AFTER LAPSE - Pathways
Španělé oscilují od příjemně melodického progresivního metalu až po trochu kýčovitý crossover, chvílemi paráda, jinde mě to nutí přivřít oko. A teď co s tím? První dvě skladby jsou každopádně skvělý.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Konštelácia v podobe pondelkového termínu a na pomery východných pseudofanúšikov extrémnej hudby privysokého vstupného v sume CELÝCH 100 Sk, boli rizikové faktory pre návštevnosť osemnásteho podujatia WITHOUT SHAME tiež značne vysoké. Spočiatku to vyzeralo na veľký „prúser“, ale nakoniec sa návštevnosť podarilo vytiahnuť na 63 ľudí, teda dokopy sa v klube nazbierala nejaká tá stovka. Čo tým chcem povedať? V prvom rade už nemám ani chuť písať niečo o akcii s takýmto výborným obsadením a tak mizernou návštevnosťou... a ak tu koncerty nadobro skončia, tak vlastne svojím spôsobom budem rád, pretože ľudia si to tu nezaslúžia... Ja osobne som (bol) z toho dosť znechutený a vlastný obrázok o tom si už každý vytvorí aj sám.
Koncert sa mal začať o 18.30, všetko bolo pripravené pre inštrumentalistov NOSTRUM, no v tej dobe ešte nebolo pre koho hrať... ďalší smutný fakt na zamyslenie, že aký taký počet ľudí uráčil prísť až o 19.30, keď to chlapci mohli konečne rozbaliť. Ako vždy -- bolo sa na čo aj pozerať, a samozrejme aj počúvať. Opäť raz skvelé prenesenie celej inštrumentálnej vyspelosti štúdioviek do živej podoby. Ako vždy si chlapci dovolili aj nejaké tie zmeny a improvizácie, ktoré v konečnom dôsledku vystúpeniu len pridali. Nebolo to len o technike hry, ale hlavne aj o dosť psychedelických atmosférach a v neposlednom rade aj klasickej metalovej údernosti. Z protagonistov bola vyložene cítiť pozitívna energia a hlavne to, že ich hranie baví a že sa so svojími nástrojmi netrápia, ale sú s nimi dokonale zžití. Pozitívny ohlas publika bol priam povinnosťou. Z výkonu NOSTRUM bol nadšený aj frontman NEGLECTED FIELDS, dávajúci to patrične najavo.
Všetko šlo ďalej veľmi svižne a o chvíľu boli už pripravení na svoj set DRACO HYPNALIS. Ich som mal možnosť vidieť už dávnejšie na WS feste a takisto, ako som ich vnímal vtedy, tak to bolo aj tentokrát. Inštrumentálne exhibičný death/black s automatom a atmosférickejšími úsekmi by mohol vyznieť ešte impresívnejšie, keby bol ten automat troška živší a lepšie naprogramovaný. Nemohol som sa zbaviť pocitu, že to znie až príliš umelo... V celej smršti vyhrávok a sól chýbalo viac zapamätateľných motívov, ale celkový dojem bol výborný a excelentne zavŕšený záverečnou inštrumentálkou. Nedalo sa tiež nepovšimnúť nasadenie tria snažiaceho sa vytrieskať zo svojich nástrojov viac než maximum.
Ďalšou českou akvizíciou koncertu boli SCENERY, ktorých poznám len z pozitívnych ohlasov recenzií, ale zo štúdiovky zatiaľ nie. To už bola tretia porcia vybrúseného, inštrumentálne zmáknutého, a nebojím sa povedať, že experimentálneho deathu s dosť netradičným vokálom. O atmosféru sa staral frontman klávesovými vyhrávkami a samozrejme svojím vokálnym prejavom. Skladby boli plné zaujímavých a dobre vnímateľných momentov... a vôbec v superlatívoch by sa dalo len pokračovať. SCENERY predstavovali veľmi pestrú hudobnú zmes... Tu a tam deathová ťažkosť, thrashový riff, psychedelické klávesy, alebo spevný refrén... Plusom bol aj slušný zvuk a v neposlednom rade aj zodpovedajúci ohlas v publiku.
Poslední boli samozrejme NEGLECTED FIELDS. Vybalili to vo veľkom štýle a nikto zo zúčastnených nemal čo ľutovať. Jednalo sa o najagresívnejšie vystúpenie večera. Opäť netreba zbytočne zdôrazňovať, že aj tento spolok ovláda svoje nástroje na vysokej úrovni. Hrali sa hlavne nové skladby z pripravovaného CD, roztočil sa kotol a kapela hrala s obrovským nasadením a elánom podporená aktivitou publika. Novinky mi prišli ešte o niečo agresívnejšie a našľapanejšie než staršia tvorba. Vystúpeniu by som si dovolil vytknúť utopené klávesy a chvíľami neprehľadný zvuk. Tieto dva faktory prispeli k tomu, že tento set nemôžem hodnotiť ako jednoznačne najlepší. Po ukončení oficiálnej časti si publikum ešte vykričalo dva prídavky (PRODIGY - „Breathe" a ešte niečo). Následne sa osadenstvo koncertu v pokoji mohlo rozísť.
Záver? Podarená akcia s nepodarenou účasťou a ja neviem, v čo mám ešte vlastne dúfať.
Španělé oscilují od příjemně melodického progresivního metalu až po trochu kýčovitý crossover, chvílemi paráda, jinde mě to nutí přivřít oko. A teď co s tím? První dvě skladby jsou každopádně skvělý.
Pomalu se nám blíží neslavné výročí výbuchu černobylské elektrárny. Němci CYTOTOXIN vytahují z útrob betonového sarkofágu novou dávku radioaktivního tech BDM s vytříbeným melodicko-atmosférickým podtextem. Můj dozimetr ukazuje 8/10. Jak jste na tom vy?
Deska pro ty, kteří svá křehká srdce marně chrání nebezpečným křivákem. Deska pro ty, pro které je slovo „post“ důležitější než slovo „black“. Deska pro ty, kteří rádi smířlivé polohy někde mezi HARAKIRI FOR THE SKY a WALDGEFLÜSTER.
Pořád si říkám, jakou bramboračku ze všech těch postav musí mít člověk, který nečetl knihy. Samozřejmě toho bylo dost ošizeno, zkráceno, vynecháno, to by ani jinak nešlo, každopádně seriál jako takový drží. A vlastně jde o docela pěkné nenáročné podívání.
Australská chrlička nahrávek pokračuje v krasojízdě. Je to sice o něco svižnější, na druhou stranu na tvůrčím procesu jejich progresivního popíku nic nezměnili, takže to vlastně i dost splývá. Ale jo, pořád se to dá poslechnout se spíše příjemnými pocity.
Nový singl Španělů je totální osmdesátková pecka plná vzrušujících melodií a fistulí. Jistě to zatím neříká nic konkrétního o celém chystaném albu, ale ten pocit, když mu člověk opakovaně naslouchá, ten snad ani nejde slovy popsat. Doufám ve velké věci!
Jako by se Australané chtěli vymezit proti baladické rozvláčnosti, kterou vykazovala jejich poslední tvorba. "The Harmony Machine" je energičtější a současně uvolněnější, ale přes značnou intenzitu plyne příliš samozřejmě. I tak je první dojem slušný.