Přiznám se rovnou, že z návratu Američanů EXODUS jsem byl poměrně rozpačitý. Pravda, deska „Tempo Of The Damned“ z roku 2004 byla povedenou rekapitulací dob minulých a představila kapelu jako partičku lidí s ochotou do toho opět jít. Názory na dva roky starého následovníka „Shovel Headed Kill Machine“ s již novým vokalistou Robe Dukesem se však značně liší. Já se rovněž řadím do skupiny nespokojenců, a tak ani nebylo příliš velikého důvodu sázet na další počin této legendy z Bay Area.

Ale jak již kdysi pravil klasik: „Lidi nejsou hloupí. Nepodceňovat, pánové, nepodceňovat lidi!“ A to platí i dnes! EXODUS se totiž na své nové desce vzchopili ke skutečně povedenému výkonu. Uvědomili si, že počáteční nadšení z jejích návratu je to tam a že teď je potřeba přijít s něčím, co v jejich žánru určuje kvalitu. A tím je v thrash metalu především údernost, výbušnost, energie a pochopitelně i odpovídající kvalita produkce. Ta byla právě na „Shovel Headed Kill Machine“ (2005) poměrně velkým problémem. Jinými slovy mi zvuk alba přílie nevyhovoval. Novinka je na tom podstatně podstatně lépe. Těžko se mi věří, že zvuk EXODUS byl pokaždé z uvedených případů v rukou zkušeného Andyho Sneapa. „The Atrocity Exhibition: Exhibit A“ totiž opatřil veskrze šťavnatým a všeobjímajícím zvukem kytar. Tenhle fakt jako by kapelu samotnou nakopnul ještě k větší agresivitě než kdy předtím. EXODUS do toho v současnosti hoblují a řežou intenzitou nevídanou. Jakoby si řekli, že v thrash metalu už nikdo nic nového nevymyslí a proto je potřeba za to všem nakopat prdele. A na to, že tihle chlapíci je nyní kopou hezky zpříma a s rozběhem, můžete vzít jed!

EXODUS byli vždy vyznavači dlouhých stopáží a nejinak je tomu i nyní. Díky na thrashmetalové poměry místy skutečně gigantické délce jednotlivých skladeb se minutáž celého alba natáhne na téměř hodinovou hranici. Je faktem, že se sóly to Gary Holt a spol. často přehánějí a celková redukce prostoru, který je jim věnován, by jak této, tak ani starším nahrávkám rozhodně neuškodila. Jinak i na základě tohoto faktu lze prohlásit, že se i v tomto případě jedná o klasické album, které svým pojetím nijak nevybočuje z diskografie těchto veteránů. Ovšem nelze si nepovšimnout, že i EXODUS, ač v zásadě zabalzámování ve svém archaickém hudebním světě, vnímají okolí a nebrání se vlivům současných metalových dravců. Nejslyšitelněji a nejpovedeněji zároveň se tak děje ve čtvrtém kousku „Children of A Worthless God“, kde se v nadmíru podařeném refrénu Rob Dukes, myšleno s velikou dávkou nadsázky, pouští na dálku do pěveckého souboje i s Howardem Jonesen z KILLSWITCH ENGAGE.

Jedni z posledních žijících zástupců nezapomenutelné sanfranciské thrashmetalové školy zdá se zdaleka neřekli poslední slovo (a to se na scéně opět objevují jejich soukmenovci z FORBIDDEN). Jsem rád, že se jim aktuálním albem, i přes jeho nesporné nešvary, podařilo umlčet moji skepsi k jejich další existenci. Zde si opět vypomůžu citací klasika: „Lidi nechtějí žádné velké umění, lidi se chtějí hlavě bavit!“, čímž zároveň netvrdím, že s tím vždy souhlasím, ale ke snažení těchto pánů to stoprocentně sedí. Já se s nimi opět dobře bavím.

PS: „The Atrocity Exhibition: Exhibit A“ je pouze první dílem dvojdílné „ságy“. Pokračování „The Atrocity Exhibition: Exhibit B“ má vyjít v průběhu roku 2008. No nevím nevím, abyste to pánové zase kapánek nepřepískli…