BEHÖLDER - In The Temple Of The Tyrant
Dřevitý heavy doom s milou fantasy tematikou povyšuje na nový level vokál Johna Yellanda (JUDICATOR), který svého vnitřního Hansi Kürsche přetavil v dramatického a barvitého Pána jeskyně. Radost bloudit!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ze všech dnes tak populárních kapel, provozujících uřvané metal-hardcorové šílenství jménem deathcore, mne nejvíc uchvátila poťouchlá partička ze Santa Cruz s podivným názvem ARSONISTS GET ALL THE GIRLS. Můžete ji v klidu hodit do jednoho pytle s podobnými úlety jako jsou IWRESTLEDABEARONCE, HORSE THE BAND, PSYOPUS nebo WAR FROM A HARLOTS MOUTH, ale oni jsou hudebně nejvíc vyvážení, je s nimi legrace a prsty po hmatníku jim běhají s největší lehkostí. Aktuální fošnu jsem nechal pár měsíců uležet a čekal, jak čas prověří mé nadšení. To mne neopustilo a tak nyní vyhlašuji „Portals“ za mimořádně povedenou super věc.
Začnu tím, že ARSONISTS GET ALL THE GIRLS nejsou seriózní. Tihle vychechtaní zevláci ze slunného Santa Cruz ale dokázali na novou desku vysypat takové parádičky a naklepat je tam s takovou jistotou a naléhavostí, že nezbývá než smeknout. Tak jako svého času SYSTEM OF A DOWN deklasují jen tak mimochodem všechny zarputilce, snažící se v potu tváře zachytit aktuální hudební trendy, a přitom onen zmiňovaný deathcore ani pořádně nehrají, oni si z něho spíše dělají prdel.
Tento soubor zběsilostí uvádí kosmické intro „Interdimensionary“, po kterém startuje klipovka „The 42nd Ego“ alias naštvaný řev, futuristické klávesy, death metal, hardcore, ska a mnoho dalších rytmů, úplně v pohodě, žádná křeč, všechny přechody z rytmu do rytmu jsou jasné jak facka. Počítejte schválně na prstech, kolik motivů vystřídají v „My Cup´s Half Empty“, pokaždé to tam napálí s takovou jistotou, že nechápu nic. Kytary, basa i bicí kličkují mezi jednotlivými takty jako úhoři, zrychlují, zpomalují, občas zasólují, avšak neustále drží pohromadě, neztrácejí sílu a až s dětinskou radostí střídají nálady, jak se jim zamane. Řádně rozlobený začátek „In The Empyreans“ v následujícím průběhu skladby přetaví v dojemnou melodii jak z hollywoodského happyendu, našlapanou hardcore/punk hitovku „Violence Is Fluid Triceratops“ zase doplní melodickými synťáky z osmdesátých let. V „Lost My Loss Of Ruin“ je těch změn už tolik, že chvílemi nevíte, jestli vám děcko nekroutí ladícím knoflíkem u rádia. V žádném případě se však nejedná pouze o legrácky, ARSONISTS GET ALL THE GIRLS umí být vážní jako v titulní „Portals“ nebo nekompromisní a krutí jako v „Saturnine“. Celý ten blázinec tlačí kupředu nehorázně našlapané a zároveň technicky dokonale zahrané bubny. Velkou předností je i charismatický řev nového zpěváka, parádní zvuk a hlavně lehkost, s jakou muzikanti hrají ony složitosti. Všechny skladby jsou navíc podané s nepolevující intenzitou a jsou velmi razantní.
„Portals“ je třetí deska těchto šílenců a určitě jejich nejlepší, vše si tak nějak sedlo, zapadlo na své místo a kapela odskočila konkurenci o několik délek. Skladby jsou sice úlet, ale dávají smysl, takže se při poslechu této desky v žádném případě nebudete nudit. Chápu, že to nejspíše není hudba pro každého, ovšem punková duše autora tohoto článku je až nebývale potěšena. Marně hledám v seznamu skladeb slabší položku. Tady jde jakákoliv objektivita stranou. Je to obrovské. Je to vichřice. Plný kotel. Musím.
„No End To Potential Perpetual Chaos
Your World Of Black And White Has Never Seemed So Small“
Profesorsky zahraný mix všech možných metal a core odvětví, proložený odlehčenými až veselými pasážemi. Nehorázně našlapaná deska.
10 / 10
Jared Monette
- vokály
Garin Rosen
- bicí
Sean Richmond
- klávesy
Arthur Alvarez
- kytara
Jaeson Bardoni
- basa
Derek Yarra
- kytara
1. Interdimensionary
2. The 42nd Ego
3. My Cup’s Half Empty
4. Skiff For The Suits
5. In The Empyreans
6. Saturnine
7. Violence In Fluid Triceratops
8. Portals
9. I Lost My Loss Of Ruin
10. To Playact In Static
11. Tea Time Tibbons
Vydáno: 2009
Vydavatel: Century Media
Stopáž: 52:59
Produkce: Zack Ohren
Studio: Castle Ultimate Studios, Oackland (USA)
Zatím to vidím takto...
Dřevitý heavy doom s milou fantasy tematikou povyšuje na nový level vokál Johna Yellanda (JUDICATOR), který svého vnitřního Hansi Kürsche přetavil v dramatického a barvitého Pána jeskyně. Radost bloudit!
Švédsko. Death metal. Devadesátky. Sunlight. Chrastění. HM-2 pedál. Melodie. Nesmrtelnost. Old school. Tradice. Oddanost. Kult. Respekt. Úcta. Konzervativní přístup. DISMEMBER. GRAVE. ENTOMBED. LIK.
Nádherně vrčící zabahněná bestie švédského OSDM vylezla ze svého hrobu a rozsévá tvrdé rány zrezlou sekerou, které mají dostatečnou pádnost. A když ležíte v tratolišti, napíchne vás na melodický hák a zavěsí pod trám jako morbidní ozdobu. Žánrová radost!
ANCST se po drone/ambientním experimentu vrací k tomu, co umí nejlépe. "Dominion" agresivitou navazuje na "Culture Of Brutality", ale současně poskytuje dostatek životního prostoru melodiím. Chybí snad jen masivnější crustový podvozek, jinak spokojenost.
Opět Profound Lore. Tentokrát tu máme technický death metal s devadesátkovým feelingem (četné vlivy DEATH, v sestavě současný kytarista ATHEIST). Je to hravé, ale současně hrubější, místy dost připomínající BLOOD INCANTATION. Nemůžu to přestat poslouchat.
Že je Duch bezducha víme už pár let, ale tenhle hudební kostěj, to je bezmála nedůstojné. Směsice ulepené bezpohlavní gotiky a generického retro rocku už se pohybuje za hranou cringe. Tobias může střídat kostýmy, ale tenhle papež je hubený a nahý.
Hezky za čerstva to vidím tak, že mě to baví více než dvojice předchozích alb dohromady. Ten mix mezi tradicí a ozvěnami metalové moderny "pro mladé" generuje vcelku slušné skladby. Plynulý a sevřený poslech navíc značně usnadňuje přičetně zvolená stopáž.