Proud různých hvězdiček, velikých nadějí a zářících komet neustává ani na metalové scéně. Jedním takovým želízkem v ohni by se měli stát i tito mladíci z Velké Británie. Alespoň si to myslí odpovědné osoby v Century Media, jež kapele nabídly smlouvu toliko na základě jediné demonahrávky! Je mi tak trochu zůstává záhadou, pominu-li samozřejmě důvody čistě obchodní, proč došlo k edici tohoto EP, když dle posledních informací jeho veškerý obsah bude ke slyšení i na debutovém albu „One“, které vychází letos v březnu.

Budeme-li na něj nahlížet hlavně jako na uvedení do hudebního světa s názvem TESSERACT, tak by nám mělo poskytnout dostatek indicií k utvoření si plastického obrázku o jeho podobě. Zbystřit můžou především fanoušci takových záležitostí, jakými jsou TEXTURES anebo z horké současnosti třebas PERIPHERY. I tato pětice si ráda pohrává s kouzlem řezavých mathmetalových riffů a tyto se pak snaží bezbolestně propojit s velice emotivním feelingem jednotlivých skladeb. Ano, vypjaté a posmutnělé emoce zde opravdu nechybí. Vokál vcelku standardně, avšak zároveň i s přehledem dává obě protichůdné polohy, tvořené jak uřvaným expresivním projevem, tak silně pocitovým zpěvem. Ve zpěvných pasážích sice občas ukápne trochu více medu, než by se slušelo, ale tyto zároveň svojím citem pro navození atmosféry tvoří pevný základ tvorby Angličanů.

Instrumentální a zvukovou složku je zbytečné hodnotit. Existují sice výjimky, ale takovéto záležitosti si vydavatelé typu Century Media už zvyknout pohlídat. TESSERACT však nechci vinit ze studiových kouzel, zakrývajících pravý stav věcí. Skupina kromě solidního instrumentálního a vokálního kapitálu totiž disponuje zároveň i jasnou vizí a koncepcí. Dá se namítat, že na krátké ploše EP je až příliš mnoho momentů připomínajících něco dávno i nedávno slyšené, stejně tak se dá vytknout sázka na v současnosti módní vlnu kapel míchajících podobné hudební ingredience, ale tyto (rozhodně ne scestné) argumenty alespoň prozatím částečně tlumí několik nesporných faktů.

Atmosféra je jedním z nich. Přestože jsme vystaveni palbě srdcervoucích refrénů, hudba nepůsobí povrchně, podbízivě, se záměrem atakovat první signální. Skladby žijí pestrým životem, nebojí se epičtějšího pojetí („Acceptance“) ani posluchačsky velmi vstřícného, řekněme hitového přístupu („Perfection“). Nic nepůsobí násilně, s cílem za každou cenu ze sebe vychrlit vydavatelem objevený talent a dát tak světu najevo, že umíme všechno. Šestice skladeb má tak plynulý spád, postrádá výrazně slabších míst a nabízí i několik vrcholných okamžiků.

Přestože „Concealing Fate“ bude tvořit i páteř nadcházejícího alba, věřme, že další trumfy si TESSARECT schovají i pro ostatní písně. Marketingové fráze typu „budoucnost metalu“ a další podobné můžete hodit klidně za hlavu. I když bych této formaci jen nerad bral naděje do ní vkládané, svoji pozici si bude muset ještě pracně vybojovat. První menší bitva však už byla úspěšná.