NOISETRAP - From the Cornfields
Drtivá většina domácích pokusů o křížení elektroniky a rocku dopadla fiaskem. Čest výjimkám. Novinka Pražáků tak působí jako zjevení. Jako by se tu spojili staří GARBAGE a NINE INCH NAILS s MASSIVE ATTACK.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Již to je snad i několik let, kdy mé ruce naposledy držely lídra mezi současnými tištěnými ziny - Pařát. Po přečtení aktuálního čísla musím konstatovat, že Herdron na sobě a svých věrných od těch dob opravdu hodně moc zapracoval. Od celobarevné obálky, slušně vypadajícího plakátu domácích kapel až k tomu, co je na podobném plátku nejdůležitější – článcích samotných, jejich kvantitě i kvalitě. Co trochu zamrzí je albová příloha, která je tvořena kapelou ze třetí ligy. Pokud se do magazínu začteme podrobněji objevíme několik potěšujících skutečností. Rozhovory jsou koncipovány inteligentně, téměř zcela chybí tradiční zinářská žoviálnost, která otázky otáčela většinou mimo hranice mého zájmu. Člověk už se nedozvídá jen to, kde a s kým kapela prožila intoxikaci, hledáček témat je zaměřen na hudební stránku věci, což kvituji s velkým povděkem. Recenze mají, až na výjimky, kvalitní slohovou úroveň, drží si čitelnost a v hodnocení nepostrádají nadhled. Na druhou stranu často se klouže jen po povrchu a to i díky neúprosnému prostoru tištěného média – není zde místo na hlubší analýzu jednotlivých titulů. S tím se ale v papírovém médiu bohužel nic nenadělá. Reklamy si stále drží únosnou míru a příliš často člověka neodvádí od obsahu. Bonusové články, jakými jsou profilové články masových vrahů nebo českých démonologů, zajímavě zpestřují obsah, jejich větší počet by byl jen ku prospěchu Pařátu. Grafická úroveň razí heslo „více textu méně grafiky“, což dělá Pařát stále poněkud méně atraktivní po vizuální stránce, ale jedná se o vítězství obsahu nad formou, takže odpouštím.
Pojďme společně současný Pařát prolistovat. Po poněkud nemastném rozhovoru s kapelou WINSELLAND, jejíž albovka je hlavní přílohou, se dostáváme k detailnímu vyzpovídání Matěje Lipského. Celé popovídání se točí hlavně kolem jeho projektu NEGATIVE FACE – detailní několikastránkový rozhovor je ukázkou skvěle zvládnutého řemesla pana šéfredaktora – jen tak dál. Další stránky se obrací za hranice naší vlasti k death metalovému žánru, pokec s LIVIDITY tak trochu působí jako promo před jejich dubnovým koncertem, aktuální sonda zapuštěná do SINISTER pak vyznívá sice zkratkovitěji, ale zajímavěji. Další stránka patří profilu masového vraha Williama Heirense – článek sice trochu budí dojem toho, že ho někdo odněkud vykopíroval, ale budiž – nečte se to zle a jedná se v koloritu časopisu o zajímavé zpestření. Parádní rozhovor nejen o kapele SILINET KINGDOM, ale i o bosenské metalové scéně naleznete na stránce další. Z následujícího obsahu nejvíce zaujme asi Kašypho článek o české démologii, poněkud úsměvně pak působí popovídání s grindovými TWISTED TRUTH, kteří poněkud frustrovaně prožívají po deseti letech svůj comeback. Následuje několik stránek recenzí přespolních i domácích kapel, kde v celkovém žebříčku (hodnotila většina redakce). Vítězí technická hydra z Relapse Records – OBSCURA. S nimi zaujme i informačně zajímavý a na můj vkus příliš krátký rozhovor. Následující článek potěší, pojednává totiž o metalové kometě zvané DEMIMONDE, která krátce, ale o to výrazněji zazářila na našem nebi.
„Výroční zpráva o stavu českých metalových webzinů“ nám hraje příjemně do karet a při jejím čtení jsem se velmi dobře bavil nad popisem jednotlivých webů. Z následujících článků nelze nezmínit rozhovor se zakladatelem a dlouhá léta i šéfredaktorem webzinu Metal-man Peterem Tykvartem, který v dnešní době založil v Plzni kamenný nejen metalový obchod. Pověstnou třešničkou na dortu je pak zpověď imperátora slovenských metalových rozhlasových vln –Rudiho Ruse, „základního stavebního kamene redakce“, kde však sídlí kultovní budova naší redakce se opět nedozvíte. Z následujících stránek zaujme snad jen pokec s F.O.B. a Aréna, ve které jednotlivé osobnosti metalového tuzemského světa odpovídají na čtyři stejné otázky typu: „Jsou vztahy mezi metalovými kapelami u nás korektní?“. Poslední rozhovor „Šijeme do těla“ má mít nepříjemně konfrontační charakter – tady však Herdron prohrává a vítězství si odnáší zpovídaný – tedy Robert Šimek z MALIGNANT TUMOUR.
Sečteno a podtrženo. Na stole mi přistál informacemi nabitý soubor kvalitních černobílých papírů s celobarevnou obálkou, který nenese stopy undergroundové fušeřiny. Pokud redakce ještě trochu zapracuje na grafice jednotlivých stránek a přibude zajímavý obsah na CD přílohách přiblíží se ještě o krok blíže k dokonalosti - i tak ale nemám důvod k nespokojenosti.
Vydáno: 2009
stran: 60 formátu A4
2× CD
plakát
Články rozhovory:
NEGATIVE FACE
DESECRATION
ENSLAVED
F.O.B.
FINSTERFORST
LIVIDITY
OBSCURA
PATHOLOGY STENCH
REX SATANACHIA
SILENT KINGDOM
SINISTER
SIRENIA
SPINELESS FUCKERS
VREID
WYRD
X-CORE
WINSELLAND
DEMIMONDE
TWISTED TRUTH
MALIGNANT TUMOUR
RUBUFASO MUKUFO
-bez slovního hodnocení-
Drtivá většina domácích pokusů o křížení elektroniky a rocku dopadla fiaskem. Čest výjimkám. Novinka Pražáků tak působí jako zjevení. Jako by se tu spojili staří GARBAGE a NINE INCH NAILS s MASSIVE ATTACK.
Neortodoxní blackmetalová libůstka produkovaná Andrea Petuccou z AD NAUSEAM. V kopácích nepolevující nálet a tence nazvučené, ale velmi drásavé kytary dávají desce tísnivou atmosféru, jakou má jen málokterá nahrávka.
Úvod hodně úderný a intenzivní, zatímco závěr obsahuje pomalejší, náladovější a osobnější atributy. Koncept zvuku je syrový a realistický, s patrnou snahou zachytit co nejryzejší esenci kapely bez zbytečné „kosmetiky“. Dojmy s časem dále rostou.
Post hardcore, artrock i melancholická vlídnost. Současní THRICE ale mají blíže k vyhrocenější alternativně rockové emotivnosti než k uvolněně vzdušné poloze, kterou jsem cítil z minulého alba „Horizons/East“. A mě to vůbec nevadí.
Co očekávat od britské kapely, která je pojmenovaná po slavné písni IRON MAIDEN? Pochopitelně to je kultivování odkazu svých slavných vzorů, chvílemi s přispěním modernějších melodických směrů. Přesto je to slušný retro heavy metal.
Vzhledem k tomu, že jsem jako první píseň slyšel „Revenge" nazpívanou R.Adlerem (FATES WARNING ad.), nezdálo se to špatné. Nakonec je z toho ale jen další heavy projekt s řadou zpěváků, kde hodně záleží, jak se povede hudba a jak do ní pásne hlas. Průměr.
EP přináší NIGHTMARER v jejich dosud nejuhlazenější podobě a i když typický fanoušek podobných extrémů možná touží po ještě větší brutalitě, mně tato sofistikovanější tvář vyhovuje. Obskurní, disonantní, ale především atmosférická záležitost.





