Spíše náhodou se ke mně dostalo první demo, které zplodil spolek poněkud obskurního jména - TŘÍŠTIVÁ FRAKTURA. Hoši ze Staré Boleslavi tu v šesti flácích předkládají česky zpívaný death metal tvrdšího ražení a spíše klasičtěji pojatý. Muzika je celkem poslouchatelná a nedá se jí zas až tolik vytknout, až na zcela nevydařené a klišovité intro, vytažené z australské pohádky o Šíleném Maxovi (s Melem Gibsonem v hlavní roli, vzpomínáte ?).

Výkony jsou na úrovni spíše průměrné a ničím novým vcelku nepřekvapí. Je jen škoda, že některé zajímavější postupy se do značné míry ztrácí v nepříliš kvalitním nazvučení. Jistý klad představuje i užití dvou vokálů, hlubšího murmuru a vyšších skřeků, dnes již u řady kapel obvyklé. Této kombinace se TŘÍŠTIVÁ FRAKTURA zhostila poměrně úspěšně. Místy ji doplnila i nezkresleným zpěvem. Zde ovšem počíná kámen úrazu, neboť tento je zde užíván dosti nevhodně a navíc nedosahuje nijak závratných kvalit, velmi mírně řečeno.

Jak již název napovídá, tato smečka zpívá v češtině, což je poněkud překvapivé. Je ovšem na druhou stranu pravda, že pokud není jazyková průprava, je to lepší alternativa než prznit jazyk anglický. V tomto případě se však obávám, že splakala i naše mateřština. Z textů v bookletu mi doslova vstávaly vlasy hrůzou. Fráze bez obsahu i nápadu, tu a tam křečovitá snaha o klopotný rým jako ...střílej, střílej zblízka / sekej mačetou děcka / ruce nohy spálit / křivě bratry šálit... a podobné perly. Tohle se opravdu nezadařilo. Vcelku bez komentáře ponechávám latinsko-český bezobsažný slovní hybrid malleus malefikant, název jedné skladby, a k němu se vztahující text. Kdo tuto zrůdnost vymyslel, asi někde předtím slyšel o jakési knize jménem Malleus maleficarum (1487), což latinsky znamená “Kladivo na čarodějnice”, v doslovném překladu tedy “Kladivo čarodějnic”. Oproti tomu malefikant je označení toho, kdo je z čarodějnictví obviněn (stejně jako inkvizit je ten, koho soudí inkvizice). Jak jde v těchto významech čeština s latinou k sobě, posuďte sami...

Podle mně by si kluci z TŘÍŠTIVÉ FRAKTURY měli sehnat textaře, který by jim psal v angličtině a na nějaké rozumnější úrovni. Můj názor je, že takové úlety v textech (diplomaticky řečeno) jen zbytečně shazují muziku, která v zásadě není špatná. Odhlédnu-li od lyriky, docela rád bych tuto bandu viděl hrát živě. A její příští zásek by mohl být zdařilejší, kdyby na sobě členové kapely zamakali. Zdá se mi totiž, že mají na víc, než předvedli zde...