Of Time“ zní jako skladby z Tolkkiho nejlepších let zpívané skutečnými profíky.
Nakonec tedy výměna na pozici hlavního skladatele nebyla krokem špatným směrem. Tolkki se na tomto projektu nakonec vrátil k tomu, co mu jde nejlépe – melodickým rock/power metalovým písním, nepříliš náročným a komplikovaným, a trochu tak smazal ostudu z posledního počinu AVALON. Očividně se nadýchnul čerstvého vzduchu a z rukávu vysypal víc jak půl tuctu pěkných melodií. „The Great Divide“ je povedené rockové album, které dá vyniknout oběma zpěvákům. Za poslech určitě stojí.
1. Come Dream With Me
2. Down From The Mountain
3. In The Hands Of Time
4. Solid Ground
5. Lady Of Winter
6. Dream About Tomorrow
7. Hymn To The Fallen
8. The Great Divide
9. Reaching For The Stars
10. Bittersweet
Diskografie
The Great Divide (2014) The Showdown (2010) The Revenge (2007) The Battle (2005)
Chtěl jsem k tomuto albu napsat shout. Ale byl by podobně stejný jako můj shout k minulému albu AXEL RUDI PELL nebo jako je tahle jejich 23 studiová nahrávka podobně stejná s mnoha jí předcházejícími. A tak ho tedy nenapíšu, tak jen abyste to věděli.
Jednokoule jsou zajímavá post metalová záležitost, která drtí a svírá, ale dovede i okouzlit sugestivními klavírními interludii. Rozhodně záležitost, která si zaslouží pozornější poslech.
Oldschool thrash jako z osmdesátek. S až přílišnou dokonalostí se zde prezentují dobové kulisy stylu a místy jako bych poslouchal mix starých KREATOR a METALLICA. Je to dokonalý historický falzifikát, který by měl problém odhalit i zkušený archeolog.
Své prvotní zklamání beru zpět. NY brusiči nakonec obhájili s přehledem a ke standardní pekelné mašinérii přidali více melodií i atmosféry. Překvapí moderní zvuk a současná produkce, kterou bych u lídrů žánru nečekal a funguje to skvěle!
Debut a současně konec projektu SIDIAN, kde multiinstrumentalista Wyatt Sharp ventiluje emoce po ztrátě blízkého přítele. Ale žádná ubulená selanka, naopak vyhrocený technicky deathový uragán prošpikovaný expresivní lyrikou. Lahůdkové progresivní album.
Chilská odpověď na LA DISPUTE? Možná také, ale hlavně emotivní výpověď, která míchá vzdor, zranitelnost a melancholii do intenzivního temného celku. Autenticky rozervané, plné vnitřního boje a vyhřezlé frustrace. Poctivá emařina.
Nové album seattleské skupiny je příjemný stoner metal posunutý hodně do melodických poloh. Oproti výborné minulé desce lehké zklamání, trochu se vytratila ta psychedelická bestialita, která tvořila silnou atmosféru. Ale zlé to není ani tentokrát.