Představte si brutální technický death metal, kde baskytarista máchá desetistrunným pádlem, které živí hlavně ultrarychlými tappingy a kapela za ním technicky balancuje na hranici vytyčenou profesory z PSYOPUS, ORIGIN, NECROPHAGIST nebo BRAIN DRILL. Že si podobnou zhovadilost představit dokážete jen stěží? Tak si poslechněte VIRAEMIA. Pokud jsem tu před nedávnou dobou pěl ódy na úchylnou přetechnizovanou brusku BRAIN DRILL, pak musím konstatovat, že tito řízci z Arizony jsou naspeedovaní  naprosto totožným materiálem. Vyvýškované tappované kytary i basa se předhánějí v krkolomných pražcových dostizích a nad tím vším se vznáší přehlídka r;znorodých extrémních metalových hlasových poloh. Oproti BRAIN DRILL je VIRAEMIA přístupnější v melodice, která je komponována s větším citem a variabilitou, ale současně je naprosto stejně šílená a patologická jako u jejich soukmenovců ze slunné Kalifornie. Na ploše necelých dvaceti minut máte na tomto EP neuvěřitelnou sbírku technických libůstek, které si ničím nezadají s kapelami na špičce scény. Baskytaristům vřele doporučuji shlédnout videa od desetistrunného cvoka Scotta Plummera. Osmičku dávám jen proto, že si tvořím rezervu pro regulérní desku, která na sebe snad nenechá dlouho čekat.