PRVNÍ HOŘE - Achtung, Sultan!
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
ROTTING CHRIST mám zafixovaných pod zvláštnym označením ako „najhoršia z najlepších“ kapiel slávneho obdobia vydavateľstva Century Media okolo stredu 90. rokov minulého storočia. Najslávnejší album „Dead Poem“ ma minul iba s letmým pozdravom, vzápätí som ich prestal registrovať úplne... Prebudenie nastalo minulý rok, kedy Gréci zavítali do Bratislavy a odohrali snáď posledný metalový koncert v dnes už neexistujúcom Babylone – no a je tu nová doska, ktorá prvýkrát po desiatich rokoch vychádza na inom labeli, než Century Media, u Season Of Mist. Aká je? Skúste si predstaviť koncert tuzemských metalových kapiel. Čiernobiely oxeroxovaný plagát hlása najtemnejšie mená a pod každým druhým obligátne ničnehovoriace „black/doom/death“ (a za ním napríklad „Považská Bystrica“). Predstavte si kapely s dvomi gitarami, s klávesmi a spevákom, ktorý má príliš slabý hlas na growling alebo škrekot, a tak svoje texty iba chrchlavo „rozpráva“. Už ste niekedy zažili naozaj kvalitnú kapelu, na ktorú sedí takýto opis? No a čo takto ROTTING CHRIST?
Armáda spomínaných, nie len tuzemských následovníkov spravila tomuto žánru a jeho zakladateľom medvediu službu. Zatiaľčo však takí MOONSPELL v súčasnosti rezignovali na čokoľvek vyššie, než hrču klišé starých ako temný metal sám, vietor sviežosti od aténskych ruín vyzýva do boja s oveľa silnejším arzenálom. „Theogonia“ je o tradičných základoch, ponad ktoré sa však vznáša hŕba ďalších inšpirácii. Ošumelé metalové riffy a rytmiku kultivuje solídna a originálna melodika, kapela hojne využíva momenty prekvapenia, v ktorých servíruje rafinovanú chémiu zvukov a netradičných doplnkov, vypĺňajúcich drvivú väčšinu potenciálnych hluchých miest. ROTTING CHRIST nie sú natoľko inovátorskí alebo avantgardní, aby dokázali potlačiť prílišnú bombastickosť, stŕpnuté a príliš banálne frázovanie spevu a všadeprítomnú „temnotu“, ktorá sa miestami iba ťažko dá brať vážne, kompozičné a aranžérske umenie však spoľahlivo zabraňuje mysli poslucháča motať sa v týchto úvahách pridlho. Tak ako nemusíte byť životom ubitý, mlčanlivý okovaný zlosyn, aby ste si uleteli na poslednom SATYRICONE, presne tak to, ako verím, môže platiť aj o „Theogonii“. Navyše, ak vydržíte po chytľavé a naozaj príjemné momenty (skladba „Nemecic“, ktorej by sa snáď dala trochu vytknúť iba MOONSPELL šablóna z obdobia „Wolfheart“).
Ak si prirátame množstvo ďalších ponášok na kolegov z opačného konca Európy, komicky z toho vyvstáva dojem, že ROTTING CHRIST ukazujú Ribeirovi a spol., kde sa mohol nachádzať ich retro model 2006 pri zachovaní kvality. Jedným dychom však treba spomenúť svojskosť a unikátny feeling, ktorý „Theogonia“ prináša. V dobe, kedy masy kapiel spomínajú na 90. roky, neschopné striasť sa puncu pseudomystična (na ktoré ale na druhú stranu zrejme namotajú slušné množstvo najmä mladých poslucháčov), ukazujú ROTTING CHRIST, že to všetko sa dá robiť aj bez straty cti a priazne kritiky. Suma sumárum, ich nový album má ohromný potenciál úspechu.
ROTTING CHRIST prinášajú retro spomienku na tradičné časy deathom a doomom strihnutého black metalu druhej polovice 90. rokov, vďaka čomu ich väčšina podobne uvažujúcich fanúšikov odmení priazňou. Nápaditá forma a cit pre svieže nápady by s trochou šťastia mohli osloviť aj nás ostatných.
7 / 10
1. Χαος Γενετο (The Sign of Prime Creation)
2. Keravnos Kivernitos
3. Enuma Elish
4. Gaia Tellus
5. Helios Hyperion
6. Nemecic
7. He, The Aethyr
8. Phobos' Synagogue
9. Rege Diabolicus
10. Threnody
Kata Ton Daimona Eaytoy (2013)
Aealo (2010)
Theogonia (2007)
Sanctus Diavolos (2004)
In Domine Sathana (DVD) (2003)
Genesis (2002)
Khronos (2000)
Sleep Of The Angels (1999)
A Dead Poem (1997)
Triarchy Of The Lost Lovers (1996)
Non Serviam (1994)
Thy Mighty Contract (1993)
Vydáno: 2007
Vydavatel: Season Of Mist
Stopáž: 42:43
Produkce: Sakis
Oproti mým kolegům si dovolím být ve svém hodnocení mírně střízlivější. Jakožto příznivec vrcholné tvorby ROTTING CHRIST ve jménu „Non Serviam“ a „A Dead Poem“ nemůžu být s novinkou „Theogonia“ zas až tak spokojen. Albu především neprospívá jeho rytmická jednotvárnost, stejně tak zpočátku působivé (leč až příliš transparentní) melodie se začínají ke konci stopáže mírně zajídat. Být více skladeb typu „Gaia Tellus“ nebo „Rege Diabolicus“ hodnotil bych výše.
Parádní album. Rytmicky by možná mohlo být trochu rozmanitější, ale pokud si odmyslím jednodušší základ skladeb je výsledek velmi slušný. Plejáda zajímavých riffů, široká paleta různých aranžerských vychytávek. "Theogonia" je zkrátka album nad kterým někdo dost přemýšlel. Hodně různých vlivů dělá z alba velmi rozmanitou polívčičku bez toho aby se z ní stal guláš.
za anticku atmosferu 10/10
Urzovci jsou zpět a vyráží do klubů, radujme se! To by asi tak stačilo. Snad jen drobná poznámka. Minulá deska byla a je až příliš dokonalá. Nová je dokonalá poněkud méně, je pouze vynikající. Kdo by to byl čekal?
Atmosférický black metal / post-metal. Hodně odlehčená produkce plná vybrnkávaček, náladových pasáží a košatých atmosférických vsuvek. Zuby se moc necení, možná občas mléčné jedničky. Příjemný poslech, vyloženou hitovku však na "Succumb" nenajdete.
Šíleně plodný oneman projekt, Aaron Edge se utrhl ze řetězu s sází jednu desku za druhou. "Agglomeration" je třetí z letošních již pěti alb. A překvapivě to drží slušnou kvalitu. Pokud tedy máte rádi dusivý sludge doom s výbuchy disonantního šílenství.
Hulváti z Jura sú takí naši DARKTHRONE: o pol generácie mladší a s koreňmi v grinde miesto blacku, no doživotne verní metalovej klasike (s čoraz hrubším zvukom). „Kromaňon“ a „Abeceda nenávistí“ sa zapíšu do zlatého fondu. Zbytok asi nie, čo vôbec nevadí.
Oproti EP "God Made Me An Animal" ubral Greg Puciato (ex-THE DILLINGER ESCAPE PLAN), ale i skupina jako celek, na nekompromisnosti, objevují se více i zpěvné a melodické polohy, nicméně je to stále hodně nasraný a uřvaný post-hardcore té nejvyšší kvality.
Strhující rozsáhlé kompozice, které buď zcela pohltí, nebo unudí. Já se hlásím k první možnosti. Je to jako snové divadlo severského death metalu. Za mě je to zatím rozhodně jedna z nejzajímavějších desek letošního roku.
Singl „Winter Storm Vigilantes“ je povedená záležitost, která byla slibnou návnadou na nové album. Velká očekávání byla nakonec zbytečná. S trochou dobré vůle se na albu najdou dvě další slušné skladby, jinak je to stále ten samý a nenápaditý kolovrátek.